Slovenský prezident Andrej Kiska vyznamenal in memoriam Dagmar Burešovou. Advokátku matky Jana Palacha a někdejší předsedkyni České národní rady ocenil za zásluhy v oblasti práva a spravedlnosti. Státní vyznamenání udělil i českému herci Josefu Abrhámovi nebo muzikantovi Miroslavu Žbirkovi. Mezi třicítkou oceněných je i bývalá herečka a diplomatka Magda Vášáryová nebo zavražděný investigativní novinář Ján Kuciak.
Slovenský prezident vyznamenal Kuciaka, Vášáryovou nebo Žbirku. Mezi oceněnými jsou i Češi
Andrej Kiska naposledy udělil státní vyznamenání. Slovenský prezident, který už nebude v letošních volbách obhajovat mandát, vybral třicet osobností. Jsou mezi nimi i Češi, jejichž odkaz by podle Kisky neměl být na Slovensku zapomenut.
„Jako společnost jsme jen tak silní a úspěšní, jak účinně se dovedeme postarat o ty nejslabší a nejzranitelnější mezi námi,“ řekl Kiska v zahajovacím projevu. Dodal, že je mu ctí udělit vyznamenání lidem, „díky nimž je naše země lepším, krásnějším, moudřejším, slušnějším i spravedlivějším místem pro život nás všech“.
Podle zpravodaje ČT na Slovensku Lukáše Mathého vyvolává výběr oceněných mezi slovenskými politiky někdy kritiku. Ocitli se mezi nimi totiž třeba publicisté kritičtí k vládě, například loni Fedor Gál a Martin M. Šimecka.
Noblesní advokátka
Bílý dvojkříž druhé třídy letos dostala právnička Dagmar Burešová, která zemřela loni v létě ve věku 88 let. Patří k nejvýznamnějším polistopadovým českým političkám. Stala se první ministryní spravedlnosti po listopadu 1989 a na začátku devadesátých let stála dva roky v čele tehdejšího republikového parlamentu – České národní rady.
Neméně významnou stopu jako v politice zanechala i v advokacii, za totality obhajovala disidenty. Po roce 1969 zastupovala více než stovku lidí, kteří byli jako nepohodlní režimu vyhazováni z práce nebo jinak perzekvováni.
Obhajovala takto spisovatele Milana Kunderu, publicistu a polistopadového kancléře prezidenta republiky Ivana Medka či matku Jana Palacha v soudním sporu s komunistickým poslancem Vilémem Novým, jenž pronášel lživé teorie o motivech Palachova činu.
„Elegantní, noblesní advokátka, kterou dokonce i estébáci nazývali Dáma. Dvacet let ji sledovali, vyslýchali a hrubě zasahovali do jejího života,“ popsala ve stručnosti její život v totalitě Kiskova kancelář.
Chtěl být vším a vším trochu byl
Stejný řád dostal také český herec Josef Abrhám. „Má v sobě eleganci a noblesu z doby první republiky. Z matčiny strany má slovenské kořeny, jeho děda byl dramatik a evangelický farář Jozef Hollý,“ říká o něm Kiskův úřad.
Abrhám ztvárnil desítky rolí. Exceloval jako „Fantom RaJ“ Dalibor Vrána ve filmu Vrchní, prchni, kníže Megalrogov v Konci starých časů, spisovatel Karel Čapek v Člověku proti zkáze či primář Arnošt Blažej v seriálu Nemocnice na kraji města.
Jeho filmovou kariéru nastartovala zejména 70. léta, kdy ho dvojice Svěrák, Smoljak začala hojně obsazovat do svých komedií. To už Abrhám zářil v Činoherním klubu, kde se seznámil i se svou nastávající manželkou, herečkou Libuší Šafránkovou, s níž má syna Josefa. K pilířům Činoherního klubu patřil téměř 30 let, po krátkém angažmá v Národním divadle jevištní prkna v polovině 90. let opustil.
„Chtěl jsem být letcem, rybářem, jazzovým pianistou, lyžařem, fotografem, evangelickým farářem… A možná jsem tím vším opravdu i trochu byl,“ prozradil kdysi své více či méně splněné sny Abrhám, jenž v roce 1993 dostal jednoho z prvních Českých lvů za výkon ve snímku Šakalí léta. O 11 let později mu byla udělena slovenská Cena Karla Čapka, při jejímž přebírání uvedl: „Jsem stejně doma na Slovensku, na rodné Moravě i v Praze.“
Novinář, jehož vražda probudila Slovensko
Nejdelší potlesk si vysloužilo ocenění Jána Kuciaka Řádem Ĺudovíta Štúra I. třídy. Investigativní reportér pracoval pro web Aktuality.sk. On a jeho snoubenka Martina Kušnírová byli zastřeleni ve svém domě ve vesnici Veľká Mača 21. února 2018. Na zločin se přišlo až o několik dnů později.
Zuzana Špitálská (dcera vyznamenané Dagmar Burešové), Magda Vášáryová, Jozef Kuciak, (otec Jána Kuciaka), Zlatica Kušnírová (matka Martiny Kušnírové) a Miroslav Žbirka reagují na ocenění (zdroj: ČT24)
„Každé ocenění našeho syna pro nás znamená hodně, ale chceme, aby to znamenalo hodně i pro Slovensko, aby se stále poukazovalo na to, že ještě nic není vyřešené. Že lidé, kteří tam byli, tam zůstávají. Ti, kteří jsou víceméně zodpovědní za to, co se stalo,“ řekl otec Jána Kuciaka Jozef. „Je to velké gesto od pana prezidenta. Aspoň on si jako jeden z mála politiků uvědomuje, co se vlastně stalo,“ doplnila ho matka Martiny Kušnírové Zlatica.
Média označila případ za první vraždu novináře v novodobých dějinách Slovenska. Text jeho posledního článku byl zveřejněn o pár dní později. Více než rok připravovaný materiál pojednával o působení kalábrijské odnože italské zločinecké organizace 'Ndrangheta na Slovensku a figuroval v něm podnikatel Antonino Vadala, podle autora s vazbami na vládnoucí stranu Smer.
Vražda vyvolala v zemi největší demonstrace od pádu komunismu. Prezident Kiska vyzval na začátku března k rekonstrukci vlády nebo k předčasným volbám. Už 28. února oznámil demisi ministr kultury Marek Maďarič. Ministr vnitra Robert Kaliňák, k němuž vedly nitky některých korupčních případů, o nichž psal Kuciak, podal demisi 12. března. Premiér Fico nabídl demisi 14. března, podle ústavy to znamenalo pád celé vlády.
„V jeho talentu se snoubila trpělivost, preciznost a špičková investigativní novinářská práce. Byl skromný, málo lidí ho znalo jako novináře. Ale díky němu jsme se o své společnosti dozvěděli velmi mnoho,“ zaznělo o Kuciakovi při předávání ocenění.
Písně, které rozdávají radost
Zpěvák Miroslav Žbirka od Kisky dostal Pribinův kříž I. třídy. Prezident ho ocenil zejména za to, „že rozdává svými písněmi po desetiletí radost a dává posluchačům možnost vcítit se do svobody“.
Žbirka způsobil šok v roce 1982, když se stal prvním slovenským Zlatým slavíkem. Lidé nemohli pochopit, jak se na trůn, na který pravidelně usedal Karel Gott, mohl dostat nenápadný mladík s kytarou.
Zpěvák, kytarista a skladatel se od té doby drží na špici. Na kontě má hity jako Biely kvet, Atlantída, Nemoderný chalan, Katrin i Čo bolí, to prebolí.
Ze stříbrného plátna do politiky
Řád Ľudovíta Štúra I. třídy si od Kisky odnáší herečka a politička Magdalena Vášáryová. Do světa stříbrného plátna vstoupila jako patnáctiletá a hned ji proslavil snímek Marketa Lazarová režiséra Františka Vláčila.
Celkem vytvořila na 30 filmových rolí (Radúz a Mahulena, Princ Bajaja, Rusalka), padesátku postav si zahrála v televizních snímcích a seriálech. Působila v Divadle Na korze, na Nové scéně a ve Slovenském národním divadle.
Svět filmu opustila po sametové revoluci a stala se velvyslankyní v Rakousku a v Polsku. Kandidovala na slovenskou prezidentku, deset let také zasedala ve slovenském parlamentu. „Jsem velmi ráda, že jsem poslechla našeho rodinného přítele Václava Havla a přestoupila jsem do diplomacie. Bylo to velmi zajímavých 18 let,“ komentovala své ocenění Vášáryová.