Dějiny strana 2 z 2

Po tříleté rekonstrukci, která stála přes čtyřicet milionů korun, se otevřelo muzeum Svět Komenského Fulnek. Muzeum Novojičínska ve své pobočce vytvořilo expozici Na prahu vichřice, ve které v interaktivní podobě představuje působení Jana Amose Komenského ve městě.

Vánoce v 50. letech, taneční v době protektorátu nebo vojenská služba za normalizace patří mezi vzpomínky pamětníků na běžné události 20. století, které nově nabízí Databáze dějin všedního dne. Odborníci z Historického ústavu Akademie věd v ní shromažďují dokumenty a fotografie od dárců – a ty jsou pak přístupné on-line a zdarma jak pro badatele, tak pro zájemce o historii.

Ojedinělý archeologický nález odkryli před třiceti lety na Dolním náměstí v Olomouci. Při provádění výkopů plynového potrubí zde narazili na stopy různých pravěkých kultur a slovanského osídlení. Co konkrétně bylo odhaleno a o čem jednotlivé nálezy vypovídaly?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Na historickém jihlavském náměstí se před 30 lety odehrála rekonstrukce události spojená s koncem husitských válek. Právě v Jihlavě byla v roce 1436 přijata a vyhlášena takzvaná Basilejská kompaktáta upravující vztahy mezi husity a římskou církví. Na jihlavské radnici pak přítomní odhalili pamětní desku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Před 30 lety byla odhalena rodinná hrobka rodu Dobřenských z Dobřenic na hřbitově v Potštejně na Rychnovsku. Naposledy tam byla v roce 1964 pochována Alžběta Dobřenská, avšak k překvapení všech se její ostatky spolu s dalšmi členy rodu v hrobce nenacházely. Podle odborníků byla hrobka vykradena už na přelomu 60. a 70. let.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Parné léto, zmrzlina, památky, sklárny, karnevalové masky, líně se pohupující gondoly, romantická zákoutí vodních kanálů a zástupy turistů. Asi málokdo si při slově Benátky vybaví místo prázdninové pohody nebo rejů karnevalu spíš raný středověk, stěhování národů, nájezdy barbarů na Řím, plenění osad a rozsáhlé mokřady. Přitom přesně tak vypadala doba, kdy se fenomén Benátek zrodil.

Lidé se sešli na Václavském náměstí v Praze, aby si připomněli 25. únor 1948. Na shromáždění požadovali rozbití informačního monopolu, debolševizaci veřejného života a uznání 3. odboje. Poslechněte si, co znamenal Vítězný únor pro politického vězně Čestmíra Čejku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Příběhy sedmi lidí, kteří spolupracovali se Státní bezpečností, spojila nová kniha Ústavu pro studium totalitních režimů. Pod názvem Člověk v soukolí StB vede k zamyšlení, že spolupracovníky „estébáků“ není vždy možné jednoznačně pokládat za zrádce, nebo je obhajovat.

Bývalý kryt v Olomouci získá nové využití, vznikne v něm Institut Paměti národa pro střední Moravu. V 50. letech minulého století vznikl prostor jako velitelství štábu civilní obrany celého olomouckého okresu. Vybudovali ho pomocí výbušnin přímo v historických městských hradbách.

Koronavirus přidusil letošní oslavy 31. výročí pádu Berlínské zdi. Připomínka dějinného zvratu se však objevila na nečekaném místě – v širším centru Moskvy. Zhroucení komunistické diktatury v NDR a následné sjednocení Německa je pro Rusy dodnes citlivým tématem.

Životní sen – napsat knihu o Janu Žižkovi – si historik Petr Čornej splnil, navíc jeho rozsáhlé dílo o této postavě dějin se stalo v cenách Magnesia Litera Knihou roku. Podle něho se historická věda posunula o kus dál, než platilo v 19. a první polovině 20. století. Spolu s tím pokročila i naše znalost, především pokud jde o středověkou mentalitu a o způsob tehdejšího myšlení a uvažování. Když se pak husitství a Jan Žižka zasadí do širšího kontextu, objeví se v nových a překvapivých souvislostech, uvedl v Interview ČT24.

Konec druhé světové války přinesl ve střední a východní Evropě významné změny hranic. Ještě daleko významnější byla její národnostní a jazyková proměna. Státníci byli vesměs přesvědčeni, že přítomnost početných menšin ve většině států byla jednou z hlavních příčin nestability vedoucí k válce. Sjednocení politických a etnických hranic se tak stalo jedním z cílů poválečného uspořádání, a to i za cenu násilného vyhánění. Období let 1944 až 1948 tak přeťalo kořeny nejméně 31 milionům lidí. Tento počet uvádí historik Robert Paul Magocsi, jehož Atlas dějin středovýchodní Evropy je zdrojem všech čísel v textu.

Tým odborníků vedený Václavem Smrčkou z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK oznámil, že nalezl kosterní pozůstatky, které podle něj pocházejí z bitvy u Lipan. Místo nálezu, radiokarbonové datování, ale i poškození kostí údajně naznačuje, že se v kostnici v Žehuni dochovaly kosti husitských válečníků. Archeoložka Lenka Militká však tuto teorii v pořadu Události, komentáře označila za spekulativní.

Spor kolem sochy maršála Koněva v Praze nabral další obrátky. Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij trvá na svém výroku o starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi (TOP 09), kterého přirovnal k nacistům. Obě strany by rády slyšely omluvu. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) vyzval k opatrnosti před rozdělováním společnosti, což podle něj naši partneři možná chtějí.

O víkendu se v Králíkách uskutečnil 22. ročník akce Cihla připomínající klíčové vojenské historické okamžiky. Hlavním sloganem letos bylo: „Svoboda přichází přes Slezsko.“ Symbolicky připomněla Ostravsko-opavskou operaci z 10. března až 5. května 1945. Mimo historické vzpomínkové akce pořadatelé připravili pro účastníky prezentaci některých složek české policie, armády a vězeňské služby.

Česká společnost se nechce poučit ze svých dějin a platí za to vysokou cenu, obává se Petr Pithart. V novém vydání knihy Osmašedesátý se někdejší premiér a předseda Senátu zamýšlí nad událostmi, které vedly k vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i důsledky okupace. Knihu začal psát po vzniku Charty 77, teď ji doplnil o nové postřehy.

Právě vychází monumentální monografie o nejvýznamnější stavbě církevní architektury v českých zemích – katedrále svatého Víta. Tento projekt na téměř tisícovce stran nabízí zcela detailní rozbor všeho, co je s katedrálou spojené. Na knize se podílelo 40 vědců a je v ní přes 1800 ilustrací.

Ústav pro studium totalitních režimů představil Biografický slovník komunistických funkcionářů. Obsahuje 326 jmen lidí, kteří zastávali vrcholné funkce v KSČ od jejího vzniku v květnu 1921 až do pádu komunistického režimu na konci roku 1989. Osudy lidí pohybujících se alespoň chvíli kolem vrcholu mocenské pyramidy dával dohromady i historik Matěj Bílý, který byl hostem Událostí, komentářů.

Říká se, že kdo vlastní minulost, ten vlastní i budoucnost. S dějinami jde zacházet všelijak a leckteré historické události trpí pokřiveným výkladem. O tom ve Fokusu Václava Moravce debatovali historik Oldřich Tůma, politoložka Adéla Gjuričová, ředitel Národního muzea Michal Lukeš, publicista Pavel Kosatík, režisér Jiří Strach nebo učitel Pavel Martinovský.