Kvóty

Počet mrtvých v důsledku násilností v Bangladéši v posledních dnech vzrostl na nejméně 173, a to včetně policistů. Informuje o tom v úterý agentura AFP s odkazem na tamní policii. Úřady podle AFP také zatkly už více než 2,5 tisíce lidí. Násilí provázelo protesty proti systému přidělování pracovních míst ve veřejném sektoru. Bangladéšský nejvyšší soud v neděli většinu těchto kvót zrušil.

Alespoň se třetinou žen ve vedení velkých společností počítá návrh zákona, který je teď v připomínkovém řízení. Reaguje na loni vydanou evropskou směrnici, zavádí ji ale v minimálním rozsahu. Vztahovat se tak má pouze na pět firem v tuzemsku.

Bezprostřední nebezpečí Česku nehrozí, řekl v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s nárůstem migrace a hrozbou teroristických útoků v předvánočním čase. Zmínil také, že policie zvýšila kontroly vytipovaných míst. Podle místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) je současná situace pro vládu výzvou. Podle ní je migrace velké bezpečnostní riziko a to, že je Česko prozatím v bezpečí, je zásluhou i minulých vlád, které se ostře vymezily proti přerozdělování uprchlíků. Zmínila, že je potřeba se zaměřit na ochranu vnějších hranic EU. Odborná asistentka z Ústavu politologie Filozofické fakulty univerzity Karlovy Zora Hesová zmínila, že nestačí jen postavit plot, ale je potřeba migraci řešit komplexněji.

Po změně podpory by od července mohlo zůstat bez bydlení zhruba deset tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hostem byla i opoziční poslankyně a členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO), podle které by však změny v podpoře mohly dopadnout až na 50 tisíc lidí. V pořadu se věnovali také evropské migrační reformě, plánovanému rozpočtu pro ministerstvo vnitra nebo současnému dění v Rusku.

Po nehodě lodi u pobřeží Libye se nadále pohřešuje třicet lidí, sedmnáct se jich podařilo zachránit. Podle zahraničních agentur o tom v neděli večer informovala pobřežní stráž, která tak upřesnila dřívější informace médií a humanitárních organizací o „desítkách pohřešovaných“. Na palubě převržené lodi byli migranti mířící do Itálie, uvedly humanitární organizace. Jedna z nich, Alarm Phone, již v sobotu varovala, že lodi hrozí potopení a 47 uprchlíkům na palubě smrt. Záchranné práce pokračují i za pomoci letadel unijní agentury Frontex.

„Pojďme se bavit o kvótách a o tom, že není normální, aby osmdesát nebo více procent vlivových pozic v této zemi zastávali muži. Znamená to, že fungují nepsané pánské kvóty,“ říká novinářka a moderátorka Veronika Sedláčková. O rozdělujících tématech by podle ní měla společnost diskutovat – už jen proto, že dialog je to nejdůležitější, co má. Na to, proč mnozí katolíci nepodporují manželství pro všechny, nebo jak nechala před rozhovorem čekat dalajlámu, odpovídá Sedláčková v podcastu Background ČT24.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

Spojené státy oznámily, že zmírní pravidla pro dovoz oceli a hliníku z Británie. Cla na toto zboží zavedl v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump. Britská BBC připomněla, že situace vnášela napětí do vztahů mezi Londýnem a Washingtonem. Podobné dohody už dříve uzavřely USA s Evropskou unií a Japonskem.

Americký prezident Joe Biden oznámil, že se vrátil k plánu navýšit kvóty pro celkový počet uprchlíků, kterým Spojené státy povolí vstup do země v tomto roce, na 62 500. Biden čelil ostré kritice z řad demokratických zákonodárců po dubnovém oznámení Bílého domu, že dočasně ponechá historicky nízký limit patnáct tisíc uprchlíků za fiskální rok, který stanovil jeho republikánský předchůdce Donald Trump. Limit se týká uprchlíků, kteří jsou prověřováni předem, ne migrantů, kteří žádají o azyl až po překročení hranice.

Povinný podíl českých potravin na pultech obchodů nakonec platit nebude. Poslanecká sněmovna ho v úterý na návrh Senátu vyřadila z novely zákona o potravinách. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) senátní návrh podpořil. Do novely se kvóty na potraviny dostaly ve sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD. Měly se už od příštího roku vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních a na zákonem stanovené potraviny.

Senát ve čtvrtek souhlasil s tím, aby ve školách mohli učit experti z řad nepedagogů. Chce upravit financování učitelů ZUŠ a vyšších odborných škol. Senátoři dále vrátili sněmovně novelu zákona, která stanovovala povinný podíl tuzemských potravin v obchodech a čelila kvůli tomu kritice. Dále odsoudili únorový vojenský puč v Myanmaru a vyzvali k zastavení násilí.

Horní parlamentní komora podpořila novelu, podle které lidé nebudou muset dokládat za nynější čtvrtletí příjmy kvůli sociálním dávkám. Změny nebudou mít dopady na státní rozpočet, uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Návrh zákona nyní dostane k podpisu prezident. Senátoři měli na programu březnové schůze také zahrádkářský zákon, který podle dohody odmítnuli a vrátili zpátky do sněmovny.

Evropská komise (EK) varovala, že pokud Česko schválí povinné kvóty na prodej tuzemských potravin, může se Praha dočkat žaloby. Komisař pro jednotný trh Thierry Breton uvedl, že český zákon zavádějící kvóty by se rovnal nedovolenému omezování dovozu zahraničních potravin. Jako první na to ve středu upozornil server ihned.cz. Zákon už schválila Poslanecká sněmovna, v Senátu však zřejmě neprojde.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a exministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Petr Bendl (ODS) debatovali v Otázkách Václava Moravce o stavu českého zemědělství zasaženého koronavirem. Řeč přišla na stoupající ceny potravin i kompenzační program Agricovid. Z něho se dosud podařilo zemědělcům vyčerpat jen zlomek z alokovaných peněz.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová pevně doufá, že českým legislativním procesem nakonec neprojde novela o protežování tuzemských potravin, kterou ve středu schválila sněmovna. V pořadu Interview ČT24 Jourová také řekla, že Evropská unie nadále počítá s prosazením digitální daně, a to i přes „mračení Washingtonu.“

Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že Senát vrátí poslancům novelu, podle které by prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. S předpisem, který tento týden schválila sněmovna, Babiš nesouhlasí a považuje ho za nesmysl. Řekl to při páteční návštěvě pražské vinohradské nemocnice.

Zavedení povinných kvót na české potraviny v obchodech kritizují někteří senátoři, horní komora je zřejmě odmítne. Avizovali to senátoři z klubů ODS a STAN, které jsou nejsilnějšími frakcemi v horní komoře. Zákonodárci kvóty označili za nesmyslné. Podle občanských demokratů by vedly k výraznému zdražení potravin a nahrávají jen velkým potravinovým výrobcům. S návrhem má problém i Evropská komise. Bude zkoumat, jestli kvóty neomezí volný pohyb zboží.

Sněmovna přijala návrh SPD, který by zavazoval velké obchody od příštího roku povinně prodávat minimálně 55 procent vybraných potravin z české výroby. Kvóta se má zvyšovat až na 73 procent. Obchodníci varují před omezením výběru a zdražením, Evropská komise před porušením pravidel volné soutěže. Petr Bendl (ODS) v Událostech, komentářích označil návrh za hloupý a nerealizovatelný, Jaroslav Faltýnek (ANO) ho hájil jako otevření debaty o přiblížení výrobců ke konzumentům.

Německá vláda po letech debat schválila návrh, aby ve vedení větších firem, s jejichž akciemi se obchoduje na veřejných trzích, byla alespoň jedna žena. Opatření se netýká soukromých firem, které nemají akcie na burze. Takové podniky by si i nadále určovaly samy, kdo je povede a jaké bude složení jejich správní rady. Návrh teď posoudí parlament.

Noc na pátek, během níž vstoupí v platnost nové uspořádání vztahů s Evropskou unií, je pro Velkou Británii novým začátkem, země má nyní svůj osud pevně ve svých rukách. Takto se vyjádřil britský premiér Boris Johnson poté, co dohodu o novém partnerství s EU podpořila i horní komora britského parlamentu. Británie se přestane řídit unijním právem čtyři a půl roku po referendu, v němž zvítězili zastánci brexitu.

Na přelomu prosince a ledna skončí přechodné období po odchodu Velké Británie z Evropské unie. Rozhovory Londýna a Bruselu o budoucích vztazích nebo obchodní dohodě mezi EU a Británií budou zřejmě pokračovat i v tomto týdnu. Zdroj BBC tuto fázi vyjednávání označil za závěrečnou, i když nadále trvají rozpory v otázkách rybolovných práv, ochrany životního prostředí, práv zaměstnanců či pravidel hospodářské soutěže.

Německo navrhlo členským zemím Evropské unie nový systém přebírání běženců. Podle něj by unijní agentura po prvotní kontrole na vnější hranici EU rozhodla, který stát vyřídí danou azylovou žádost. Státy Visegrádské skupiny (V4), které dosavadní uprchlické kvóty odmítaly, se však podle diplomatů stavějí stejně i k novému nápadu Berlína. O návrhu by měli unijní ministři vnitra jednat už příští týden.

Česko a Slovensko znovu odmítly kvóty na rozdělování běženců. Už v minulých dnech zdejší politiky rozdělila žádost Řecka o pomoc s přemístěním čtyřiceti nezletilých a opuštěných dětí z tamních uprchlických táborů. V Událostech, komentářích o přijetí těchto dětí diskutovala europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) s místopředsedou ČSSD Ondřejem Veselým. Podle europoslankyně svým postojem Česko odmítá dobrovolnou solidaritu. Řecko nám chce poslat problémové nezletilé, oponuje Veselý.

Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí ze smluv Evropské unie, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to generální advokátka Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharpstonová ohledně žaloby, kterou podala Evropská komise v loňském roce. Pohled generálního advokáta není pro soud závazný. Definitivní rozsudek by mohl padnout na počátku příštího roku.