Zelenskyj se bude zabývat peticí k přejmenování Ruska na „Moskovii“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal premiéra Denyse Šmyhala, aby se komplexně zabýval návrhem přejmenovat Rusko na „Moskovii“. Autorka petice odkazuje na původ Ukrajinců a Rusů i dějinný význam Kyjevské Rusi. Podle historiků se jedná o další krok ve vzájemném souboji Ruska a Ukrajiny o společné kulturní dědictví.

„Tuto záležitost je třeba pečlivě zpracovat jak z hlediska historických a kulturních souvislostí, tak z hlediska možných mezinárodněprávních důsledků,“ uvedl Zelenskyj podle serveru Euronews. Petice, která shromáždila na oficiální prezidentské webové stránce více než pětadvacet tisíc podpisů, požaduje změnu termínu ruský na moskevský a Ruská federace na „Moskovie“.

Místopředseda ruské Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv kvůli tomu na sociálních sítích označil Zelenského za „hlavního nacistu“ a prohlásil, že Rusové budou reagovat tím, že Ukrajinu nazvou „Schweinisch Bandera-Reich“.

„Historický název Ruska je Moskovie… Nečinnost Ukrajiny v otázce historického názvu Ruska je tichým uznáním nepřátelského a nebezpečného tvrzení, že Ruská federace je přímým potomkem naší Kyjevské Rusi,“ tvrdí autorka petice Valerija Šachvorostovová.

Spor o podstatu Kyjevské Rusi

Na rozdíl mezi Kyjevskou Rusí a Ruskem upozornil i Christoph Mick, historik z britské University Warwick. „Aby ospravedlnil své záměry na Ukrajině, ruský prezident Vladimir Putin se opakovaně odvolává na to, co Rusové nazývají Kyjevská Rus. Tento pravoslavný středověký stát, který se soustředil kolem současného ukrajinského hlavního města Kyjeva, považuje za společný bod původu Ukrajinců i Rusů,“ napsal historik Mick na webu The Conversation.

„Podle něj (Putina) to znamená, že ukrajinský národ je ruský. A věří, že jeho posláním je obnovit jednotu ruských zemí, což je předpokladem toho, aby Rusko bylo velmocí,“ řekl historik.

Podle Micka Ukrajinci mezitím označují Kyjevskou Rus za kolébku vlastního národa. Nejedná se o ruské země, ale o „země Rusů“ a slovo „Rus“ pochází ze starého východoslovanského slova Роусь (které se po převedení z azbuky do latinky čte jako „Rous“).

Slovo označuje zemi národa zvaného Rus: společných předků dnešních Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. V průběhu dějin se objevovali ruští vládci, kteří věřili ve své poslání „shromáždit ruské země“. Jiní tuto myšlenku jednoduše využívali k ospravedlnění hegemonistických ambicí Ruska, tvrdí historik.

Historický původ „Moskovie“

Současný cíl upozornit na tuto problematiku má dva hlavní rozměry. Na jedné straně představuje boj o symbolické dědictví Kyjevské Rusi a na druhé straně se k „Moskovii“ vážou různé konotace, napsal ruský historik Alexandr Orlov v článku pro server Novaya Gazeta Europe.

Slovo „Moskovie“ se objevilo mezi 15. a 16. stoletím v zápiscích evropských spisovatelů a poměrně rychle se rozšířilo a lze jej pozorovat v různých textech a zeměpisných mapách. I když se daný termín nikdy nepoužíval v domácím prostředí, tak výrazy jako „Moskevský stát“, „Moskevské carství“ a „Moskevské země“ se objevily během 16. a 17. století i uvnitř Ruska, tvrdí historik.

Označení Rusko je do značné míry spojováno s Ruskou říší, která existovala v 18. až 19. století. Norský politolog a historik Iver Neumann poznamenává, že „název ‚Rusko‘ a Rusko jako mocnost vstoupily do evropského systému států současně“ – po vyhlášení Ruského impéria v roce 1721 Petrem I. Velikým.

Přestože bylo napsáno mnoho textů o „ruském barbarství“, mezinárodní postavení Ruska se radikálně lišilo od postavení „Moskovie“. Rusko bylo účastníkem Vídeňského kongresu v letech 1814 až 1815 – konference, která položila základy politického uspořádání Evropy v 19. století – následně členem Svaté aliance – koalice, která sjednotila hlavní mocnosti střední a východní Evropy – a Trojdohody, svazku mezi Ruskem, Francií a Velkou Británií, který vznikl v předvečer první světové války.

Tehdejší ruská elita byla obecně integrována do evropské a tamní literatura, hudba a balet se těšily uznání evropských intelektuálů. To se nápadně liší od každodenních dojmů z „Moskevské země“, které se datují do 16. až 17. století. François Rabelais slouží jako jasný příklad tohoto postoje: „Moskvany“ klasifikoval jako nevěřící a do stejné kategorie řadil „Moskvany, Indy, Peršany a troglodyty“, přibližuje Orlov.

Petice představuje ukrajinský protiúder, soudí historik

Podle historika Orlova představuje petice ambici zbavit současnou Ruskou federaci velmocenského statusu spojeného s názvem Rusko. Může se také jednat o snahu udělat z Ruské federace „exotickou“ zemi a symbolicky ji odsunout na periferii Evropy, protože tehdejší „Moskovie“ byla pro Evropany mnohem „barbarštější“ a „divnější“ zemí než Ruské impérium.

Úvahy Vladimira Putina o tom, že Ukrajina je výtvorem Lenina a jeho spolupracovníků, otevřely na státní úrovni Pandořinu skříňku politických odkazů na minulost. Ukrajinská petice ukazuje, že tuto hru může hrát nejen Kreml ale i Kyjev, soudí Orlov.

Větší význam bych petici nepřikládal, tvrdí Romancov

Podle autorky petice Šachvorostovové změna názvu vyvolá otázky v Rusku a v dalších zemích světa, proč Ukrajinci přejmenovali Rusko na „Moskovii“. Od toho si slibuje, že mezinárodní veřejnost se bude zajímat o historická fakta týkající se vzniku ruského a ukrajinského státu a že to povede k „vyvrácení kremelských mýtů“. 

Ovšem politický geograf Michael Romancov petici větší význam nepřikládá a nepředpokládá, že by se k Ukrajině v přejmenování eventuálně někdo přidal. „V reakci na to prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, že pokud Rusko přejmenují na Moskovii, tak bude Ukrajina podmoskevská oblast,“ doplnil Romancov pro web ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby Zelenskyj chtěl, mohl přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéfem FBI se stane Kash Patel, oddaný spojenec Trumpa

Republikány ovládaný Senát Spojených států potvrdil ve čtvrtek těsnou většinou Kashe Patela do funkce ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Informovala o tom agentura Reuters s tím, že v čele nejvýznamnější americké vyšetřovací agentury tak stane jeden z jejích častých kritiků a oddaný spojenec staronového prezidenta Donalda Trumpa.
před 2 hhodinami

Rétorika je vyhrocená, říká Vondráček. Trump podle něj „odhodil rukavice“

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček věří, že americký prezident Donald Trump má šanci zajistit na Ukrajině dlouhodobý mír a že o to také upřímně usiluje. Současná situace je podle něj dlouhodobě neudržitelná. Na dotazy moderátora v pořadu Interview ČT24 ohledně ruské války na Ukrajině, postoji k Moskvě či k Trumpově strategii pro ukončení konfliktu ale Vondráček jen málokdy vyjádřil jasný názor a radši se odvolával na „diplomatickou zdrženlivost“.
před 2 hhodinami

Zelenskyj: Kyjev je připraven dohodnout se s Trumpem o bezpečnosti a investicích

Ukrajina je připravena na silnou dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o investicích a bezpečnosti, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s Trumpovým vyslancem pro rusko-ukrajinskou válku Keithem Kelloggem. Jeho návštěva v Kyjevě se konala v době, kdy se stupňují Trumpovy slovní výpady proti Zelenskému.
před 3 hhodinami

Evropa zahájila s USA jednání o clech

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Británie chce dostat na Ukrajinu desetitisíce vojáků, tíží ji historická lekce

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.
před 7 hhodinami

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...