Hastrmana stahuje pod vodu láska

Hranici mezi láskou a posedlostí, vášní a trýzní překračuje Hastrman, titulní hrdina filmového romantického thrilleru. Filmový debut režiséra Ondřeje Havelky je zároveň první velkou filmovou rolí pro Karla Dobrého. Diváky s sebou Hastrman v kinech stáhne od 19. dubna.

Ondřej Havelka byl dosud režisérem dokumentů či divadelních představení a především je spojený se swingovým bigbandem Melody Makers. Pro svou první celovečerní režii si ovšem vybral stejnojmenný román Miloše Urbana, oceněný Magnesií Literou.

„Tohle tady chybělo, takový film jiného druhu. Ne komedie, která se klidně může dávat v televizi. Ne film plný hlášek. Hastrman by mohl spojit diváky, kteří chtějí jít na ‚biják‘, s těmi, kteří o zhlédnutém dál chtějí přemýšlet,“ hodnotí filmovou adaptaci autor předlohy.

Natáčení filmu Hastrman
Zdroj: První veřejnoprávní s.r.o.

Přestože epilog snímku je zasazen do současnosti, stejně jako druhá část Urbanova románu, rozhodli se scenáristé Ondřej Havelka a Petr Hudský soustředit filmové vyprávění na příběh z minulosti. Kontext vesnice první poloviny devatenáctého století, s pohanskými rituály a lidovými zvyky, stejně jako spojení života s přírodou, zvěrohodňuje mytologickou postavu vodníka.

V příběhu je dobře ilustrována lidská malost, a to je poučné vždycky. Dává se tu průchod zamlčovaným věcem v člověku, emocím a studu, ale zároveň zločinu a všem těm nízkým věcem v nás.
Karel Dobrý

Hastrman se jako baron de Caus vrací spolu se svým sluhou (Jiří Lábus) ze světa, aby obnovil rybníky na svém panství. Vystupuje jako moderní a osvícený člověk, vesnické společnosti se vymyká stejně jako dívka, do níž se zamiluje.

„Katynka je nespoutaná a nezávislá, dnes by se dalo říct, že je na svou dobu emancipovaná,“ představuje rychtářovu dceru herečka Simona Zmrzlá. 

Katynkou jsou okouzleni i místní učitel (Jiří Maryško) a farář (Jan Kolařík), osudovým se jí ale stane Hastrman. Rostoucí náklonnost v něm vzbuzuje běsy a pochybnosti, zda je víc člověkem ve zvířeti nebo zvířetem v člověku.

„Mezi Hastrmanem a Katynkou je všechno, na co dokáže obyčejný smrtelník jen pomyslet - nebo raději ani nepomyslet a rovnou zapomenout. Nekonečná harmonie i hluboké šrámy,“ přiznává Karel Dobrý.

Žádný vodník od Lady

Ani Miloš Urban v předloze, ani Ondřej Havelka ve filmu nechtěli vytvořit postavu ladovského hastrmana nebo komického vodníka, jakým se proslavil Josef Dvořák. Jejich představa se spíše blíží baladickému vodníkovi Karla Jaromíra Erbena. Nejlépe ho vystihuje úryvek z textu: „Jsem jako přehrazená voda – na povrchu smích plavců, pod hladinou ticho zatopené vesnice.“

Hastrmanově rozervanosti odpovídá i žánr filmu, který tvůrci označují za romantický thriller. „Když se dnes řekne ‚romantický film‘, je to vnímáno jako něco líbivého. Ve svém původním smyslu šlo ale více o paralely vztahů mezi lidmi a přírodními jevy, přírodními živly. Vzbouřené živly versus vzbouřené vášně,“ vysvětluje Havelka.

Právě jistá ambivalentnost ho prý na věcech a situacích zajímá. Jestli protichůdné emoce vzbuzuje Hastrman i v divácích, mohou v kinech zjistit od 19. dubna. Snímek vznikl v koprodukci České televize. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 7 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 21 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.