TÉMA

Dějiny strana 2 z 3

30 let zpět: Slavnostní odhalení pamětní desky věnované válečným letcům

V Historickém ústavu Československé armády v Praze byla slavnostně odhalena pamětní deska věnovaná československým válečným pilotům. Nová pamětní deska, která obsahuje celkem 513 jmen padlých, byla darem Svazu letců svobodného Československa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
27. 10. 2022|

Cenu Vize 97 převzali manželé Hadravovi. Nadace Havlových ocenila jejich práci v dějinách astronomie

Za společnou vědeckou práci v dějinách astronomie a překlady klasických astronomických děl obdrželi Petr Hadrava a Alena Hadravová Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Podle předsedkyně správní rady nadace Dagmar Havlové svým dílem a vizí překročili tradiční rámec vědeckého poznání. Noví laureáti Ceny Vize 97 považují rozhodnutí nadace vyznamenat je za zadostiučinění a důkaz, že jejich práce má co říci i mimo úzký okruh expertů.
7. 9. 2022|

„Naprostý propagandistický podvod.“ Hrob sovětských vojáků v Estonsku se ukázal být prázdný

Po ruské invazi na Ukrajinu se radnice v malém estonském městě Otepää rozhodla, že přesune hromadný hrob sovětských vojáků od křižovatky v centru na hřbitov. Zjistila ale, že ve skutečnosti neukrývá ostatky vojáků Rudé armády, ale pouze hlínu. V Estonsku přitom může jít o výbušné téma. V roce 2007 kvůli přemístění sovětského památníku v Tallinnu zachvátily hlavní město několikadenní nepokoje s obětí na životech, doprovázené prvními kybernetickými útoky proti samostatnému státu. Nevoli vyvolal přesun zejména mezi početnou ruskojazyčnou menšinou, kterou hojně podporoval Kreml.
25. 7. 2022|

Dějiny lidí ukazují, že jsme stejní, ale přitom jiní

Všichni lidé používají jazyk, gesta a nástroje, všichni lidé si dávají jména a dary nebo zpívají a tančí. Často ale jinak a z jiných důvodů. Co nás spojuje a čím se naopak liší různé kultury, popisuje obsáhlá kniha Dějiny lidí.
23. 7. 2022|

Staré křivdy hrotí balkánské vztahy. Chorvatsko zakázalo Vučičovi návštěvu Jasenovace

Chorvatsko zakázalo srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi soukromou návštěvu bývalého koncentračního tábora Jasenovac, kde za druhé světové války chorvatský režim povraždil velké množství Srbů. Krok vyvolal nové napětí ve vztazích obou sousedních zemí, stále zatížených dědictvím válek ze 40. i 90. let. Bělehrad reagoval oznámením o protiopatřeních.
17. 7. 2022|

30 let zpět: Pietní akce Jáchymovské peklo

Bývalí političtí vězni se sešli na pietní akci Jáchymovské peklo. Věnce na symbolickém hrobě uprostřed starého hornického hřbitova byly připomenutím těch, kteří za nelidských podmínek v pracovních táborech uranových dolů přišli o zdraví a životy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
30. 5. 2022|

Dvanáct století v jedné expozici. Národní muzeum probírá Dějiny v kočáře i na bojišti

Časový záběr od osmého století do první světové války na českém území ilustruje nová expozice Národního muzea. Nazvalo ji stručně Dějiny. Podle muzea je unikátní nejen svým rozsahem, ale i množstvím vystavených předmětů, na ploše 1300 metrů čtverečních jich nabízí na dva tisíce. Dokumentují zásadní události i každodenní život. Nepřehlédnutelným exponátem je zejména arcibiskupský kočár z osmnáctého století.
10. 3. 2022|

Ukrajinci poznají ruské diverzanty podle chleba. Trik jménem šibolet funguje už od biblických dob

Ukrajinské ozbrojené síly se snaží odhalovat ruské záškodníky, kteří operují hluboko za frontovými liniemi. Využívají k tomu způsob, který je známý už ze Starého zákona. Říká se mu šibolet a opírá se o výslovnostní rozdíly –⁠ v aktuálním případě jde o způsob, jakým Ukrajinci a Rusové vyslovují název chleba.
3. 3. 2022|
Doporučujeme

Mapy ukážou pestrost Ukrajiny i složitost jejích dělicích linií

Ukrajina je po delší době opět centrem světové pozornosti. Probírají se národnostní i jazykové variace pestré země i různé interpretace jejích dějin. Mnoho se hovoří o rozdělení na proruský východ a proevropský západ. To je však daleko složitější, než by se mohlo zdát. Rozhodně neplatí, že ukrajinský občan mluvící rusky se vždy hlásí také k ruské národnosti nebo dokonce touží po spojení s Ruskem. Spletitost vyplývající z tamního terénu i bouřlivé historie pomůže alespoň trochu rozplést pohled na některé mapy.
13. 2. 2022|

30 let zpět: Štáb americké televize natočil materiál o spolupráci poslance s StB

Československá televize získala videozáznam týkající se úniku informací o případu spolupráce poslance Jana Kavana s StB. V této kauze však nešlo o samotného politika, nýbrž o fakt, že k materiálům byl vpuštěn štáb americké televize. Měly se materiály dostat do médií? Bylo povolení pro natáčení zahraniční televizní společnosti v souladu se zákonem?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
29. 1. 2022|

30 let zpět: Výročí operace Anthropoid u obce Nehvizdy

U obce Nehvizdy nedaleko Prahy členové paraklubu Praha Letňany symbolicky zopakovali seskok paraskupiny Anthropoid rotmistrů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří byli v roce 1941 vysláni z Anglie, aby provedli atentát na Reinharda Heydricha. Na akci přišli zavzpomínat i veteráni druhé světové války.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
29. 12. 2021|

Svoboda slova je nebezpečná, cenzura je ale mnohem horší, tvrdí expertka z newyorské univerzity

Cenzura přináší větší problémy než neregulovaná svoboda projevu, myslí si profesorka z New York Law School Nadine Strossenová. Na veřejný diskurz mají dohlížet sami občané, tvrdí v rozhovoru pro Události, komentáře autorka knihy Nenávist a proč bychom se měli bránit pomocí svobody projevu, nikoliv cenzurou. Otázky pokládal moderátor Michal Kubal.
19. 11. 2021|

Koně mají jediného předka. Do střední Evropy přišli před 4 tisíci lety, odhalila studie

Velká mezinárodní studie odhalila původ moderních domácích koní. Vědci, včetně těch českých, v ní popsali, že všechna tato zvířata mají společný původ.
21. 10. 2021|

30 let zpět: Pátrání po svazcích v archivu KSČ

Necelé dva roky po sametové revoluci se dva poslanci vydali do archivu v budově někdejšího sídla ÚV KSČ. Chtěli se dopátrat, kdo byl za totality zodpovědný za represe nejen během 17. listopadu 1989. Jak jejich hledání dopadlo, ukazuje reportáž. Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
21. 9. 2021|

Svět Komenského ve Fulneku je po rekonstrukci moderní a interaktivní. Přilákat má víc turistů

Po tříleté rekonstrukci, která stála přes čtyřicet milionů korun, se otevřelo muzeum Svět Komenského Fulnek. Muzeum Novojičínska ve své pobočce vytvořilo expozici Na prahu vichřice, ve které v interaktivní podobě představuje působení Jana Amose Komenského ve městě.
2. 9. 2021|

Ze sirotčince až k Baťovi. Databáze dějin všedního dne nabízí nová svědectví pamětníků 20. století

Vánoce v 50. letech, taneční v době protektorátu nebo vojenská služba za normalizace patří mezi vzpomínky pamětníků na běžné události 20. století, které nově nabízí Databáze dějin všedního dne. Odborníci z Historického ústavu Akademie věd v ní shromažďují dokumenty a fotografie od dárců – a ty jsou pak přístupné on-line a zdarma jak pro badatele, tak pro zájemce o historii.
5. 8. 2021|

30 let zpět: Archeologický nález na Dolním náměstí v Olomouci

Ojedinělý archeologický nález odkryli před třiceti lety na Dolním náměstí v Olomouci. Při provádění výkopů plynového potrubí zde narazili na stopy různých pravěkých kultur a slovanského osídlení. Co konkrétně bylo odhaleno a o čem jednotlivé nálezy vypovídaly?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
30. 6. 2021|

30 let zpět: Jihlavské náměstí bylo svědkem rekonstrukce vyhlášení Basilejských kompaktát

Na historickém jihlavském náměstí se před 30 lety odehrála rekonstrukce události spojená s koncem husitských válek. Právě v Jihlavě byla v roce 1436 přijata a vyhlášena takzvaná Basilejská kompaktáta upravující vztahy mezi husity a římskou církví. Na jihlavské radnici pak přítomní odhalili pamětní desku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
29. 6. 2021|

30 let zpět: Vyloupená rodinná hrobka rodu Dobřenských z Dobřenic

Před 30 lety byla odhalena rodinná hrobka rodu Dobřenských z Dobřenic na hřbitově v Potštejně na Rychnovsku. Naposledy tam byla v roce 1964 pochována Alžběta Dobřenská, avšak k překvapení všech se její ostatky spolu s dalšmi členy rodu v hrobce nenacházely. Podle odborníků byla hrobka vykradena už na přelomu 60. a 70. let.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
26. 4. 2021|

Z bažin a mokřadů povstalo centrum obchodu i turistická senzace. Benátky slaví 1600 let

Parné léto, zmrzlina, památky, sklárny, karnevalové masky, líně se pohupující gondoly, romantická zákoutí vodních kanálů a zástupy turistů. Asi málokdo si při slově Benátky vybaví místo prázdninové pohody nebo rejů karnevalu spíš raný středověk, stěhování národů, nájezdy barbarů na Řím, plenění osad a rozsáhlé mokřady. Přitom přesně tak vypadala doba, kdy se fenomén Benátek zrodil.
25. 3. 2021|

30 let zpět: Výročí Vítězného února

Lidé se sešli na Václavském náměstí v Praze, aby si připomněli 25. únor 1948. Na shromáždění požadovali rozbití informačního monopolu, debolševizaci veřejného života a uznání 3. odboje. Poslechněte si, co znamenal Vítězný únor pro politického vězně Čestmíra Čejku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
25. 2. 2021|

Člověk v soukolí StB nemusel být jednoznačně oběť, nebo zrádce

Příběhy sedmi lidí, kteří spolupracovali se Státní bezpečností, spojila nová kniha Ústavu pro studium totalitních režimů. Pod názvem Člověk v soukolí StB vede k zamyšlení, že spolupracovníky „estébáků“ není vždy možné jednoznačně pokládat za zrádce, nebo je obhajovat.
11. 2. 2021|

V bývalém olomouckém krytu vznikne Institut Paměti národa pro střední Moravu

Bývalý kryt v Olomouci získá nové využití, vznikne v něm Institut Paměti národa pro střední Moravu. V 50. letech minulého století vznikl prostor jako velitelství štábu civilní obrany celého olomouckého okresu. Vybudovali ho pomocí výbušnin přímo v historických městských hradbách.
8. 2. 2021|

V Moskvě vyrostla Berlínská zeď s puklinou. Odkaz jejího pádu je v Rusku citlivý

Koronavirus přidusil letošní oslavy 31. výročí pádu Berlínské zdi. Připomínka dějinného zvratu se však objevila na nečekaném místě – v širším centru Moskvy. Zhroucení komunistické diktatury v NDR a následné sjednocení Německa je pro Rusy dodnes citlivým tématem.
12. 11. 2020|
Načítání...