Neužil, Hádek či Dobrý natáčí sci-fi Bod obnovy

Nahrávám video

S možností nesmrtelnosti si zahrává detektivní sci-fi Bod obnovy, které v těchto dnech v Praze natáčí režisér Robert Hloz. Podle tvůrců má být snímek víc než jen kriminálka z blízké budoucnosti. V titulcích se objeví jména Matěje Hádka, Karla Dobrého či Václava Neužila.

Podle scénáře Tomislava Čečky a Zdeňka Jecelína dostávají lidé v roce 2041 po smrti možnost se vrátit do života – kdo zemře nepřirozenou smrtí, může díky pojištění znovu ožít. Druhou šanci tak dostanou oběti vražd či nehod. Má to ale jeden háček: Je nutné každých osmačtyřicet hodin zálohovat mozek.

Bezpečí na úkor svobody?

„Na misky vah se dává to, jestli máte, nebo vůbec můžete zasahovat do božího systému nebo jak to nazývat,“ podotýká ke scénáři Václav Neužil. Příběh se sice odehrává v budoucnosti, zabývá se ale tématy, které se týkají i současných diskusí. Řeší etiku, bezpečí i digitální identitu. „Film zjišťuje, jaké změny to do společnosti přivádí. Jak lidé přicházejí o svobodu, ale možná získávají pocit bezpečí. A co je vlastně důležitější,“ upřesňuje režisér Robert Hloz.

Bod obnovy je celovečerním debutem pro režiséra, kameramana Filipa Marka i představitelku hlavní role Andreu Mohylovou. Jako ambiciózní kriminalistka má za úkol vyřešit vraždu jednoho z autorů revoluční technologie, takzvané obnovy.

V hereckém obsazení se objeví také Matěj Hádek, Karel Dobrý, Milan Ondrík, Iveta Dušková nebo Václav Neužil v záporné roli. Chystaná novinka je pro něj první hereckou zkušeností se sci-fi žánrem. „Když se řekne sci-fi a Čechy nebo agenti a čeští herci, tak to zavání trapnem, protože to tady nemá takovou historii,“ obává se. „Ale vidím, jak to kameraman s režisérem mají pevně v rukou – oni přesně vědí, co chtějí, i vizuálně,“ dodává vzápětí.

Futuristický socialismus

Podle Karla Dobrého je žánr pro tento příběh druhotný. „Scénář je dobrý, příběh je svižný, zápletka srozumitelná, je to napínavé,“ vypočítává vše, co považuje za podstatnější. Nicméně Bod obnovy je filmem z budoucnosti, tvůrci se proto snažili vytvořit futuristické prostředí.

Využili mimo jiné budovy z dob socialismu, které v postprodukci „futurologicky“ upraví. „Například obchodní dům Kotva natočíme v reálu a pak dodáme spoustu fragmentů, které mají reprezentovat budoucnost, do níž se ve filmu posunujeme,“ nastínil producent Jan Kallista.

Natáčet se bude ještě v dalších koprodukčních zemích – Polku a Slovensku. Hlavním koproducentem je Česká televize. Do kin by se měl Bod obnovy dostat v první polovině roku 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kostková a Eben budou moderovat StarDance naposledy

Letošní řada taneční soutěže StarDance bude poslední, kterou budou moderovat Tereza Kostková a Marek Eben. Moderátorská stálice to oznámila při představování letošních novinek. První taneční večer odvysílá Česká televize v sobotu 10. října.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoTočím pro sebe jako diváka za deset let, říká Hřebejk

Od režiséra Jana Hřebejka vysílá Česká televize aktuálně seriál Na tělo o současných padesátnících, vedle toho Hřebejk chystá Jobovku, tedy příběh pražské rodiny, která se přestěhuje na venkov. „Každý, kdo se na to bude dívat, to bude posuzovat podle svých zkušeností,“ podotkl Hřebejk v Interview ČT24 k diváckému přijetí svých počinů. Při natáčení vede dialog sám se sebou jako potenciálním divákem a ptá se, jestli ho film či seriál bude bavit i za deset let. To se mu stalo při zhlédnutí jeho celovečerního debutu Šakalí léta. Naopak snímek Medvídek podle něho mohl dopadnout lépe.
před 12 hhodinami

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 21 hhodinami

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
13. 9. 2026

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
13. 9. 2026

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.