Národní muzeum shromáždilo dějiny dvacátého století na dvou tisících metrech čtverečních. První tak rozsáhlou a komplexní expozici věnovanou moderním dějinám otevírá pro veřejnost 23. července v Nové budově. Návštěvníky interaktivně provede jak zlomovými okamžiky, tak i všedním životem v letech 1914 až 2004. Tedy od začátku první světové války do vstupu Česka do Evropské unie.
Stačí nastoupit do časozdviže. Národní muzeum otevírá rozsáhlou expozici dějin 20. století
Minulost přibližuje na tisíc sbírkových předmětů, doplněných o fotografie a archivní filmové záběry. Jejich prostřednictvím si mohou lidé připomenout nejen politiku doby minulé, ale také co dříve přinesla kultura a design či jak vypadal obchod.
Časozdviž před zákopy
Hned v úvodu návštěvník „projede“ dvacáté století za pouhých sedm minut díky takzvané časozdviži. „Je to multimediální a 3D zážitek, například se třese podlaha. Vše je udělané s efektem, aby to člověka vtáhlo do děje,“ upřesňuje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Poté se návštěvník ocitne v zákopech první světové války – časově tímto konfliktem expozice začíná. Na bojišti jsou vystaveny mimo jiné medaile a řády následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Na uniformě je měl připevněny v okamžiku sarajevského atentátu, který zažehl jiskru světového konfliktu. Na cenných památkách je dodnes znatelná arcivévodova krev.
„Všichni si mysleli původně, že to bude jen krátká šarvátka, ale víme, jak to celé dopadlo a k jakým záležitostem to vedlo – hlavně k přepsání mapy Evropy a nastartování nových dějin lidstva,“ podotýká Lukeš.
Tanky a kufry
Vyznamenání Františka Ferdinanda d'Este patří podle ředitele k nejvzácnějším exponátům. Stejně jako první československá zlatá olympijská medaile z roku 1924, kdy ji získal sportovní gymnasta Bedřich Šupčík, nebo originální sportovní oblek prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Národní muzeum v expozici zaparkovalo i dva sovětské tanky. Odkazují ke své protichůdné roli v českých dějinách. Jeden je mementem osvobození v roce 1945, druhý nechtěného „osvobození“ v srpnu 1968. Působí, jako by vyjížděl z rozstřílené budovy Národního muzea – na její fasádě jsou mimo jiné dodnes znatelná poškození po sovětských střelách.
Leitmotivem výstavy jsou kufry. „Jako symbol pohybu obyvatelstva, někdy velice tragického, ale také symbol soukromí a intimnosti, protože lidé si v kufrech odnášeli své osobní věci,“ vysvětluje Lukeš.
Ředitel Národního muzea Michal Lukeš provází Dějinami 20. století (zdroj: ČT24)
Například v části věnované období protektorátu jsou zavazadla zasklená v podlahových vitrínách a jejich otevřená víka slouží jako obrazovky pro dobové záběry z deportace židovského obyvatelstva i odsunu Němců. Jinde zase naaranžovaný kufr naznačuje cestu z příjemných důvodů. „Cestování a dovolené se staly samozřejmou součástí našich životů v druhé polovině devatenáctého století,“ poznamenává Lukeš.
Z veřejného prostoru lze v expozici odbočit do soukromí a prohlédnout si bytové interiéry „jak šel čas“ – od pokojíčku prvorepublikové služky až třeba k domácí kanceláři devadesátých let. Kromě vzácných exponátů tak našly v instalaci místo i úplně obyčejné předměty, které však obyvatelstvu změnily a ulehčily život, jako například antikoncepční pilulka, remoska nebo jedna z prvních ledniček na led.
Nahoře se vznáší politika
Rozdělení expozice do dvou pater má podle Lukeše také svůj význam. „Je to tak uděláno schválně, abychom dole prožili život člověka ve dvacátém století a nad ním se vznášelo to, co nemůže mnohdy ovlivnit, ale co jeho osud mnohdy ovlivnilo,“ říká ředitel. Prohlédnout si návštěvníci mohou třeba takzvané bustárium, kde proměnlivost doby ilustrují sochy politických osobností.
„Jenom Národní muzeum má desítky tisíc předmětů z dvacátého století, snažili jsme se ukázat vše podstatné. Jak se nám to povedlo, uvidíme, až k nám přijdou návštěvníci,“ uzavírá Michal Lukeš. Autoři mysleli i na děti, na ně čeká například historie dětských her.
Budování nových stálých expozic navazuje na generální rekonstrukci historické budovy. Věnovat se mají dějinám i přírodě, vzniknout by mělo i dětské muzeum.