Vláda schválila novelu občanského zákoníku, která usnadní rozvody lidem, kteří se domluví na péči o děti a na výši výživného. Nově by už manželé nemuseli absolvovat dvě stání u dvou soudů – po schválení dohody o péči by je opatrovnický soud rovnou rozvedl. Změny nyní míří do sněmovny, platit by mohly začít od ledna příštího roku.
Zjednodušení rozvodů prospěje dětem, hodnotí experti
Události: Novela má usnadnit rozvody (zdroj: ČT24)
V současnosti platí, že nejprve opatrovnický soud určí péči o děti. Když je vyřešená, musí manželé čekat na další stání u jiného soudu, který je teprve rozvede. Čekání může trvat i dlouhé měsíce. „Pokud jsou schopni komunikovat, ale nejsou schopni se dohodnout, to znamená, potřebují pomoc soudu k tomu, aby nějakou shodu nalezli, nebo aby za ně soud rozhodl, tak si myslím, že je to na dva roky,“ uvedla advokátka Gabriela Donati.
Čekání na rozvod má přitom dopady i na běžný osobní život. Zkušenost s tím má třeba Markéta Sáblíková. Když se před lety rozváděla s manželem, dohodli se společně na péči o děti i rozdělení majetku. Přesto soudy trvaly tři čtvrtě roku. „Toho tři čtvrtě roku není úplně žádoucí, abychom si brali nějaké půjčky nebo dělali finanční transakce, o kterých ta druhá strana třeba neví nebo by s nimi nesouhlasila,“ podotkla Sáblíková.
Podle novely by měl nově péči o děti i rozvod na starosti jen opatrovnický senát. „Záměrem novely je proces zrychlit, zjednodušit i odstranit možné situace, kdy se spory mezi rodiči či manželi ještě můžou nějakým způsobem otevřít,“ vysvětlil náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN).
Soud bude i nadále kontrolovat a schvalovat domluvenou úpravu poměrů manželů a výši alimentů tak, aby byl zaručen nejlepší zájem dětí. „Tím, že to necháváme u opatrovnického soudce, vyjadřujeme, na co bychom měli v rámci rozvodu upoutávat největší pozornost, a to je opravdu dítě,“ dodala poslankyně Eva Decroix (ODS).
Nově by se také už neměly zkoumat důvody rozpadu manželství a odpadnout by měla podmínka půlroční absence společného soužití v jedné domácnosti.
„Poslední zásadní úprava rodinného práva či v této oblasti rozvodového práva byl občanský zákoník, který ale zase přebíral víceméně principy, které jsou z nějakých devadesátých let,“ dodala v pořadu 90' ČT24 Decroix.
Dopad na děti
Plánované změny by k potomkům rozvádějících se rodičů měly být šetrnější. Měly by také brát větší ohledy na názor dítěte. V současnosti fungují termíny střídavá, výlučná nebo společná péče, po schválení novely se ale zjednoduší a oba rodiče budou nazýváni jako pečující.
„Pokud bude mezi rodiči spor, soud určí čas, ve kterém rodiče budou o děti osobně pečovat,“ popsala vedoucí advokátka se specializací na rodinné právo firmy Havel & Partners Veronika Bočanová. Podle ní právě označování druhů péče vyvolávalo v praxi velké spory mezi rodiči. Problematické to bylo i v jednání s úřady či školou.
„Pokud řeknete ve škole, že máte dítě ve výlučné péči, tak škola má často tendenci brát toho rodiče jako prioritního a s tím druhým ani nekomunikovat,“ řekla. „Práva a povinnosti rodičů jsou stejná a jediným rozdílem je časová míra péče o děti.“
90′ ČT24: Vládní novela rozvodů (zdroj: ČT24)
S ní souhlasí i právní expertka Renáta Šínová. „Skutečně jsou to velké spory a často jsou to takové žabomyší války,“ prohlásila v 90' ČT24. Zjednodušení terminologie, které omezí takzvané nálepkování, tedy vítá.
Nadále má platit, že o poměrech dítěte po rozvodu bude nejprve rozhodovat soud, a to i v případě rozvodu smluveného. Nově hrozí až tisícové pokuty za nedodržování porozvodové dohody o dětech. Konkrétně v případech, kdy jeden z rodičů bez zásadního důvodu odmítne potomka předat. Zároveň za neuskutečněné předání dítěte by měl být stanoven náhradní termín. „Nově nastavuje úročení výživného, možnost postoupení pohledávky na výživném,“ řekla Decroix.
Změny vítají organizace, které pomáhají rodinám v podobné situaci. Velkým problémem je například úprava styku mezi rodiči, kde dochází k domácímu násilí. „Soudy budou muset citlivěji přistupovat k případům, kde je přítomno násilí. Pakliže je násilí v rodině a jeden z rodičů je agresor, tak soudy by musely přihlédnout k této situaci a úpravě styku dítěte s agresorem, aby dítě nebylo dále traumatizováno,“ prohlásila předsedkyně organizace SOFA Lenka Felcmanová.
Stejně pozitivně novelu vnímá i ředitelka Centra Locika Petra Wünschová. „Vzhledem k současné praxi je to velký krok kupředu,“ konstatovala. Klinický psycholog a psychoterapeut Radek Ptáček dodal, že je pro dobro dětí třeba minimalizovat vzájemný konflikt mezi rodiči. „Když dítě vidí, že mezi rodiči panuje shoda, tak je ten dopad v podstatě výrazně menší, než když tam vládne nějaká forma konfliktu,“ řekl.
Rozvodů ubývá
V poslední době v Česku počet rozvodů klesá. Před sedmi lety se rozvedlo téměř 28 tisíc párů, minulý rok o 8 tisíc míň. Dvakrát častěji navrhují rozvod ženy. Nejčastěji žádají o rozvod po pěti až devíti letech, rozvedeným bývá nad čtyřicet.
Rozdíly jsou i v jednotlivých krajích – nejčastěji se rozvádějí páry ve středních Čechách, na severní Moravě a v Praze, nejmíň na Karlovarsku a Vysočině. Liší se i délka rozvodového řízení – nejkratší je v jižních Čechách, delší třeba na Ústecku.
