Dvanáct století v jedné expozici. Národní muzeum probírá Dějiny v kočáře i na bojišti

Časový záběr od osmého století do první světové války na českém území ilustruje nová expozice Národního muzea. Nazvalo ji stručně Dějiny. Podle muzea je unikátní nejen svým rozsahem, ale i množstvím vystavených předmětů, na ploše 1300 metrů čtverečních jich nabízí na dva tisíce. Dokumentují zásadní události i každodenní život. Nepřehlédnutelným exponátem je zejména arcibiskupský kočár z osmnáctého století.

„Jsem přesvědčen o tom, že je důležité si připomínat naše nejstarší kořeny, zásadní dějinné okamžiky, které ovlivňovaly českou státnost, naši historickou paměť a ovlivňují samozřejmě i naše moderní tradice a instituce,“ uvedl na slavnostním otevření expozice premiér Petr Fiala (ODS).

Důvody, příčiny, následky

Při prohlídce Dějin by se návštěvníci měli zorientovat v historii českého území natolik, aby pochopili jak důležité události, tak souvislosti mezi nimi. Autoři se podle generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše snažili oprostit od mýtů, zejména v části o nejstarších dějinách. „Některé mýty, i když ne úplně razantně, expozice vyvrací. Nechtěli jsme se opírat o Staré pověsti české, snažíme se historii líčit jinak a objektivně,“ podotýká.

„Expozice by měla především ukázat, jak je vývoj na našem území nesmírně zajímavý, jakou za sebou máme úžasnou kulturu, byť plnou různých sporů. Dostat do povědomí, že tato země má bohatou historii, bylo asi to hlavní,“ doplňuje náměstek pro sbírkotvornou a výstavní činnost Michal Stehlík.

Autoři poukazují na téma hranic a budování státu a identity, ať již náboženské, zemské, či národní (jazykové). Významnou roli přitom hraje fenomén touhy po vlivu a moci, který často vede k válečným událostem. „Dějiny lidstva, i dějiny naše, jsou bohužel protkány válkami. V podstatě v každém sále najdete nějaký ozbrojený konflikt, ale také jeho interpretaci – důvody, příčiny a následky,“ poznamenává Lukeš. Návštěvník je tak přítomen středověkému dobývání Křivoklátu, stejně jako turecké expanzi v šestnáctém století nebo bitvě u Kolína o další dvě století později.

Arcibiskupský kočár, hlava Žižky i dlaždice s Českým lvem

„Expozice není kniha. Nemáme ambici tady vyprávět všechno podrobně. Máme ambici ukázat unikátní sbírkové předměty a návštěvníka seznámit se základními fakty a událostmi,“ vysvětluje Lukeš, jak rozsáhlé informace k jednotlivým událostem může návštěvník očekávat.

Dějiny mu lépe přiblíží třeba velká obranná zeď středověkého hradiště doplněná vitrínami archeologických nálezů z té doby, rozestavěná rotunda či obrovský kříž demonstrující konflikt mezi katolictvím a protestanstvím. V části věnované baroku stojí stylizovaná kaple s ukázkami sochařského umění své doby. Největším exponátem je „Mercedes své doby“, tedy kočár, kterým v osmnáctém století jezdil pražský arcibiskup Vilém Florentin ze Salm-Salmu. Na výstavě dokládá tehdejší technickou vyspělost.

4 minuty
Národní muzeum otevřelo expozici Dějiny
Zdroj: ČT24

K vzácným předmětům patří například nejstarší dochovaná soška hlavy Jana Žižky z roku 1515 či soubor obrazů ze slavnostní dekorace u příležitostí svatořečení Jana Nepomuckého v Římě a v Praze roku 1729. Dochovala se i keramická zdobná dlaždice s vůbec prvním vyobrazením Českého lva z 13. století a také horoskop Albrechta z Valdštejna. Novější dobu dokládá slavnostní uniforma rakousko-uherského polního maršála z majetku císaře Františka Josefa I., cestovní kufříkový klavír Emy Destinnové nebo sádrový odlitek lebky Karla Hynka Máchy.

Do dobového dění mají návštěvníky vtáhnout rovněž velkoformátová videa. Ocitnout se tak lze na staroměstských popravách v roce 1621 i uprostřed bitvy u Kolína roku 1757. Zájemci si také mohou potěžkat středověký meč a vyzkoušet palcát.

Pokračování ve dvacátém století

Poslednímu sálu, věnovanému devatenáctému století, dominuje velký model historické budovy Národního muzea, v níž je expozice umístěna. Odtud lze pokračovat přes dozvuky končící monarchie do vedlejší Nové budovy, kde je umístěna samostatná expozice zachycující dějiny dvacátého století.

V uplynulých měsících Národní muzeum, jehož Panteon prošel celkovou rekonstrukcí, zabydlelo své prostory ještě dalšími dvěma novými stálými expozicemi. Jedna je věnována pravěku, druhá zázrakům evoluce. Expozici Dějiny připravovalo muzeum osm let a zaplatilo za ni zhruba šedesát milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Každá třetí obec mívala kino. Dnes většinou slouží k jinému účelu

V Česku v posledních dvaceti letech zanikly stovky klasických jednosálových kin. Ve velké části z nich se stále zachovala promítací technika, i když už slouží jinému účelu. Oživit je a připomenout jejich historii, má projekt Rekino. Ten chce postupně rozjet promítačky v různých koutech Česka.
před 2 hhodinami

Amazon točí v Česku akční seriál, blíží se i „noví Bridgertonovi“

V Česku je v plném proudu natáčení akčního seriálu Ride or Die (Jeď, nebo zemři), jenž se objeví ve videotéce Amazon Prime Video. Podle informací ČT24 bude letos v Česku točit i Netflix, a to dobový seriál Věk nevinnosti, který by mohl být „novými Bridgertonovými”. Czech Film Commission hlásí, že tuzemsko se pro zahraniční a hollywoodské produkce stává zajímavějším i kvůli politické situaci v Maďarsku, které dříve „přetáhlo“ seriálovou Dunu nebo oscarové Chudáčky.
před 15 hhodinami

Pozdě, ale přece. Na svůj první román si počkali Chandler či Hrabal

Miroslav Hlaučo pracuje v oblasti medicínského výzkumu a vývoje buněčných biotechnologií. V sedmapadesáti letech ale vydal svou prozaickou prvotinu Letnice – a ta se nedávno stala Knihou roku 2024 cen Magnesia Litera. Není jediným, kdo se počítá k pozdním prozaickým debutantům.
před 22 hhodinami

V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.
29. 4. 2025

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025
Načítání...