ČT uvádí: Bůh s námi. Karel Dobrý chystá defenestraci

Před čtyřmi sty lety došlo k vyhození královských místodržících z oken Pražského hradu. Defenestrací začalo české stavovské povstání, které přerostlo v třicetiletou válku, jež zasáhla celou Evropu. Události roku 1618 a jejich následky připomíná hraný film Bůh s námi – od defenestrace k Bílé hoře. Snímek s Karlem Dobrým a Terezou Hofovou v hlavních rolí uvede v televizní premiéře ČT1 v neděli 13. května od 20:15.

Karel Dobrý ztvárnil Jindřicha Matyáše Thurna. Tento hrabě byl jednou z hlavních osobností protihabsburského odboje a iniciátorem pražské defenestrace. 

„V mých očích to byl bohatý kluk, který měl k dispozici hračku v podobě armády,“ říká o Thurnovi Karel Dobrý. „Byl to svým způsobem bonviván, shromažďoval armády a byl jedním z nejbohatších obyvatel Prahy. Byl to takový vojenský hazardér, ale ryzí – nebál se riskovat, a když už za něco kopal, tak to dokopal až do konce.“

Tereza Hofová
Zdroj: ČT

Velký prostor ve filmu dostala také Thurnova manželka Zuzana Alžběta. „Jejich vztah byl velmi rovnocenný. Nicméně nebyli nikdy pár, který by spolu žil každodenním životem. Thurn byl neustále někde na bojišti, ale rád se vracel domů. Zuzana mu byla rádkyní, ale nevměšovala se,“ popisuje svou roli Tereza Hofová.

Vztah mezi Thurnem a jeho ženou je podle režiséra Zdeňka Jiráského, jenž je spolu s Pavlem Kosatíkem také scenáristou snímku, licencí tvůrců. Osobní vztahy a charaktery bylo třeba si domyslet, faktograficky ale chtěli být autoři co nejpřesnější. „Přístup k látce byl podmíněn poctivými rešeršemi, prací s respektovanými historickými prameny a úctou k dobové pravdě,“ upozorňuje Jiráský.

Defenestrace i v dokumentu

Drama Bůh s námi vzniklo v koprodukci s evropskými televizemi ARTE G.E.I.E. a ORF. Souběžně s hraným filmem pak Česká televize vytvořila ještě dokumentární variantu s názvem Defenestrace 1618. Do hraného příběhu v ní vstupují historici a doplňují ho tak o další kontext.

„Největší výzvou bylo natočit plastický obraz nejdůležitějších událostí a vlivů tak, aby divák nebyl zahlcen složitostí problematiky ani ochuzen o komplexní pohled. Pomohlo nám, že jsme od začátku plánovali dva filmy, takže nakonec vznikl jeden silně faktografický dokument a jeden spíše pocitově atmosférický film, který otázky možná více navozuje, než zodpovídá,“ vysvětlil kreativní producent Jan Lekeš.

Dokumentární snímek Defenestrace 1618 odvysílá ČT na podzim k výročí bitvy na Bílé hoře. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 18 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...