Stovky Palestinců protestovaly v Pásmu Gazy proti Hamásu

2 minuty
Protest na severu Pásma Gazy z úterý 25. března
Zdroj: ČT24

Z Gazy přicházejí informace o protestech místních obyvatel, kteří odmítají vládu teroristického hnutí Hamás a žádají ukončení války s Izraelem. V úterý demonstrovaly stovky lidí na severu Pásma Gazy, což agentura Reuters označila za vzácný projev nesouhlasu s hnutím. Podle agentury AP se výzvy k protestům objevovaly i ve středu a nejméně jedna demonstrace se uskutečnila ve městě Gaza.

Deník The Guardian píše, že úterní demonstrace byla patrně největší od začátku izraelské ofenzivy zahájené po přeshraničním teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael 7. října 2023.

Za „mimořádně neobvyklou situaci“ označil úterní demonstraci i blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. „Je to úplně jiný kontext, než když vidíme demonstrace v Izraeli, natož někde ve svobodném světě na Západě, v západní Evropě a podobně,“ podotkl.

10 minut
Studio 6: Zpravodaj ČT David Borek k protestům v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

„Je to zhruba stejný model, jako demonstrace v autoritářských systémech, v Rusku, Číně, tuctech nesvobodných států v Asii nebo v Africe. Je to věc, která u lidí, kteří na tu demonstraci přišli, vyžaduje úplně jinou úroveň odhodlání a statečnosti, a možná i zoufalství,“ dodal zpravodaj ČT.

„Hamás v době své vlády – a ta vláda formálně neskončila – běžně oznamoval, že popravil, oběsil nebo zastřelil ty, které on nazývá ‚sionistickými špiony, kolaboranty‘. Lidé, kteří byli naladěni opozičně proti Hamásu, mohli být snadno označeni za kolaboranta s Izraelem a mohlo s nimi být naloženo poměrně tvrdým způsobem,“ přiblížil Borek.

„Ať Hamás vypadne“

Sever Pásma Gazy je válkou nejzdevastovanější částí oblasti. Z většiny budov na tomto hustě zalidněném území zbyly jen trosky a obyvatelé kvůli bojům museli opustit své domovy, řada lidí se od začátku války musela stěhovat opakovaně.

„Ven, ven. Ať Hamás vypadne,“ skandovala část demonstrantů podle příspěvků na platformě X. Na transparentech bylo napsáno „dost bylo válek“ a „nechceme válku“. Záběry pořízené v obci Bajt Lahíja zachycovaly lidi protestující mezi zničenými domy.

Videa z protestů se začala šířit v úterý večer a agentura Reuters o nich ve středu informovala s tím, že se jí podařilo ověřit místo konání, ale nikoliv datum. Řada videí a snímků protestů z místa sdílených na sociálních sítích však uvádí datum pořízení 25. března, tedy úterý. Podle The Guardian se protesty konaly před indonéskou nemocnicí v Bajt Lahíji.

Výzvy k dalším protestům

O stovkách účastníků úterní demonstrace v Bajt Lahíji píše také agentura AP. Podle ní bylo na transparentech mimo jiné napsáno „Odmítáme umírat“ a „Krev našich dětí není levná“. Výzvy k dalším protestům se podle AP objevily také ve středu a nejméně jedna demonstrace se uskutečnila v jedné ze zdevastovaných čtvrtí města Gaza, kde desítky mužů vyzývaly Hamás, aby Pásmo Gazy opustil.

„Máme dost bombardování, zabíjení a vysídlování,“ řekl AP účastník úterní demonstrace Ammar Hasan. Ten tvrdí, že se původně protiválečných protestů účastnily desítky lidí, ale jejich počet vzrostl na více než dva tisíce a lidé na nich začali skandovat hesla proti Hamásu. „Je to jediná strana, kterou můžeme ovlivnit,“ sdělil AP v telefonickém rozhovoru. Dodal, že demonstrace nezastaví Izrael, ale mohou ovlivnit postup hnutí. Předchozí protesty Hamás podle AP násilně potlačil.

„Byla to zčásti spontánní, ale zároveň – vzhledem k napsaným transparentům – ne zas tak úplně spontánní demonstrace, určitá příprava tam byla,“ řekl Borek. „Byla to demonstrace, která byla zčásti živelná, neměla charakter protestu organizované politické síly, ale spíše živelného protestu neorganizované politické síly, zejména některých rozvětvených klanů, kmenů, rodin, specificky v oblasti Bajt Lahíja, což je severní čtvrtina této enklávy. Následně se objevily zprávy, že podobné protesty probíhají i jinde, v jižní části Pásma Gazy,“ dodal.

„Je to věc, která je mimořádná, podobné informace a záběry takovýchto demonstrací se objevily v lednu 2024, ale od té doby nic podobného,“ upozornil zpravodaj ČT. „Může to být známkou oslabení, ochabnutí sevření Hamásu nad Pásmem Gazy.“

Konec příměří

Statisíce Palestinců, kteří před válkou, při níž podle Hamásem ovládaných úřadů v Pásmu Gazy dosud zahynulo více než padesát tisíc Palestinců včetně zabitých ozbrojenců, uprchli na jih pásma, se po lednovém příměří vrátily do svých zničených domovů na severu.

Izraelská armáda ale před týdnem obnovila po celém Pásmu Gazy rozsáhlé vzdušné údery, namířené podle ní proti teroristům a politickým činitelům Hamásu. Po dvou měsících tak Izraelci ukončili příměří ve válce, kterou proti hnutí vedou v odvetě za jeho teroristický útok na jihu Izraele z října 2023, při němž Hamás a jeho spojenci pozabíjeli dvanáct set lidí a přes 250 unesli jako rukojmí.

Podle poslední bilance úřadů kontrolovaných Hamásem zahynulo od zahájení nové izraelské operace více než sedm set Palestinců, podle tvrzení Hamásu většinou žen a dětí. Informaci nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2300 zraněných. Ta páteční pak uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain ale připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 10 hhodinami

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 10 hhodinami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 12 hhodinami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 14 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 15 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 16 hhodinami
Načítání...