Karel Dobrý

Postavení žen ve společnosti před sto lety vyobrazuje filmové drama Služka, které od tohoto týdne promítají česká kina. Jde o adaptaci bestselleru Hany Lasicové, která při psaní vyšla z příběhu spojeného se svou rodinou, podílela se i na filmovém scénáři. Snímek slovenské režisérky Mariany Čengel Solčanské vznikl v koprodukci České televize a i herecké obsazení je česko-slovenské. V domě jednoho vysoce postaveného úředníka v dobách na sklonku Rakouska-Uherska se tak mezi panstvem a služebnictvem diváci potkají s Karlem Dobrým, Annou Geislerovou či Zuzanou Mauréry. Titulní roli služky hraje Dana Droppová.

S možností nesmrtelnosti si zahrává detektivní sci-fi Bod obnovy, které v těchto dnech v Praze natáčí režisér Robert Hloz. Podle tvůrců má být snímek víc než jen kriminálka z blízké budoucnosti. V titulcích se objeví jména Matěje Hádka, Karla Dobrého či Václava Neužila.

Inscenací roku 2020 podle Cen divadelní kritiky je hra Zahradníček, kterou ke 115. výročí narození katolického básníka připravil Divadelní spolek Jedl. Lucie Trmíková, jež ztvárnila Zahradníčkovu ženu, získala ocenění za ženský herecký výkon, nejlepším hercem je podle kritiků Karel Dobrý. Ten se loni představil jako Franz Kafka. Divadlem roku se za aktivity v pandemické době stal Cirk La Putyka.

Na zámku ve Slatiňanech v Pardubickém kraji filmaři právě dotočili značnou část snímku Služka. Dobové drama ze začátku 20. století je inspirované stejnojmennou knihou spisovatelky Hany Lasicové, dcery slovenských herců Milana Lasicy a Magdy Vašáryové. Podílí se na něm i Česká televize.

Na Pardubicku se začalo natáčet historické romantické drama Služka. Snímek v režii Mariany Čengel Solčanské vychází ze stejnojmenné knihy Hany Lasicové. Obě také napsaly scénář. Příběh vypráví o dvou dívkách zmatených citovou nejistotou v dobách, kdy právo na lásku podle vlastního výběru bylo značně omezené.

Franz Kafka se vrací do svého dětství. Do bytu v domě na Staroměstském náměstí, kde kdysi vyrůstal a kde dnes působí Skautský institut. Divadelní hra Egona Tobiáše se v někdejším bytě rodiny Kafkových nejen odehrává, ale také hraje.

Skutečnými případy z Ostravska se částečně inspiruje nový kriminální seriál, který začíná Česká televize vysílat 6. ledna. Po Plzni se totiž podívá na Místo zločinu Ostrava. Do vyšetřování se v moravskoslezském regionu pouští dva na první pohled odlišní kriminalisté v podání Stanislava Majera a Pavly Beretové. V prvním díle řeší případ ztracené čtrnáctileté dívky.

S novým rokem začne Česká televize vysílat řadu novinek, převážně kriminálních. Přichystala mimo jiné tři seriály či minisérie podle skutečných událostí (Místo zločinu Ostrava, Zrádci, Vysoká hra) a televizní film inspirovaný osudem herečky Jiřiny Štěpničkové (Past). Zábavu slibuje společné vyšetřování penzisty a vnuka (Poldové a nemluvně), napětí lze čekat od psychologických sond Stockholmský syndrom a Veterán. Do duše divákům i hostům nahlédne také v nové show psychiatr Radkin Honzák. Do zdravotnického zákulisí zavedou Sestřičky a to umělecké přiblíží nové pořady o jazzu a výtvarném umění. Blíže povánoční program představuje fotogalerie.

Herectví začali studovat ještě před sametovou revolucí, před třiceti lety pak na DAMU s ostatními stávkovali. Spolužáci z ročníku, který k absolutoriu dovedl herec a pedagog Boris Rösner, se teď potkávají ve filmu jednoho z nich, režiséra a scenáristy Ondřeje Kepky. Dokument Ročník 89 uvede Česká televize ve středu od 21:40 na Artu.

Šest Českých lvů, ocenění udělované Českou filmovou a televizní akademií, získal snímek Všechno bude česko-slovinského režiséra Olma Omerzua. Čtyři sošky za rok 2018 si z večera v pražském Rudolfinu odnesl Hastrman Ondřeje Havelky. Naopak nominacemi favorizované drama Toman nezískalo cenu ani jedinou. V televizních kategoriích uspěla Česká televize.

Jan Palach, Domestik a Všechno bude jsou tituly, které z loňské tuzemské tvorby nejvíce oceňují kritici. Mezi těmito snímky, které všechny vznikly v koprodukci České televize, se 2. února v přímém přenosu ČT art rozhodne o nejlepším filmu loňského roku.

Před čtyřmi sty lety došlo k vyhození královských místodržících z oken Pražského hradu. Defenestrací začalo české stavovské povstání, které přerostlo v třicetiletou válku, jež zasáhla celou Evropu. Události roku 1618 a jejich následky připomíná hraný film Bůh s námi – od defenestrace k Bílé hoře. Snímek s Karlem Dobrým a Terezou Hofovou v hlavních rolí uvede v televizní premiéře ČT1 v neděli 13. května od 20:15.

Hranici mezi láskou a posedlostí, vášní a trýzní překračuje Hastrman, titulní hrdina filmového romantického thrilleru. Filmový debut režiséra Ondřeje Havelky je zároveň první velkou filmovou rolí pro Karla Dobrého. Diváky s sebou Hastrman v kinech stáhne od 19. dubna.