Sněmovna schválila zjednodušení rozvodů a úpravy péče o děti

Zjednodušení a zrychlení rozvodu i úpravy péče o děti z rozvedených manželství má od příštího roku zajistit novela občanského zákoníku, kterou schválila sněmovna. Předloha mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení. Zakotví i povinnost rodičů zajistit dětem výchovu bez tělesného trestání a duševního strádání. Novelu teď čeká posouzení v Senátu.

K zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí vedly podle vlády požadavky Evropského výboru pro sociální práva. Za tělesné tresty ale rodiče nemají čekat nové postihy. Nina Nováková (KDU-ČSL) neuspěla s návrhem na vypuštění této pasáže jako nadbytečné, když zákaz nepřiměřených fyzických trestů podle ní obsahuje už nynější právo.

„V naší civilizované společnosti je tělesné trestání opravdu překonané,“ podpořila zákaz za opoziční klub ANO Helena Válková. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek poukazoval na to, že novela včetně nepřijatelnosti fyzického trestání dětí odráží vývoj společnosti.

Po sloučení rozvodového a opatrovnického řízení bude podle vládní novely možné v případech shody manželů, kteří mají nezletilé dítě, rozvést manželství v jednom soudním řízení. Pokud se manželé na všem dohodnou, měl by být proces rozvodu manželství jednodušší i jinak. Předloha upouští například od jejich povinného výslechu. Poslanci ANO Válková a Radek Vondráček neprosadili notářské rozvody bezdětných manželství a manželství s již dospělými dětmi, byť Válková argumentovala úsporou času i peněz.

Nadále by mělo platit, že pokud se manželé chtějí rozvést, bude muset o poměrech dítěte po rozvodu nejprve rozhodnout soud, a to rovněž v případě rozvodu smluveného. Zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem by už ale nemělo být povinné, jestliže soud neshledá střet zájmů mezi rodičem a dítětem. Válková a Aleš Juchelka (ANO) neprosadili zachování povinného zastoupení orgánem sociálně-právní ochrany dětí ve všech případech.

Konec rozlišování druhů péče

Předloha rovněž ruší rozlišování druhů péče o dítě na společnou, střídavou a péči jednoho rodiče. Už by se tak nerozlišoval takzvaný rezidentní rodič, tedy ten, který má dítě v péči, a nerezidentní rodič, který má pouze právo styku s dítětem. Jelikož rozvod manželství nemá podle ministerstva spravedlnosti žádný vliv na rodičovskou odpovědnost, měli by o dítě i nadále pečovat oba rodiče.

Novela umožní postoupení pohledávky na výživném. Zvýší se také úrok z prodlení u dlužného výživného. Dolní komora do předlohy vložila možnost soudu stanovit výživné také při společné péči o dítě, pokud se tak rodiče dohodnou.

Sněmovna nakonec novelu nedoplnila o reformu institutu dovolání k Nejvyššímu soudu, která by jej rozšířila i na rodinné právo. Nejvyšší soud měl podle návrhu nově rozhodovat o přípustnosti dovolání, přičemž dovolání mělo sloužit ke sjednocení rozhodovací praxe soudů.

Mírnější pravidla pro soudní znalce

Poslanci ve středu dále kývli na novelu, která zmírňuje pravidla pro soudní znalce. Předloha má být účinná od příštího roku a předpokládá mimo jiné to, že znalci budou moci pokračovat v práci bez nové licence.

Znaleckým kancelářím a ústavům pak prodlužuje lhůtu k registraci do konce roku 2028. U znalců z řad fyzických osob ruší povinné pojištění, které museli uzavírat pro případ újmy způsobené v souvislosti s výkonem profese. Lhůtu pro zápis údajů do elektronické evidence posudků prodlužuje z pěti na třicet dní a u údajů o vyúčtovaném znalečném na devadesát dní.

Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.

Poslanci rovněž navrhli kandidáty na udělení nejvyššího státního vyznamenání. Mezi nimi je opět prezidentovi Petru Pavlovi navržen spisovatel Milan Kundera. Mezi poslaneckými adepty na ocenění jsou také někdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Jaroslav Šedivý a exministr obrany Luboš Dobrovský. Naopak nominaci bývalého diplomata a politika Michaela Žantovského dolní komora odmítla.

Ke sněmovním kandidátům na další druhy vyznamenání patří hudebník a moderátor Marek Eben, kněží Ladislav Heryán a Marek Vácha a bývalá diplomatka a herečka Magda Vášáryová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...