Magda Vášáryová

Poslanci se ve středu věnovali zajištění nadcházejících krajských a senátních voleb. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že lidé ze zaplavených obcí budou moci hlasovat ve stanech, a to v případě, že standardní volební místnost skončila pod vodou. Vládní politici se také střetli s těmi opozičními kvůli emisním povolenkám.

Před stoletím napsal Karel Čapek utopisticko-fantastický příběh o třaskavině s nepředstavitelně ničivým účinkem. Román Krakatit odráží jeho vášeň pro vědu a zároveň vznikal v době, kdy poněkud výbušný byl i autorův citový život rozpolcený mezi dvě ženy. I tyto inspirace představuje výstava, kterou k výročí románu otevřel Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše.

Dva týdny od spuštění slovenské sbírky na financování munice pro Ukrajinu přispěli dárci skoro čtyřmi miliony eur, což je přes sto milionů korun. Zatímco Ukrajina slovenským dárcům děkuje, slovenská vláda se jim posmívá. Premiér Robert Fico (Smer-SD) razí program „na Ukrajinu už ani náboj“. Teď ale narazil – na více než šedesát tisíc slovenských dárců. Pro 168 hodin natáčel David Sebíň.

Ve dvou největších slovenských městech, v Bratislavě a v Košicích, pokračovaly demonstrace proti vládě premiéra Roberta Fica. Zástupci opozice kritizovali nejen ministerského předsedu, ale i ministryni kultury Martinu Šimkovičovou za návrh jejího úřadu posílit vliv státu ve veřejnoprávním rozhlasu a televizi (RTVS).

Slovenský herec a zpěvák Milan Lasica tajně natočil ke konci života poslední album s názvem Básnění. Tvůrci ve středu projekt představili a zveřejnili první píseň i s videoklipem. Celé album s utajenými skladbami by mělo vyjít příští rok.

Co je národ, jak se pozná a je v dnešním světě důležitý? Co je skutečné vlastenectví a má mít nějaké meze? Na tyto otázky se snažili odpovědět hosté Fokusu Václava Moravce, který se tentokrát zabýval tématem Potíže s národy. Pozvání přijali bývalá politička Magda Vášáryová, historik Michal Lukeš, politoložka Lucie Tungul, ukrajinista David Svoboda, politoložka Petra Mlejnková a diplomat Michael Žantovský.

Postavení žen ve společnosti před sto lety vyobrazuje filmové drama Služka, které od tohoto týdne promítají česká kina. Jde o adaptaci bestselleru Hany Lasicové, která při psaní vyšla z příběhu spojeného se svou rodinou, podílela se i na filmovém scénáři. Snímek slovenské režisérky Mariany Čengel Solčanské vznikl v koprodukci České televize a i herecké obsazení je česko-slovenské. V domě jednoho vysoce postaveného úředníka v dobách na sklonku Rakouska-Uherska se tak mezi panstvem a služebnictvem diváci potkají s Karlem Dobrým, Annou Geislerovou či Zuzanou Mauréry. Titulní roli služky hraje Dana Droppová.

Před třiceti lety, 26. ledna 1993, se Václav Havel stal prvním českým prezidentem. Do funkce hlavy státu jej zvolila Poslanecká sněmovna, přesněji 109 poslanců. Šlo o velmi neklidnou dobu, kdy se Československo rozdělilo na dva samostatné státy – Českou republiku a Slovenskou republiku. Ani doma v Česku si Havel nebyl jistý, že dostane nadpoloviční podporu poslanců. V Událostech, komentářích na něj vzpomínali hosté, kteří byli Havlovi nejblíž.

První československou velvyslankyní v Rakousku se po sametové revoluci stala Magda Vášáryová, do té doby známá zejména z filmového plátna. Už ve svých 16 letech totiž hrála ikonickou Marketu Lazarovou. Úspěšná herečka přesto dala přednost diplomacii a politice. Ve Vídni čelila výhrůžkám teroristických organizací, kterým odstavila účty, složité bylo také získat si důvěru ostatních diplomatů. Nenatáčí už více než třicet let a herectví jí nechybí, poprvé ji ale zviklala nabídka na zfilmování pokračování Postřižin.

Odcházení politiků, umělců, sportovců i podnikatelů, kteří jsou na vrcholu, se věnoval úterní Fokus Václava Moravce. Pozvání do diskuzního pořadu přijali bývalá politička a herečka Magda Vášáryová, historik Jaroslav Šebek, kajakář Vavřinec Hradílek, operní zpěvačka Dagmar Pecková, psycholožka Alexandra Fonville a farmář Jan Miller.

Na zámku ve Slatiňanech v Pardubickém kraji filmaři právě dotočili značnou část snímku Služka. Dobové drama ze začátku 20. století je inspirované stejnojmennou knihou spisovatelky Hany Lasicové, dcery slovenských herců Milana Lasicy a Magdy Vašáryové. Podílí se na něm i Česká televize.

V sobotu 5. září zemřel režisér Jiří Menzel. Natočil oscarové drama Ostře sledované vlaky nebo komedii Vesničko má středisková. O úmrtí jedné z nejvýraznějších osobností české (československé) poválečné kinematografie informovala jeho manželka Olga. Svou vzpomínku připojují také Menzelovi kolegové, ať už se významným filmařem potkali před kamerou, nebo za ní. Poslední rozloučení pro veřejnost se neuskuteční, Menzelova dlouholetá asistentka Míla Řádová v ČT uvedla, že si oficiální pohřeb nepřál.

Rozhovor s novou československou velvyslankyní v Rakousku Magdou Vášáryovou.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Středoevropské státy si ani třicet let od pádu železné opony nenašly svou pozici ve světě, setrvávají v pasivní roli oběti a místo aktivní politiky se přikryly deštníky ukřivděného naříkání nad vlastním osudem. V rozhovoru pro ČT24 to uvedla někdejší federální ambasadorka ve Vídni a bývalá slovenská velvyslankyně ve Varšavě Magda Vášáryová.

Slovenský prezident Andrej Kiska vyznamenal in memoriam Dagmar Burešovou. Advokátku matky Jana Palacha a někdejší předsedkyni České národní rady ocenil za zásluhy v oblasti práva a spravedlnosti. Státní vyznamenání udělil i českému herci Josefu Abrhámovi nebo muzikantovi Miroslavu Žbirkovi. Mezi třicítkou oceněných je i bývalá herečka a diplomatka Magda Vášáryová nebo zavražděný investigativní novinář Ján Kuciak.

Herečka, diplomatka a politička Magda Vášáryová se dožívá sedmdesáti let. Excelovala například ve snímcích Marketa Lazarová, Vtáčkovia, siroty a blázni nebo Postřižiny. Po sametové revoluci filmovou profesi opustila a stala se velvyslankyní v Rakousku, později v Polsku. Deset let zasedala ve slovenském parlamentu, kandidovala i na prezidentku. Nyní pracuje v nevládním sektoru a varuje před nedemokratickými tendencemi ve střední Evropě a rozdmýcháváním nenávisti ve společnosti.

V den okupace Československa natáčela Magda Vášáryová v Piešťanech s Jurajem Jakubiskem film Vtáčkovia, siroty a blázni. Když do města před padesáti lety přijely tanky, byl to pro štáb šok, tím spíš, že čtyři dny nesměl opustit hotel. Všichni proto zvažovali nabídku italského režiséra Frederica Felliniho, aby emigrovali do Itálie, Vášáryová ji ale jako první odmítla. Po okupaci ji vyhodili z vysoké školy a snímek, který tehdy natáčela, se nesměl dvacet let promítat.