TÉMA

Dějiny

Fantasmagorické přepisování dějin, říká Ščerbakovová k ruské manipulaci historie

Současné ruské učebnice dějepisu jsou horší než ty z dob Sovětského svazu, míní ruská historička Irina Ščerbakovová. Spoluzakladatelka lidskoprávní organizace Memorial a nositelka Nobelovy ceny míru v Událostech, komentářích mluvila o ruském přepisování dějin, které podle ní dosahuje „fantasmagorických“ rozměrů.
3. 10. 2024|

Zájem o univerzity třetího věku roste, táhne psychologie nebo IT

Zájem seniorů o univerzity třetího věku (U3V) roste. Například na Masarykově univerzitě v Brně jich minulý rok studovalo osmkrát víc než v roce 2001. Někde nestačí kapacity. Nejpopulárnější jsou přednášky z oblasti psychologie, dějin, zdravotnictví nebo sportu. A nově roste zájem také o kurzy související s informačními technologiemi. Pro nadcházející akademický rok připravily některé univerzity nové kurzy, například digitalizaci vzpomínek nebo ovocnářství.
3. 8. 2024|

Ukrajinu nevymyslel Lenin a Krym nebyl vždy ruský. Kreml válčí i manipulací historie

Rusko při své agresi proti Ukrajině používá celou řadu propagandistických lží – ať už jde o tvrzení o „kyjevských fašistech“ údajně ovládajících stát nebo o údajném útlaku Rusů a rusky mluvících obyvatel. Kreml se ale zaměřuje také na historii, jejíž účelovou manipulací se snaží zpochybnit ukrajinskou územní celistvost a upřít Ukrajině právo na existenci.
9. 5. 2024|

Šok, frustrace a omezení práv. Hitler chtěl Československo před 85 lety zničit, míní odborníci

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.
15. 3. 2024Aktualizováno15. 3. 2024|

Ruský režim upravuje dějiny. Chtěl zkreslit minulost stalinistického popraviště, připravil i novou učebnici

Snahy o přepisování historie v Rusku od začátku plnohodnotné války proti Ukrajině ještě zesílily. Od září se ve školách přednáší dějepis podle nové učebnice, která líčí události z pohledu Kremlu a nacionalistických kruhů. Třeba sovětského diktátora Stalina popisují hlavně jako vítěze druhé světové války, a ne jako masového vraha. Režim se ale snaží upravovat historii už dlouhá léta. Týká se to třeba popraviště v karelském Sandarmohu, kde Sověti zavraždili sedm a půl tisíce lidí včetně několika Čechů.
5. 10. 2023|
Doporučujeme

Švédští archeologové našli nejstarší lodní dělo v Evropě. Stopy vedou do Čech a na Slovensko

Z hlubin moře u západošvédského Marstrandu vynesla nová archeologická expedice spoustu důležitých artefaktů – tím nejdůležitějším je ale lodní dělo. Podle autorů objevu se jedná o efektivní zbraň, která je pozoruhodná zejména stářím: je to zřejmě nejstarší kanon tohoto druhu v Evropě a možná i celkově jeden z nejstarších.
13. 9. 2023|

Mapy odhalí turecké vnitřní rozpory i vnější ambice

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.
9. 5. 2023Aktualizováno12. 5. 2023|

Zelenskyj se bude zabývat peticí k přejmenování Ruska na „Moskovii“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal premiéra Denyse Šmyhala, aby se komplexně zabýval návrhem přejmenovat Rusko na „Moskovii“. Autorka petice odkazuje na původ Ukrajinců a Rusů i dějinný význam Kyjevské Rusi. Podle historiků se jedná o další krok ve vzájemném souboji Ruska a Ukrajiny o společné kulturní dědictví.
17. 3. 2023|

Ukrajinci osídlili Sibiř i Amazonii. Jejich diaspora čítá miliony lidí

Během osmi měsíců od ruské invaze v únoru 2022 opustilo hranice Ukrajiny více než 14 milionů lidí. V Česku jich zatím útočiště nalezlo přes 450 tisíc – v přepočtu na počet obyvatel více než v jakékoliv další zemi EU. „Čím to je, že jich je zrovna v Česku tolik?“ Pokládají-li cizinci v diskuzích na téma současných ukrajinských uprchlíků jednu otázku s železnou pravidelností, je to právě tato, píše v historickém exkurzu odborník na migraci z Člověka v tísni Jakub Andrle.
3. 11. 2022|

30 let zpět: Výstavba nových depozitářů Státního archivu ČR

Jak bylo nakládáno s archivními materiály před 30 lety? Kde a jak byly archiválie skladovány? Kvůli jejich narůstajícímu počtu a mnohdy nevyhovujícímu prostoru pro uchovávání dokumentů byly zahájeny práce na výstavbě nových depozitářů Státního archivu ČR. Dokončení se plánovalo na rok 1995.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
31. 10. 2022|

30 let zpět: Slavnostní odhalení pamětní desky věnované válečným letcům

V Historickém ústavu Československé armády v Praze byla slavnostně odhalena pamětní deska věnovaná československým válečným pilotům. Nová pamětní deska, která obsahuje celkem 513 jmen padlých, byla darem Svazu letců svobodného Československa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
27. 10. 2022|

Cenu Vize 97 převzali manželé Hadravovi. Nadace Havlových ocenila jejich práci v dějinách astronomie

Za společnou vědeckou práci v dějinách astronomie a překlady klasických astronomických děl obdrželi Petr Hadrava a Alena Hadravová Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Podle předsedkyně správní rady nadace Dagmar Havlové svým dílem a vizí překročili tradiční rámec vědeckého poznání. Noví laureáti Ceny Vize 97 považují rozhodnutí nadace vyznamenat je za zadostiučinění a důkaz, že jejich práce má co říci i mimo úzký okruh expertů.
7. 9. 2022|

„Naprostý propagandistický podvod.“ Hrob sovětských vojáků v Estonsku se ukázal být prázdný

Po ruské invazi na Ukrajinu se radnice v malém estonském městě Otepää rozhodla, že přesune hromadný hrob sovětských vojáků od křižovatky v centru na hřbitov. Zjistila ale, že ve skutečnosti neukrývá ostatky vojáků Rudé armády, ale pouze hlínu. V Estonsku přitom může jít o výbušné téma. V roce 2007 kvůli přemístění sovětského památníku v Tallinnu zachvátily hlavní město několikadenní nepokoje s obětí na životech, doprovázené prvními kybernetickými útoky proti samostatnému státu. Nevoli vyvolal přesun zejména mezi početnou ruskojazyčnou menšinou, kterou hojně podporoval Kreml.
25. 7. 2022|

Dějiny lidí ukazují, že jsme stejní, ale přitom jiní

Všichni lidé používají jazyk, gesta a nástroje, všichni lidé si dávají jména a dary nebo zpívají a tančí. Často ale jinak a z jiných důvodů. Co nás spojuje a čím se naopak liší různé kultury, popisuje obsáhlá kniha Dějiny lidí.
23. 7. 2022|

Staré křivdy hrotí balkánské vztahy. Chorvatsko zakázalo Vučičovi návštěvu Jasenovace

Chorvatsko zakázalo srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi soukromou návštěvu bývalého koncentračního tábora Jasenovac, kde za druhé světové války chorvatský režim povraždil velké množství Srbů. Krok vyvolal nové napětí ve vztazích obou sousedních zemí, stále zatížených dědictvím válek ze 40. i 90. let. Bělehrad reagoval oznámením o protiopatřeních.
17. 7. 2022|

30 let zpět: Pietní akce Jáchymovské peklo

Bývalí političtí vězni se sešli na pietní akci Jáchymovské peklo. Věnce na symbolickém hrobě uprostřed starého hornického hřbitova byly připomenutím těch, kteří za nelidských podmínek v pracovních táborech uranových dolů přišli o zdraví a životy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
30. 5. 2022|

Dvanáct století v jedné expozici. Národní muzeum probírá Dějiny v kočáře i na bojišti

Časový záběr od osmého století do první světové války na českém území ilustruje nová expozice Národního muzea. Nazvalo ji stručně Dějiny. Podle muzea je unikátní nejen svým rozsahem, ale i množstvím vystavených předmětů, na ploše 1300 metrů čtverečních jich nabízí na dva tisíce. Dokumentují zásadní události i každodenní život. Nepřehlédnutelným exponátem je zejména arcibiskupský kočár z osmnáctého století.
10. 3. 2022|

Ukrajinci poznají ruské diverzanty podle chleba. Trik jménem šibolet funguje už od biblických dob

Ukrajinské ozbrojené síly se snaží odhalovat ruské záškodníky, kteří operují hluboko za frontovými liniemi. Využívají k tomu způsob, který je známý už ze Starého zákona. Říká se mu šibolet a opírá se o výslovnostní rozdíly –⁠ v aktuálním případě jde o způsob, jakým Ukrajinci a Rusové vyslovují název chleba.
3. 3. 2022|
Doporučujeme

Mapy ukážou pestrost Ukrajiny i složitost jejích dělicích linií

Ukrajina je po delší době opět centrem světové pozornosti. Probírají se národnostní i jazykové variace pestré země i různé interpretace jejích dějin. Mnoho se hovoří o rozdělení na proruský východ a proevropský západ. To je však daleko složitější, než by se mohlo zdát. Rozhodně neplatí, že ukrajinský občan mluvící rusky se vždy hlásí také k ruské národnosti nebo dokonce touží po spojení s Ruskem. Spletitost vyplývající z tamního terénu i bouřlivé historie pomůže alespoň trochu rozplést pohled na některé mapy.
13. 2. 2022|

30 let zpět: Štáb americké televize natočil materiál o spolupráci poslance s StB

Československá televize získala videozáznam týkající se úniku informací o případu spolupráce poslance Jana Kavana s StB. V této kauze však nešlo o samotného politika, nýbrž o fakt, že k materiálům byl vpuštěn štáb americké televize. Měly se materiály dostat do médií? Bylo povolení pro natáčení zahraniční televizní společnosti v souladu se zákonem?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
29. 1. 2022|

30 let zpět: Výročí operace Anthropoid u obce Nehvizdy

U obce Nehvizdy nedaleko Prahy členové paraklubu Praha Letňany symbolicky zopakovali seskok paraskupiny Anthropoid rotmistrů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří byli v roce 1941 vysláni z Anglie, aby provedli atentát na Reinharda Heydricha. Na akci přišli zavzpomínat i veteráni druhé světové války.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
29. 12. 2021|

Svoboda slova je nebezpečná, cenzura je ale mnohem horší, tvrdí expertka z newyorské univerzity

Cenzura přináší větší problémy než neregulovaná svoboda projevu, myslí si profesorka z New York Law School Nadine Strossenová. Na veřejný diskurz mají dohlížet sami občané, tvrdí v rozhovoru pro Události, komentáře autorka knihy Nenávist a proč bychom se měli bránit pomocí svobody projevu, nikoliv cenzurou. Otázky pokládal moderátor Michal Kubal.
19. 11. 2021|

Koně mají jediného předka. Do střední Evropy přišli před 4 tisíci lety, odhalila studie

Velká mezinárodní studie odhalila původ moderních domácích koní. Vědci, včetně těch českých, v ní popsali, že všechna tato zvířata mají společný původ.
21. 10. 2021|

30 let zpět: Pátrání po svazcích v archivu KSČ

Necelé dva roky po sametové revoluci se dva poslanci vydali do archivu v budově někdejšího sídla ÚV KSČ. Chtěli se dopátrat, kdo byl za totality zodpovědný za represe nejen během 17. listopadu 1989. Jak jejich hledání dopadlo, ukazuje reportáž.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
21. 9. 2021|