Dagmar Burešová

Středové liberální Občanské hnutí, vedle ODS druhý nástupnický subjekt vzešlý z Občanského fóra, v parlamentních volbách v červnu 1992 neuspělo a zůstalo bez zastoupení v České národní radě. Předseda hnutí a někdejší federální ministr zahraničí Jiří Dienstbier na republikovém sněmu kritizoval počínání pravice a zejména některých jejích představitelů, kteří se podle něho v podnikání nezdráhali spolupracovat se starými strukturami z dob komunistického režimu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V den 23. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy se na Václavském náměstí v Praze konala manifestace na podporu demokracie v sovětském Rusku. Projevy představitelů různých politických stran si přišly poslechnout tisíce lidí. Ke konci se mítink snažila narušit skupina republikánů v čele s Miroslavem Sládkem, ale dav je vypískal.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Na chuchelském závodišti se konaly oslavy 215. výročí vyhlášení americké nezávislosti. Vzdát hold svobodě a demokracii přijeli do Chuchle mimo jiné tehdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier, místopředseda federální vlády Pavel Rychetský či předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Sněmu Občanského fóra v Praze se zúčastnil mimo jiné Václav Havel, který upozornil na to, že je stále silou, která vyhrála parlamentní volby a že taková věc vyžaduje určitou disciplínu. Na sněmu se kromě toho řešily stanovy a vnitřní struktura.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Náčelník útvaru rychlého nasazení, ministr vnitra Richard Sacher a ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová jednali 28. května 1990 o zákroku ve věznici Ruzyně. Novinářům toho tehdy ale mnoho neřekli.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Z komunistických procesů, ať vedly k justičním vraždám, nebo nespravedlivému věznění oponentů režimů, jsou dobře známá jména obětí i těch, kdo k verdiktům přispěli – soudců a prokurátorů. Mnohem méně známá jsou jména těch, kteří se snažili obžalované hájit. Připomenout je chtějí autoři projektu Advokáti proti totalitě. Jeho součástí je nově vydaná kniha a také výstava, pro odbornou veřejnost je potom určena i konference uspořádaná nejen u příležitosti 30. výročí pádu totalitního režimu, ale také k připomínce 70 let od oběšení jednoho z advokátů - bojovníků proti komunismu Jaroslava Borkovce.

Mnozí diváci ji znají jako odvážnou advokátku, která ve snímku Hořící keř marně hájí matku Jana Palacha. Ve skutečnosti byla Dagmar Burešová kvůli tomuto případu sledována StB a její dcera nemohla vystudovat, i tak ale po letech nelitovala, že se do kauzy Palach pustila. Za minulého režimu bojovala proti „větrným mlýnům“ často, když hájila disidenty i jiné nepřátele režimu. Po listopadu 1989 se pak jako první ministryně spravedlnosti pustila do justiční reformy.

Slovenský prezident Andrej Kiska vyznamenal in memoriam Dagmar Burešovou. Advokátku matky Jana Palacha a někdejší předsedkyni České národní rady ocenil za zásluhy v oblasti práva a spravedlnosti. Státní vyznamenání udělil i českému herci Josefu Abrhámovi nebo muzikantovi Miroslavu Žbirkovi. Mezi třicítkou oceněných je i bývalá herečka a diplomatka Magda Vášáryová nebo zavražděný investigativní novinář Ján Kuciak.