Dobrý, Malátný, Hybnerová. Jak viděl sametovou revoluci divadelní Ročník 89

Herectví začali studovat ještě před sametovou revolucí, před třiceti lety pak na DAMU s ostatními stávkovali. Spolužáci z ročníku, který k absolutoriu dovedl herec a pedagog Boris Rösner, se teď potkávají ve filmu jednoho z nich, režiséra a scenáristy Ondřeje Kepky. Dokument Ročník 89 uvede Česká televize ve středu od 21:40 na Artu.

Prvním hereckým ročníkem, který dovedl k absolutoriu na pražské DAMU proslulý herec Boris Rösner, byli studenti, kteří do školy v Karlově ulici nastoupili na podzim roku 1988. Než se stačili pořádně rozhlédnout, byl tu Palachův týden, pak petice Několik vět a listopad 1989.

Ve snímku vystupují třeba Karel Dobrý, Vanda Hybnerová, Petr Rajchert, Michal Malátný, Otto Rošetzký, Magdalena Sidonová a další. Někteří z ročníku byli přímo sedmnáctého listopadu na Národní třídě, všichni se pak přidali ke studentským protestům.

„Popisujeme, jak to celé probíhalo, a každý přidává svůj osobní, konkrétní zážitek k tomu, co se tehdy dělo,“ říká Ondřej Kepka. Film zachycuje přelomové momenty i ohlédnutí po třiceti letech. Někteří ve studiu vytrvali, jiní odešli, někteří vystudovali, ale živí se dnes jinak.

„K osobnostem tohoto dokumentárního filmu mám velmi osobní vztah. U jedné z jejich inscenací v Disku jsem byl a pomáhal s ní. A mnohé z nich jsem pak potkával dál v profesním i soukromém životě. Velmi si cením jejich otevřených odpovědí, jimiž hodnotí třicet let svého života a vyjadřují své osobní i společenské postoje,“ říká kreativní producent Ondřej Šrámek.

Dokument jejich spolužáka Ondřeje Kepky nabízí díky záznamům ze studijních let unikátní možnost srovnání. K archivním záběrům z ročníkových představení i sametové revoluce přidal Kepka třeba také záběry z výletu na Vltavu, který se konal v létě 1989. Krátký němý snímek si do filmografie zapsal jako první.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 15 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 17 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 18 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...