ČT ukáže Ostravu jako místo zločinu. Vyšetřují Majer a Beretová

Upoutávka: Místo zločinu Ostrava

Skutečnými případy z Ostravska se částečně inspiruje nový kriminální seriál, který začíná Česká televize vysílat 6. ledna. Po Plzni se totiž podívá na Místo zločinu Ostrava. Do vyšetřování se v moravskoslezském regionu pouští dva na první pohled odlišní kriminalisté v podání Stanislava Majera a Pavly Beretové. V prvním díle řeší případ ztracené čtrnáctileté dívky.

Podobnost se skutečnými případy mohou diváci odhalit například v dílech Smrt v Tunisu nebo Kyselina. Podobné zločiny totiž policie v průběhu několika uplynulých let skutečně na Ostravsku vyšetřovala. Podle režiséra Dana Wlodarczyka ale nezáleží, zda příběhy vycházejí z fikce, nebo reality. Důležitý je spíše dobře napsaný scénář.

Oba scenáristické základy, fikční i skutečný, nicméně mají svoje úskalí, soudí režisér: „Scenáristé často píšou postavy podle sebe a své sociální bubliny. Zločinci pak jednají jako inteligentní rozumní lidé, jejich činy mají celkem racionální a logickou motivaci. V životě je to jinak, lidi se vraždí z nepochopitelných a malicherných pohnutek, zmítají jimi podivné vášně a dělají takové absurdní pitomosti, že by to scenárista nevymyslel. Na druhou stranu spousta příběhů podle skutečnosti trpí dokumentárně statistickou pravděpodobností, vyšetřování je lineární a děj nepřekvapí.“

Pavel Kříž v seriálu Místo zločinu Ostrava
Zdroj: ČT

O režii se Wlodarczyk podělil s Janem Hřebejkem a Jiřím Chlumským. „V ‚mých‘ případech jsme trošku přidali na humoru. Chtěl jsem, aby se jednotliví kriminalisté trošku špičkovali, abychom odlehčili tragičnost nebo depresivnost případů a také podtrhli souhru mezi policisty,“ připouští Hřebejk, že určité režijní rozdíly může divák postřehnout.

Racionální Beretová a náladový Majer

Jednotnou linii naopak v seriálu zajišťuje město Ostrava a jeho genius loci a charaktery hlavních detektivů. Pavla Beretová představuje šéfku mordparty Emu, která se na vedoucí pozici dostala k překvapení svému i svých mužských kolegů. Její postavu lze popsat jako soutěživou a racionální, zcela vyvrací stereotyp, že ženy řeší vše emocemi.

Emin kolega Honza v podání Stanislava Majera je naopak výbušný a náladový. Navíc se domnívá, že mordpartu měl vést on, zatímco Eva na tuhle náročnou práci nemá. „Jejich vztah není zpočátku ideální, protože Jan má jisté podezření, že výběrové řízení neproběhlo úplně košer, a cítí se tím dotčený,“ potvrzuje Majer. Do ostravského kriminalistického týmu patří ještě Karel Dobrý, Štěpán Kozub a Pavel Kříž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...