Neužil, Hádek či Dobrý natáčí sci-fi Bod obnovy

Nahrávám video

S možností nesmrtelnosti si zahrává detektivní sci-fi Bod obnovy, které v těchto dnech v Praze natáčí režisér Robert Hloz. Podle tvůrců má být snímek víc než jen kriminálka z blízké budoucnosti. V titulcích se objeví jména Matěje Hádka, Karla Dobrého či Václava Neužila.

Podle scénáře Tomislava Čečky a Zdeňka Jecelína dostávají lidé v roce 2041 po smrti možnost se vrátit do života – kdo zemře nepřirozenou smrtí, může díky pojištění znovu ožít. Druhou šanci tak dostanou oběti vražd či nehod. Má to ale jeden háček: Je nutné každých osmačtyřicet hodin zálohovat mozek.

Bezpečí na úkor svobody?

„Na misky vah se dává to, jestli máte, nebo vůbec můžete zasahovat do božího systému nebo jak to nazývat,“ podotýká ke scénáři Václav Neužil. Příběh se sice odehrává v budoucnosti, zabývá se ale tématy, které se týkají i současných diskusí. Řeší etiku, bezpečí i digitální identitu. „Film zjišťuje, jaké změny to do společnosti přivádí. Jak lidé přicházejí o svobodu, ale možná získávají pocit bezpečí. A co je vlastně důležitější,“ upřesňuje režisér Robert Hloz.

Bod obnovy je celovečerním debutem pro režiséra, kameramana Filipa Marka i představitelku hlavní role Andreu Mohylovou. Jako ambiciózní kriminalistka má za úkol vyřešit vraždu jednoho z autorů revoluční technologie, takzvané obnovy.

V hereckém obsazení se objeví také Matěj Hádek, Karel Dobrý, Milan Ondrík, Iveta Dušková nebo Václav Neužil v záporné roli. Chystaná novinka je pro něj první hereckou zkušeností se sci-fi žánrem. „Když se řekne sci-fi a Čechy nebo agenti a čeští herci, tak to zavání trapnem, protože to tady nemá takovou historii,“ obává se. „Ale vidím, jak to kameraman s režisérem mají pevně v rukou – oni přesně vědí, co chtějí, i vizuálně,“ dodává vzápětí.

Futuristický socialismus

Podle Karla Dobrého je žánr pro tento příběh druhotný. „Scénář je dobrý, příběh je svižný, zápletka srozumitelná, je to napínavé,“ vypočítává vše, co považuje za podstatnější. Nicméně Bod obnovy je filmem z budoucnosti, tvůrci se proto snažili vytvořit futuristické prostředí.

Využili mimo jiné budovy z dob socialismu, které v postprodukci „futurologicky“ upraví. „Například obchodní dům Kotva natočíme v reálu a pak dodáme spoustu fragmentů, které mají reprezentovat budoucnost, do níž se ve filmu posunujeme,“ nastínil producent Jan Kallista.

Natáčet se bude ještě v dalších koprodukčních zemích – Polku a Slovensku. Hlavním koproducentem je Česká televize. Do kin by se měl Bod obnovy dostat v první polovině roku 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: George Lucas otvírá muzeum příběhů. Spíš ješitnosti, míní někteří

Filmař George Lucas a jeho žena Mellody Hobsonová otevírají v Los Angeles nové, velkoryse pojaté muzeum. Věnováno je – jak říká názvem – narativnímu umění. Tedy na výstavní ploše devíti tisíc metrů čtverečních přibližuje vyprávění příběhů prostřednictvím obrazů. Od pravěkých maleb přes strop Sixtinské kaple a obraz Vincenta van Gogha až po komiks. A ano, nechybí ani Hvězdné války. Na roveň přitom staví „vysokou kulturu“ a popkulturu. Znalci oboru se neshodnou, jestli je tento kurátorský přístup spíš vizionářský, nebo na škodu.
včera v 09:00

Za megakoncerty stojí touha po zážitcích a velký byznys

Obrat živé hudby se od konce pandemie covidu-19 výrazně zvýšil, přibývá publika a rostou také ceny vstupenek. Redakce RTVE se hudebního průmyslu ptala, co tento trend pohání a jaké dopady má uvnitř i vně samotného odvětví.
18. 9. 2026

VideoJazz Sabath se nenechá svázat originálem, říká Wakeman

Klávesista Adam Wakeman přivezl do Prahy svůj projekt Jazz Sabbath, který propojuje skladby skupiny Black Sabbath s jazzovou estetikou. Wakeman s muzikanty z britské heavymetalové kapely mnoho let vystupoval coby koncertní hráč. „Nechtěl jsem se nechat svazovat původní strukturou. Právě o tom jazz je – o rozvíjení, improvizaci,“ vysvětluje svůj přístup.
18. 9. 2026

Třeštíková točila třicet let Basikovou. Jsem vyrovnaná se vším, říká zpěvačka

Tuzemská kina začala promítat dokument Bára Basiková. Zpěvačka v něm mluví o svém životě i kariéře. Dokumentaristka Helena Třeštíková se za protagonistkou vracela přes tři dekády, díky archivům ale pokryla i její mládí. „Lidi překvapilo, co všechno mám za sebou a jak jsem se s tím vyrovnala. Je to film hodně pro holky, ženy, protože se v tom poznávají,“ zmiňuje Basiková první divácké ohlasy.
18. 9. 2026

Lewandowska už má Thálii. Další mohou získat Majer, Margita či Beretová

Divadelní ceny Thálie oznámily nominace za rok 2026. Vítězové ocenění za nejlepší jevištní výkony v oboru činohra, balet, opera či loutkové a alternativní divadlo si vítězové převezmou 3. října v Národním divadle. Za celoživotní mistrovství budou oceněni Petr Nárožný či Zdena Herfortová. Thálii pro umělce do 33 let už převzala Simona Lewandovská.
17. 9. 2026

Sheeran zůstal na turné bez předskokanů. Kvůli politice, kterou řešit nechce

Začalo to vyřazením rappera Macklemorea a následně odešli už sami i další umělci. Britský písničkář Ed Sheeran tak během svého turné Loop přišel o několik kolegů, kteří s ním měli vystupovat. A irská rozhlasová stanice přestala pouštět Sheeranovy skladby. Důvodem jsou rozdílné názory na Macklemoreovy propalestinské komentáře a písničkářův postoj k nim.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

VideoFilmové premiéry: Historická Rose, dokument o Basikové a animovaný kojot

Steven Soderbergh posílá do kin krimikomedii Christopherové, v níž je už nemalující slavný výtvarník v podání Iana McKellena vystaven nátlaku svých vypočítavých potomků. Rakouské historické drama Rose se odehrává po třicetileté válce a pojednává o ženě, která se vydává za vojáka a nárokuje si opuštěné pozemky. Animovanou rodinnou komedii Kojot vrací úder nechtělo studio Warner Bros. v očekávání propadáku původně vůbec promítat, nakonec se ale do kin dostává. Českou kinematografii zastupuje dokument Bára Basiková, časosběrný snímek o ní točila Helena Třeštíková. A na plátna se ještě vrací Krátký film o lásce Krzysztofa Kieslowského z osmdesátých let.
17. 9. 2026

Jára Cimrman slaví šedesát let

Uplynulo přesně šedesát let od chvíle, kdy do české společnosti vstoupila asi nejznámější fiktivní postava tuzemských dějin – Jára Cimrman. Jeho jméno poprvé padlo v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna u pavouka z úst Zdeňka Svěráka. Tehdy ale Jára Cimrman ještě nebyl univerzální vynálezce, světoběžník ani spisovatel. Fenomén se dále rozvíjel. Tři měsíce poté v rozhlasovém pořadu oznámili tvůrci nález Cimrmanovy pozůstalosti a v nadcházejícím roce pak uvedli první dvě hry. Letos tak Divadlo Járy Cimrmana vstoupilo do šedesáté sezony.
16. 9. 2026Aktualizováno16. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.