Dobové drama Služka má za sebou natáčení na zámku ve Slatiňanech, do kin se chystá za rok

Nahrávám video

Na zámku ve Slatiňanech v Pardubickém kraji filmaři právě dotočili značnou část snímku Služka. Dobové drama ze začátku 20. století je inspirované stejnojmennou knihou spisovatelky Hany Lasicové, dcery slovenských herců Milana Lasicy a Magdy Vašáryové. Podílí se na něm i Česká televize.

Zámek ve východočeských Slatiňanech se při natáčení proměnil ve vídeňskou vilu vysoce postaveného rakousko-uherského úředníka začátkem dvacátého století.

„Já ztělesňuju takový ten hnusný mužský svět, pro ženy nepřijatelný, ale tehdy naprosto normální, běžný. Ženy neměly volební právo, muži se chovali nadřazeně. Když první dítě nebyl syn, tak dceru třeba vůbec nevnímali,“ popisuje herec Karel Dobrý.

Podle režisérky Mariany Čengel Solčanské jde ale o feministický film. „A vypráví o tom, že navzdory tomu, že dějiny píšou muži, tak ty nepsané jsou stejně zajímavé a dramatické. Na rozpadu vztahů v jednom pánském domě demonstrujeme rozpad monarchie a vznik Československa,“ vysvětluje.

Scénář filmu vychází z knihy Hany Lasicové

Pro vysoce postavenou rodinu pracuje jako služka i patnáctiletá dívka ze Slovenska. Scénář filmu vychází z knihy Hany Lasicové, kterou napsala před sedmi lety.

„Byla věnovaná služce, která vychovávala sestry Vašáryovy. Kniha byla autentická a upřímná, o nemanželské dceři, která je nucená odejít do velkého města a tam dospět,“ přibližuje režisérka. Podle filmové představitelky služky, herečky Dany Droppové, jde sice o „obyčejné děvče, ale zároveň v něčem odvážné“.

Zámek ve Slatiňanech, který nedávno prošel rekonstrukcí, obsadil štáb na měsíc a natočil tu tři čtvrtiny filmu. Herci mají výjimku, hrát mohli bez roušek. Na jaře by měli filmaři natáčet ještě v Kroměříži a v Banské Štiavnici. Snímek má jít do kin příští rok 28. října, na den vzniku Československa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 21 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...