Evropská směrnice počítá se třetinou žen ve vedení velkých firem. V Česku se to má týkat jen pěti společností

3 minuty
Události: Směrnice počítá se třetinou žen ve vedení velkých firem
Zdroj: ČT24

Alespoň se třetinou žen ve vedení velkých společností počítá návrh zákona, který je teď v připomínkovém řízení. Reaguje na loni vydanou evropskou směrnici, zavádí ji ale v minimálním rozsahu. Vztahovat se tak má pouze na pět firem v tuzemsku.

Jednou z nich je Moneta Money Bank, která má v pětičlenném představenstvu jednu ženu a v dozorčí radě čtyři ženy z devíti členů. Evropské kvóty tak plní už teď. „Naši akcionáři to sledují. Pokud se podíváme na všechny manažerské pozice, tak je to 43 procent, náš cíl je do roku 2026 mít padesát procent,“ říká ředitelka lidských zdrojů a členka dozorčí rady banky Klára Escobar.

Nad rámec zákonné úpravy se chce vydat i další z firem, kterých se má nová legislativa týkat – Philip Morris ČR. „Již nyní jsme dosáhli cíle mít vyváženost žen ve vedoucích pozicích a dále se soustřeďujeme na to, abychom dosáhli cíle v zastoupení žen v těch nejseniornějších pozicích,“ popisuje manažerka pro diverzitu a rovnost tabákové firmy Michaela Prajerová.

V Evropské unii je Česko v obsazování žen do vedení jednou z nejslabších zemí. V průměru jich vedoucí místa zastává 23 procent. Například ve Francii je to 46 procent. Lépe než Česká republika jsou na tom třeba i Slovensko a Polsko.

Zastoupení žen ve vedení ve vybraných zemích Evropy (květen 2023)
Zdroj: European Institute for Gender Equality

„Pokud jde o pozice v kontrolních funkcích, tedy v dozorčích radách, tak je zastoupení žen o něco vyšší. Když jsou to výkonné, řídicí funkce v pozici jednatelek nebo členek představenstva, tak je nižší,“ nastiňuje vedoucí týmu Business Integrity v Deloitte Legal Jaroslava Kračúnová.

Zásah státu do personálních otázek podniků nemá ale velkou podporu vládních ani opozičních politiků. „Osobně jsem nikdy nehoroval pro kvóty, ale znovu opakuji, tohle je jen tranzice již přijaté směrnice Evropské unie a asi s tím v tuhle chvíli nemůžeme dělat mnoho,“ upozorňuje ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

„Pokud jsou schopné, pracovité, tak se ženy prostě prosadí i bez povinných kvót,“ je přesvědčená předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.

Minimálně třetinu žen ve vedení by podle vládních materiálů měly mít společnosti ČEZ, Komerční banka, Moneta Money Bank, Phillip Morris a Kofola. Evropskou směrnici musí Česko přijmout ještě letos – do 28. prosince. Předepsaný podíl žen ve vedení by měly firmy zavést do půlky roku 2026.

Návrh na povinné kvóty na ženy ve vedení
Zdroj: ČT24/návrh zákona/důvodová zpráva

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 31 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...