Neužil, Hádek či Dobrý natáčí sci-fi Bod obnovy

Nahrávám video

S možností nesmrtelnosti si zahrává detektivní sci-fi Bod obnovy, které v těchto dnech v Praze natáčí režisér Robert Hloz. Podle tvůrců má být snímek víc než jen kriminálka z blízké budoucnosti. V titulcích se objeví jména Matěje Hádka, Karla Dobrého či Václava Neužila.

Podle scénáře Tomislava Čečky a Zdeňka Jecelína dostávají lidé v roce 2041 po smrti možnost se vrátit do života – kdo zemře nepřirozenou smrtí, může díky pojištění znovu ožít. Druhou šanci tak dostanou oběti vražd či nehod. Má to ale jeden háček: Je nutné každých osmačtyřicet hodin zálohovat mozek.

Bezpečí na úkor svobody?

„Na misky vah se dává to, jestli máte, nebo vůbec můžete zasahovat do božího systému nebo jak to nazývat,“ podotýká ke scénáři Václav Neužil. Příběh se sice odehrává v budoucnosti, zabývá se ale tématy, které se týkají i současných diskusí. Řeší etiku, bezpečí i digitální identitu. „Film zjišťuje, jaké změny to do společnosti přivádí. Jak lidé přicházejí o svobodu, ale možná získávají pocit bezpečí. A co je vlastně důležitější,“ upřesňuje režisér Robert Hloz.

Bod obnovy je celovečerním debutem pro režiséra, kameramana Filipa Marka i představitelku hlavní role Andreu Mohylovou. Jako ambiciózní kriminalistka má za úkol vyřešit vraždu jednoho z autorů revoluční technologie, takzvané obnovy.

V hereckém obsazení se objeví také Matěj Hádek, Karel Dobrý, Milan Ondrík, Iveta Dušková nebo Václav Neužil v záporné roli. Chystaná novinka je pro něj první hereckou zkušeností se sci-fi žánrem. „Když se řekne sci-fi a Čechy nebo agenti a čeští herci, tak to zavání trapnem, protože to tady nemá takovou historii,“ obává se. „Ale vidím, jak to kameraman s režisérem mají pevně v rukou – oni přesně vědí, co chtějí, i vizuálně,“ dodává vzápětí.

Futuristický socialismus

Podle Karla Dobrého je žánr pro tento příběh druhotný. „Scénář je dobrý, příběh je svižný, zápletka srozumitelná, je to napínavé,“ vypočítává vše, co považuje za podstatnější. Nicméně Bod obnovy je filmem z budoucnosti, tvůrci se proto snažili vytvořit futuristické prostředí.

Využili mimo jiné budovy z dob socialismu, které v postprodukci „futurologicky“ upraví. „Například obchodní dům Kotva natočíme v reálu a pak dodáme spoustu fragmentů, které mají reprezentovat budoucnost, do níž se ve filmu posunujeme,“ nastínil producent Jan Kallista.

Natáčet se bude ještě v dalších koprodukčních zemích – Polku a Slovensku. Hlavním koproducentem je Česká televize. Do kin by se měl Bod obnovy dostat v první polovině roku 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 10 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 15 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 19 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...