Protiválečné nálady v Rusku jsou, ale ne takové, aby mohly ukončit konflikt, míní sociolog z centra Levada v Moskvě

Nahrávám video
Události: Obavy z všeobecné mobilizace v Rusku
Zdroj: ČT24

Vyhlášení všeobecné mobilizace kvůli pokračující válce na Ukrajině očekává v Rusku 65 procent obyvatel. Zjistil to nezávislý výzkum Analytického centra Levada v Moskvě. Poslední odvody skončily v říjnu a Kreml opakovaně tvrdí, že další vlnu nechystá. Velké mobilizace se podle sociologa Alexeje Levinsona z Levady většina Rusů přímo bojí.

Do armády podle ruského ministerstva obrany zatím nastoupilo 300 tisíc rezervistů. Už padesát tisíc jich sloužilo začátkem listopadu i v bojových jednotkách na Ukrajině. Částečná mobilizace byla podle velení armády dokončena na konci října. Oficiálně ji ale Vladimir Putin dekretem nezastavil. 

„Válka, která předtím byla kdesi daleko, se teď přeměnila v něco, co se dotýká skoro všech,“ uvedl pro Českou televizi sociolog Levinson. Patří ke generaci ruských sociologů, kteří mohli v zemi začít dělat na konci osmdesátých let první nezávislé průzkumy veřejného mínění.

Velké mobilizace se podle něj většina Rusů přímo bojí. „Nechtějí, aby jejich blízcí, nebo ne jenom blízcí, šli do války a tam umírali,“ interpretuje Levinson svůj průzkum. 

Protiválečné nálady

Jak ukázalo listopadové nezávislé šetření, pro mírové rozhovory s Ukrajinou je víc než polovina ruských obyvatel, především ženy. „Protiválečné nálady jsou, ale ještě ne takové, aby dokázaly ukončit válku,“ míní však Levinson.

„Tyto nálady se mohou projevit jenom těžko, protože v Rusku je silný policejní režim. Takový tu nikdy nebyl,“ hodnotí kriticky sociolog.

Ovšem velká část Rusů by chtěla stejně jako Kreml úplně jiný mír než Ukrajina a Západ. Rusku by podle nich měl dál zůstat Krym, Donbas i dobytá území v Záporožské a Chersonské oblasti.

Co se pak v Rusku za více než devět měsíců trvající války proti Ukrajině výrazně nezměnilo, je vysoká popularita Vladimira Putina. Na konci listopadu ho podporovalo podle nezávislých průzkumů skoro osmdesát procent ruských obyvatel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
před 2 mminutami

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 11 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 33 mminutami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 43 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 6 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 7 hhodinami
Načítání...