ČT ukáže Ostravu jako místo zločinu. Vyšetřují Majer a Beretová

Upoutávka: Místo zločinu Ostrava

Skutečnými případy z Ostravska se částečně inspiruje nový kriminální seriál, který začíná Česká televize vysílat 6. ledna. Po Plzni se totiž podívá na Místo zločinu Ostrava. Do vyšetřování se v moravskoslezském regionu pouští dva na první pohled odlišní kriminalisté v podání Stanislava Majera a Pavly Beretové. V prvním díle řeší případ ztracené čtrnáctileté dívky.

Podobnost se skutečnými případy mohou diváci odhalit například v dílech Smrt v Tunisu nebo Kyselina. Podobné zločiny totiž policie v průběhu několika uplynulých let skutečně na Ostravsku vyšetřovala. Podle režiséra Dana Wlodarczyka ale nezáleží, zda příběhy vycházejí z fikce, nebo reality. Důležitý je spíše dobře napsaný scénář.

Oba scenáristické základy, fikční i skutečný, nicméně mají svoje úskalí, soudí režisér: „Scenáristé často píšou postavy podle sebe a své sociální bubliny. Zločinci pak jednají jako inteligentní rozumní lidé, jejich činy mají celkem racionální a logickou motivaci. V životě je to jinak, lidi se vraždí z nepochopitelných a malicherných pohnutek, zmítají jimi podivné vášně a dělají takové absurdní pitomosti, že by to scenárista nevymyslel. Na druhou stranu spousta příběhů podle skutečnosti trpí dokumentárně statistickou pravděpodobností, vyšetřování je lineární a děj nepřekvapí.“

Pavel Kříž v seriálu Místo zločinu Ostrava
Zdroj: ČT

O režii se Wlodarczyk podělil s Janem Hřebejkem a Jiřím Chlumským. „V ‚mých‘ případech jsme trošku přidali na humoru. Chtěl jsem, aby se jednotliví kriminalisté trošku špičkovali, abychom odlehčili tragičnost nebo depresivnost případů a také podtrhli souhru mezi policisty,“ připouští Hřebejk, že určité režijní rozdíly může divák postřehnout.

Racionální Beretová a náladový Majer

Jednotnou linii naopak v seriálu zajišťuje město Ostrava a jeho genius loci a charaktery hlavních detektivů. Pavla Beretová představuje šéfku mordparty Emu, která se na vedoucí pozici dostala k překvapení svému i svých mužských kolegů. Její postavu lze popsat jako soutěživou a racionální, zcela vyvrací stereotyp, že ženy řeší vše emocemi.

Emin kolega Honza v podání Stanislava Majera je naopak výbušný a náladový. Navíc se domnívá, že mordpartu měl vést on, zatímco Eva na tuhle náročnou práci nemá. „Jejich vztah není zpočátku ideální, protože Jan má jisté podezření, že výběrové řízení neproběhlo úplně košer, a cítí se tím dotčený,“ potvrzuje Majer. Do ostravského kriminalistického týmu patří ještě Karel Dobrý, Štěpán Kozub a Pavel Kříž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 38 mminutami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 1 hhodinou

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
včera v 17:17

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
včera v 11:19

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
včera v 10:45

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026

Estonský svaz umělců přišel podvodem o 700 tisíc eur, zvažuje prodej majetku

Podvodníci, kteří se vydávali za důvěryhodné volající a jednali prostřednictvím hlavní účetní, připravili Estonský svaz umělců přibližně o 700 tisíc eur (přibližně sedmnáct milionů korun).
20. 5. 2026
Načítání...