Časový záběr od osmého století do první světové války na českém území ilustruje nová expozice Národního muzea. Nazvalo ji stručně Dějiny. Podle muzea je unikátní nejen svým rozsahem, ale i množstvím vystavených předmětů, na ploše 1300 metrů čtverečních jich nabízí na dva tisíce. Dokumentují zásadní události i každodenní život. Nepřehlédnutelným exponátem je zejména arcibiskupský kočár z osmnáctého století.
„Jsem přesvědčen o tom, že je důležité si připomínat naše nejstarší kořeny, zásadní dějinné okamžiky, které ovlivňovaly českou státnost, naši historickou paměť a ovlivňují samozřejmě i naše moderní tradice a instituce,“ uvedl na slavnostním otevření expozice premiér Petr Fiala (ODS).
Důvody, příčiny, následky
Při prohlídce Dějin by se návštěvníci měli zorientovat v historii českého území natolik, aby pochopili jak důležité události, tak souvislosti mezi nimi. Autoři se podle generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše snažili oprostit od mýtů, zejména v části o nejstarších dějinách. „Některé mýty, i když ne úplně razantně, expozice vyvrací. Nechtěli jsme se opírat o Staré pověsti české, snažíme se historii líčit jinak a objektivně,“ podotýká.
„Expozice by měla především ukázat, jak je vývoj na našem území nesmírně zajímavý, jakou za sebou máme úžasnou kulturu, byť plnou různých sporů. Dostat do povědomí, že tato země má bohatou historii, bylo asi to hlavní,“ doplňuje náměstek pro sbírkotvornou a výstavní činnost Michal Stehlík.
Autoři poukazují na téma hranic a budování státu a identity, ať již náboženské, zemské, či národní (jazykové). Významnou roli přitom hraje fenomén touhy po vlivu a moci, který často vede k válečným událostem. „Dějiny lidstva, i dějiny naše, jsou bohužel protkány válkami. V podstatě v každém sále najdete nějaký ozbrojený konflikt, ale také jeho interpretaci – důvody, příčiny a následky,“ poznamenává Lukeš. Návštěvník je tak přítomen středověkému dobývání Křivoklátu, stejně jako turecké expanzi v šestnáctém století nebo bitvě u Kolína o další dvě století později.
Arcibiskupský kočár, hlava Žižky i dlaždice s Českým lvem
„Expozice není kniha. Nemáme ambici tady vyprávět všechno podrobně. Máme ambici ukázat unikátní sbírkové předměty a návštěvníka seznámit se základními fakty a událostmi,“ vysvětluje Lukeš, jak rozsáhlé informace k jednotlivým událostem může návštěvník očekávat.
Dějiny mu lépe přiblíží třeba velká obranná zeď středověkého hradiště doplněná vitrínami archeologických nálezů z té doby, rozestavěná rotunda či obrovský kříž demonstrující konflikt mezi katolictvím a protestanstvím. V části věnované baroku stojí stylizovaná kaple s ukázkami sochařského umění své doby. Největším exponátem je „Mercedes své doby“, tedy kočár, kterým v osmnáctém století jezdil pražský arcibiskup Vilém Florentin ze Salm-Salmu. Na výstavě dokládá tehdejší technickou vyspělost.
K vzácným předmětům patří například nejstarší dochovaná soška hlavy Jana Žižky z roku 1515 či soubor obrazů ze slavnostní dekorace u příležitostí svatořečení Jana Nepomuckého v Římě a v Praze roku 1729. Dochovala se i keramická zdobná dlaždice s vůbec prvním vyobrazením Českého lva z 13. století a také horoskop Albrechta z Valdštejna. Novější dobu dokládá slavnostní uniforma rakousko-uherského polního maršála z majetku císaře Františka Josefa I., cestovní kufříkový klavír Emy Destinnové nebo sádrový odlitek lebky Karla Hynka Máchy.
Do dobového dění mají návštěvníky vtáhnout rovněž velkoformátová videa. Ocitnout se tak lze na staroměstských popravách v roce 1621 i uprostřed bitvy u Kolína roku 1757. Zájemci si také mohou potěžkat středověký meč a vyzkoušet palcát.
Pokračování ve dvacátém století
Poslednímu sálu, věnovanému devatenáctému století, dominuje velký model historické budovy Národního muzea, v níž je expozice umístěna. Odtud lze pokračovat přes dozvuky končící monarchie do vedlejší Nové budovy, kde je umístěna samostatná expozice zachycující dějiny dvacátého století.
V uplynulých měsících Národní muzeum, jehož Panteon prošel celkovou rekonstrukcí, zabydlelo své prostory ještě dalšími dvěma novými stálými expozicemi. Jedna je věnována pravěku, druhá zázrakům evoluce. Expozici Dějiny připravovalo muzeum osm let a zaplatilo za ni zhruba šedesát milionů korun.
