Zjednodušení a zrychlení rozvodu i úpravu péče o děti z rozvedených manželství má zajistit novela občanského zákoníku, kterou ve středu schválila vláda. Návrh ministerstva spravedlnosti mimo jiné ruší požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení do jednoho. Rovněž výslovně zakotvuje zásadu nepřijatelnosti tělesného trestání dětí. O schválení informovala zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Kromě zmiňované novely vláda také jmenovala novou hlavní hygieničku Barboru Mackovou nebo zakázala dalších sedm psychoaktivních látek podobných HHC a THCP.
Po sloučení rozvodového a opatrovnického řízení bude možné v případech shody manželů, kteří mají nezletilé dítě, rozvést manželství v rámci jednoho soudního řízení. „Pokud jde o samotný průběh spojeného řízení, navrhuje se do něj vnést prvky, které jej učiní méně formální a potenciálně méně konfliktní,“ stojí v návrhu. Pokud se manželé na všem dohodnou, měl by být proces rozvodu manželství jednodušší i jinak – návrh například upouští od jejich povinného výslechu.
I nadále by mělo platit, že pokud se manželé chtějí rozvést, bude muset o poměrech dítěte po rozvodu nejprve rozhodnout soud, to i v případě rozvodu smluveného. Zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem by už ale nemělo být povinné, jestliže soud neshledá střet zájmů mezi rodičem a dítětem.
Ministerstvo také navrhlo zrušit rozlišování forem péče o dítě na péči společnou, střídavou a péči jednoho rodiče. Již by se tak nerozlišoval takzvaný rezidentní rodič, tedy ten, který má dítě v péči, a nerezidentní rodič, který má pouze právo styku s dítětem.
„Řízení o úpravě poměrů dítěte by nemělo být redukováno na boj o název modelu péče o dítě, respektive o zachování péče jednoho rodiče i v případech, kdy je zároveň stanoven velmi široký rozsah styku druhého rodiče odpovídající již spíše asymetrické střídavé péči. Jelikož rozvod manželství nemá žádný vliv na rodičovskou odpovědnost, měli by o dítě i nadále pečovat oba rodiče,“ uvedlo ministerstvo.
K zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí přistoupilo ministerstvo kvůli požadavkům Evropského výboru pro sociální práva. Česko patří k posledním státům EU, které takovou úpravu nemají. České rodiče nečekají za fyzické usměrnění dítěte nové postihy. „Cílem není trestat rodiče, ale podpořit výchovu prostřednictvím jiných výchovných prostředků než tělesných trestů,“ uvádí návrh. Změny projedná parlament, podle návrhu by mohly být účinné od 1. ledna 2025.
Hygienu povede Macková
Vláda jmenovala novou hlavní hygieničkou ředitelku Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barboru Mackovou. Na středeční tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Jejím hlavním úkolem podle ministra bude dokončení transformace hygienické služby.
Dál povede i Státní zdravotní ústav, který by měl být od roku 2025 podle připravované novely zákona o ochraně veřejného zdraví spolu s krajskými hygienickými stanicemi a zdravotními ústavy v Ostravě a Ústí nad Labem součástí sjednocené hygienické služby.
Obsazení pozice hlavního hygienika se od března 2020 měnilo třikrát, stejně jako u pěti výměn na postu ministra zdravotnictví souvisela většina personálních změn se zvládáním epidemie covidu-19. Předchůdkyně Mackové Pavla Svrčinová odešla v dubnu na vlastní žádost, poté byl funkcí pověřený ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva Matyáš Fošum.
Zákaz prodeje dalších psychoaktivních látek
Kabinet dále souhlasil se zákazem dalších sedmi psychoaktivních látek podobných HHC a THCP a z nich odvozených substancí. Na seznamu zakázaných návykových látek budou do konce roku, oznámil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Posoudit ho musí ještě Evropská komise, Válek očekává, že její rozhodnutí bude do 21. srpna.
„Byť byly sliby výrobců, že počkají na schválení zákona, tak se objevují další látky na trhu a je potřeba chránit děti. Jiný nástroj v současné době nemáme,“ poznamenal ministr.
První tři psychoaktivní látky vláda zakázala poté, co se objevily případy dětí, které byly hospitalizované po požití cukrovinek s jejich obsahem. „Prodejci výrobků s obsahem těchto látek již dopředu avizovali, že hodlají uvést na trh podobné psychoaktivní látky, které ještě na seznamu zařazeny nejsou,“ píše se v návrhu na změnu nařízení vlády, se kterou ve středu ministři souhlasili. Zákaz by tak měl nově platit u látek označených jako HHCP, HHCH, HHCB, HHC-C8, THCH, THCB a THC-C8 a estery nebo ethery z nich odvozené.
Dočasná ochrana válečných uprchlíků
Vláda také ve středu schválila návrh ministerstva vnitra o dočasné ochraně válečných uprchlíků z Ukrajiny, aby nová právní úprava neobsahovala konkrétní data a umožňovala každoroční prodloužení ochrany, pokud se o ní rozhodne na úrovni Evropské unie. Ekonomicky soběstační Ukrajinci by podle navrhované normy také mohli získat zvláštní dlouhodobý pobyt.
Způsob prodlužování dočasné ochrany má podle ministerstva zůstat stejný, jako byl v minulém roce. Úřad ho považuje za efektivní s minimem problémů jak pro uprchlíky, tak pro ministerstvo. Proces má být vzhledem ke stále vysokému počtu migrantů opět rozložen do dvou etap. Elektronicky se budou muset Ukrajinci zaregistrovat do 15. března, vyberou si také termín pro osobní návštěvu. Při té jim do dokladu vnitro vyznačí vízový štítek o ochraně do 31. března následujícího roku.
„Dlouhodobý pobyt je určen pouze těm ukrajinským uprchlíkům, kteří u nás chtějí dlouhodobě žít, nečerpají dávky a jsou ekonomicky nezávislí. Ti pak budou moci lépe plánovat svoji budoucnost a dále se začleňovat do české společnosti. Samozřejmě pro ukrajinské uprchlíky bude i nadále fungovat režim dočasné ochrany,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Žadatelé nebudou moci být závislí na dávkách a měli by být v Česku déle než dva roky. Rakušan odhaduje, že podmínky nyní splní tisíce až nízké desítky tisíc osob.
Vyvážené zastoupení ve vedení velkých firem
Kabinet ve středu také schválil návrh zákona na podporu vyváženého zastoupení. Podle něj by velké obchodní společnosti v Česku měly zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů ve svém vedení. Ženy by v něm měly tvořit alespoň třetinu. Výběr členů představenstva a rad by musel mít jasná a jednoznačná pravidla.
Podle podkladů k zákonu by se změny v Česku dotkly šesti firem a bank. Ve vedení společností připadá ženám v EU v průměru 32 procent křesel. V České republice je to 21 procent. Česko je tak v sedmadvacítce dvacáté a dlouhodobě sklízí kritiku za nízký podíl žen na řízení a malé pokroky při jeho zvyšování.
„Současný právní stav nemá na vyrovnané zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech obchodních společností pozitivní dopad. Nepovzbuzuje ženy a nepodporuje je v úsilí o členství ve vedoucích orgánech společností. Přetrvávání tohoto stavu nepřináší vyrovnané zastoupení žen a mužů,“ uvedli autoři v podkladech. V jejich původní verzi napsali, že platný právní stav je z perspektivy dosahování vyrovnanějšího zastoupení žen a mužů překonaný.
