Co je národ, jak se pozná a je v dnešním světě důležitý? Co je skutečné vlastenectví a má mít nějaké meze? Na tyto otázky se snažili odpovědět hosté Fokusu Václava Moravce, který se tentokrát zabýval tématem Potíže s národy. Pozvání přijali bývalá politička Magda Vášáryová, historik Michal Lukeš, politoložka Lucie Tungul, ukrajinista David Svoboda, politoložka Petra Mlejnková a diplomat Michael Žantovský.
Hosté pořadu mluvili v jeho úvodu o malých národech, jakými jsou i Češi a Slováci. Bývalá politička a diplomatka Magda Vášáryová nazývá střední Evropu „nebezpečným územím,“ neboť po rozpadu rakousko-uherské monarchie se podle ní stala nestabilní a totalitní režimy 20. století připravily Čechy a Slováky o základní hodnoty. „Nebezpečnost“ tohoto prostoru ale vidí ještě jinde.
„Nejvíc mě štve, že si pořád libujeme v tom, že my jsme nic neudělali, že za nic neodpovídáme, že jsme takoví malincí, nedůležití. Jenom pořád naříkáme, že jsme oběti těch velikých. Ale – jak kdysi napsal můj muž Milan Lasica – spočítejte ty kebule, které jsme rozbili,“ řekla ve Fokusu Václava Moravce.
„Už je na čase, abychom se přihlásili nejen ke svým skutečným dějinám, ale vzali za to odpovědnost, nevymlouvali se pořád na někoho jiného, ale také abychom se sebevědomě postavili a řekli, že my teď potáhneme Evropu,“ dodala Vášáryová.
Žantovský: Se svou historií se vyrovnáváme do dneška
Bývalý diplomat a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský označil mýtus české či slovenské holubičí povahy za kýč. „Češi a Slované jsou v tomto ohledu národy jako každý jiný, které se v určité situaci nevyhýbají násilí, a násilí také často používali. Nebyli v historii jenom oběti dějin, byli také jejich aktéry.“
Specifikum středoevropského prostoru má ale podle něj kořeny hlouběji v minulosti, než je doba rakousko-uherského mocnářství a dvou totalit.
„Střední Evropa v psané, doložené historii byla křižovatkou. Křižovatkou obchodních cest, dotykovým prostorem východního a západního křesťanství, jedním z počátků reformace a protireformace, třicetileté války. A tím pádem asi častěji než na jiných, geograficky odlehlejších územích, u nás docházelo ke konfliktům – někdy importovaným, někdy domácího původu. A to je ta historie, se kterou jsme se učili více než tisíc let žít a se kterou se vyrovnáváme do dneška,“ míní Žantovský.
Celý pořad ve videu v úvodu článku.
