Michal Lukeš

V Nové budově Národního muzea v Praze se v pátek otevře nová expozice s názvem Dětské muzeum. Její koncept klade důraz na dětskou kreativitu a imaginaci. Pomocí interaktivit se zaměřuje na objevování okolního světa a objevování nových perspektiv a souvislostí. Zájemci se s exponáty budou moct seznámit zrakem a hmatem, v případě takzvaného čichoskopu poznají různá prostředí pomocí čichu.

Prezident Petr Pavel apeloval, aby kvalita vzdělávání a rozvoj vědy zůstaly celospolečenskou prioritou České republiky, a to i navzdory obtížím dnešní doby. Pokud podle něj chce Česko patřit k zemím, které v mezinárodním měřítku určují tempo v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, nesmí váhat podpořit tyto oblasti dostatečnými zdroji. Pavel to řekl na slavnostním shromáždění v Národním muzeu při oslavě 205. výročí založení této instituce a zároveň 225. výročí narození historika a politika Františka Palackého.

Co je národ, jak se pozná a je v dnešním světě důležitý? Co je skutečné vlastenectví a má mít nějaké meze? Na tyto otázky se snažili odpovědět hosté Fokusu Václava Moravce, který se tentokrát zabýval tématem Potíže s národy. Pozvání přijali bývalá politička Magda Vášáryová, historik Michal Lukeš, politoložka Lucie Tungul, ukrajinista David Svoboda, politoložka Petra Mlejnková a diplomat Michael Žantovský.

Dvacítka vzácných předmětů z doby železné a bronzové původem ze Sýrie je k vidění v Národním muzeu. Čeští odborníci na restaurování a konzervování se ve spolupráci s archeology podíleli na jejich záchraně, a to v rámci vládního programu, který má pomoct ochránit světové kulturní dědictví ve válkou zasažené Sýrii. Výstava s názvem Obnovená tvář potrvá do 10. května.

Odborníci z Národního muzea se pokusí preparovat nebo konzervovat v laboratořích v Praze exponáty z požárem zasažené Banské Štiavnice. Od pondělka také pomáhali na žádost slovenské strany se záchranou mineralogické expozice ve Slovenském hornickém muzeu. Další sbírkové předměty se ale nacházejí v nepřístupném vyhořelém výstavním sále muzea, kde se zřítila střecha.

V Národním muzeu zahajují výstavu o legendě české a slovenské pop music s názvem Miro Žbirka: Roky a dni. Představí zpěvákův život a tvorbu ne v suchých datech, ale v příbězích a pomocí oslavy hudebního nadšení, talentu a empatie.

Až dvě desítky poškozených vzácných historických předmětů ze Sýrie dorazilo do restaurátorských dílen Národního muzea. Část památek během války poničili teroristé z takzvaného Islámského státu. Nyní je v Česku čeká dokumentace a oprava.

Muzea, galerie a další kulturní instituce ve středu 18. května slaví po celém světě Mezinárodní den muzeí. Letošním tématem je „síla muzeí“. Je už tradicí, že v souvislosti s tímto svátkem nabízí řada z nich vstup do expozic zdarma. Česká muzea ale letos prosí návštěvníky, aby dobrovolným vstupným přispěli na záchranu památek ohrožených válkou na Ukrajině. Přispět mohou i ti, kteří se do expozic nevydají.

Výročí 80 let od operace Anthropoid a útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha připomene v Národním muzeu výstava Nikdy se nevzdáme! Zahájena bude 27. května, tedy v den výročí útoku. Národní muzeum spustilo web www.1942.cz se seznamem dalších akcí, které se v souvislosti s operací Anthropoid budou po celém Česku konat.

Nový dokument České televize Návrat géniů – rekonstrukce Národního muzea je rozsáhlým vhledem do oprav historické budovy této významné kulturní instituce. Režisér Jan Střecha na snímku pracoval deset let. Během nich se díval pod ruce restaurátorům, kteří vraceli historickým prvkům někdejší lesk, a zároveň sledoval snahu přiblížit více než sto dvacet let starou stavbu potřebám muzejníků i návštěvníků jednadvacátého století. Dokument je dostupný v iVysílání.

Ukrajinské úřady a instituce, které mají na starosti kulturní dědictví, upozorňují, že ruští vojáci cíleně ničí památky a významné budovy. Česko nabídlo pomoc s ochranou významných staveb i děl. Ministerstvo kultury má plán i pro případ, že by se v ohrožení ocitly české památky.

Časový záběr od osmého století do první světové války na českém území ilustruje nová expozice Národního muzea. Nazvalo ji stručně Dějiny. Podle muzea je unikátní nejen svým rozsahem, ale i množstvím vystavených předmětů, na ploše 1300 metrů čtverečních jich nabízí na dva tisíce. Dokumentují zásadní události i každodenní život. Nepřehlédnutelným exponátem je zejména arcibiskupský kočár z osmnáctého století.

Po Dějinách dvacátého století otevírá Národní muzeum další stálou expozici, tentokrát přírodovědeckou. Zázraky evoluce jsou tak pokračováním rozsáhlé rekonstrukce, která má přední výstavní instituci posunout směrem k modernímu muzeu. Restaurováním prošel rovněž symbol přírodovědeckých sbírek – kostra velryby. I ta je jednou z patnácti set exponátů. Veřejnosti se Zázraky evoluce otevřou 3. září.

Národní muzeum prodlouží do konce září egyptologickou výstavu Sluneční králové, která měla skončit 6. června. Sdělila to mluvčí muzea Šárka Bukvajová. Na výstavu, o niž je velký zájem, je možné přijít jen se vstupenkou z on-line rezervačního systému na konkrétní den a čas. On-line prodej vstupenek na první měsíc, tedy do 6. července, začal v pondělí v 11:00 hodin. Další termíny bude muzeum přidávat v závislosti na aktuálně platných protiepidemických opatřeních.

Před novou budovou Národního muzea v Praze byla v úterý odhalena bronzová plastika Plamen na Palachově pylonu. Třicetimetrový ocelový sloup jako podstavec pro sochu stojí před budovou bývalého Federálního shromáždění, kde část muzea sídlí, již čtyři desítky let. O tom, že objekt v těsné blízkosti pražské magistrály je věnován Palachovi, přitom donedávna jen málokdo věděl.

Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest.

Dosud nezveřejněnou nahrávku části projevu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka ve středu představilo Národní muzeum. Řeč přednesl 7. března 1930 v den svých osmdesátých narozenin na Pražském hradě. Záznam se dochoval na voskovém válečku, který se později dostal do Československého rozhlasu.

Řády a medaile udělil nebo propůjčil prezident Miloš Zeman v den 101. výročí vzniku Československa 42 osobnostem. Nejvyšší vyznamenání – Řád bílého lva – dostalo osm lidí: válečný stíhač Emil Boček, bývalý prezident Václav Klaus, bývalý slovenský prezident Rudolf Schuster, in memoriam potom válečný letec Josef Ocelka, odbojář Jaroslav Selner, právník Bohuslav Ečer, podnikatel Jan Antonín Baťa a bývalý vídeňský starosta Helmut Zilk.

Národní muzeum ve středu otevřelo ve Všetatech na Mělnicku Palachův památník. Připomíná osud Jana Palacha, jenž se v roce 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci. Expozice vznikla v jeho rodném domě, ve vedlejší nové budově si pak návštěvníci mohou připomenout multimediální formou Palachův život i 60. léta v Československu. V památníku se bude promítat i dokument o Palachovi, který přímo pro tento účel připravila dokumentaristka Olga Sommerová.

Prezident Miloš Zeman se zúčastnil oslav konce druhé světové války na ruském velvyslanectví. V projevu předneseném v ruštině stejně jako loni přirovnal nacismus k islamistickému terorismu a vyzval k boji proti teroristům, dokud si jejich činy nevyžádají stejně obětí jako činy nacistů. Den vítězství se v Rusku slaví 9. května, tedy o den později než na Západě.

Praha je neoficiálně třetím největším slovenským městem, díky počtu Slováků žijících ve městě. Při návštěvě české metropole to prohlásil slovenský  prezident Andrej Kiska. Zavzpomínal při tom, jak v mládí do Prahy jezdíval za přáteli, kulturou i pivem. Od pražského primátora Zdeňka Hřiba dostal klíč od bran Prahy. Slovenský prezident také položil věnce k pamětní desce Alexandera Dubčeka na budově bývalého Federálního shromáždění.

Říká se, že kdo vlastní minulost, ten vlastní i budoucnost. S dějinami jde zacházet všelijak a leckteré historické události trpí pokřiveným výkladem. O tom ve Fokusu Václava Moravce debatovali historik Oldřich Tůma, politoložka Adéla Gjuričová, ředitel Národního muzea Michal Lukeš, publicista Pavel Kosatík, režisér Jiří Strach nebo učitel Pavel Martinovský.

Národní muzeum představilo podobu plánovaných expozic v historické a nové budově i ve spojovací chodbě, která je nově propojí. Muzeum prochází generální rekonstrukcí, zpřístupněno bude veřejnosti 28. října, nejprve ale jen zčásti. První stálé výstavy se otevřou v listopadu příštího roku. Celkem vznikne osm tematických okruhů na dvanácti tisících čtverečních metrech, další čtyři tisíce čtverečních metrů budou pak návštěvníkům sloužit k odpočinku a dalším akcím.