Poslanci podpořili zřízení dětského ombudsmana. Od července má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Sněmovna schválila i novelu zákona, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo Unii. První čtení novely mysliveckého zákona sněmovna ve středu nedokončila.
Sněmovna schválila zřízení dětského ombudsmana
Česko patří spolu s Německem, Rakouskem a Portugalskem mezi čtveřici zemí Evropské unie, které dětského ombudsmana dosud nemají. Předlohu nyní čeká projednání v Senátu.
Zřízením funkce dětského ochránce práv Česko vyhoví požadavku Výboru pro práva dětí OSN, který se opírá o Úmluvu o právech dítěte. V bývalém Československu začala platit v únoru 1991.
Činnost dětského ombudsmana se zaměří na ochranu dětí především podle úmluvy. Vedle kontroly dodržování dětských práv by k jeho pravomocem patřila také vzdělávací činnost o právech dítěte, kontrola dodržování práv dětí i vstupování v pozici vedlejšího účastníka do některých typů soudních řízení, například opatrovnických. Půjde podle informací vlády o vyšší jednotky nebo nižší desítky případů.
Poslankyně Helena Válková (ANO) neprosadila rozšíření druhů soudních řízení, které by mohl dětský ombudsman iniciovat.
Novela zavádí model dvou samostatně působících ombudsmanů, dětský by tak fungoval vedle současného veřejného ochránce práv v nynější kanceláři. Dětským ombudsmanem by se mohl stát člověk starší 35 let s právnickým vzděláním, který se v předchozích deseti letech nejméně polovinu času věnoval ochraně či prosazování práv dětí. Novela umožňuje ucházet se o funkci také soudcům a soudkyním, zejména těm, kteří projednávají opatrovnické spory.
Podle vládní zmocněnkyně Kláry Šimáčkové Laurenčíkové přispěje zřízení postu dětského ombudsmana k posílení práv dětí v Česku i k většímu zapojení chlapců a děvčat do rozhodování o jejich životě.
Lepší ochrana obětí domácího násilí
K lepší ochraně obětí domácího násilí by měla přispět vládní novela, kterou dolní komora podpořila. V občanském zákoníku přibude výslovné a jednoznačné vymezení domácího násilí, což má zajistit, že policie, justice i intervenční centra budou postupovat v obdobných případech jednotně. Předlohu teď posoudí senátoři.
Občanský zákoník podle novely stanoví, že domácím násilím se rozumí „veškeré násilné jednání vůči oběti, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení“. Součástí vymezení je to, že při násilí bylo nebo mělo být neoprávněně zasaženo do tělesné integrity oběti nebo do její duševní integrity, svobody, důstojnosti, vážnosti, cti či soukromí nebo byla vážně ohrožena či narušena schopnost oběti uspokojovat potřeby její nebo členů společné domácnosti.
Obětí domácího násilí může být podle definice nejen člověk, který s násilníkem žije nebo žil ve společné domácnosti, ale také osoba blízká nebo rodič společného dítěte. Sněmovna část vymezení zpřesnila na návrh Taťány Malé (ANO) tak, aby bylo zřejmé, že obětí může být člověk, jehož domácnost násilník dlouhodobě a opakovaně navštěvuje, a nikoli naopak.
Úřady budou muset podle novely souvisejících zákonů zohlednit domácí násilí při vypořádání společného jmění manželů a při úpravě poměrů k nezletilému dítěti. Policista bude povinen při vykázání domácího násilníka odebrat mu zbraň. Doba vykázání se podle předlohy prodlouží z deseti dnů na dva týdny. Po tuto dobu nebude moci násilník získat zbraň zpět.
Změnit se má i přestupkový zákon, a to tak, aby oběti domácího násilí měly i v řízení o přestupku obdobná práva jako zvlášť zranitelné oběti v trestním řízení. Získají právo na doprovod důvěrníkem či na přijetí opatření k zabránění kontaktu s násilníkem. Soudy budou moci podle schválené úpravy ústavně-právního výboru přiznávat obětem domácího násilí náhradu nákladů řízení.
Šimáčková Laurenčíková v reakci na schválení novely uvedla, že oběti domácího násilí by měly brzy dosáhnout na efektivnější pomoc. „Zákon pomůže také lepší prevenci. Máme radost, že se zúročila spousta hodin práce, přesvědčování, ladění legislativních detailů i náročného vyjednávání,“ dodala.
Rituální porážky zvířat ke komerčním účelům
Rituální porážky zvířat zřejmě budou možné i ke komerčním účelům, nejen výhradně pro náboženské společnosti jako nyní. Zvířata ale bude nutné před usmrcením omráčit elektrickým proudem. Novou úpravu halal a košer porážek sněmovna připojila do vládní veterinární novely, kterou schválila.
Jatka budou muset mít podle předlohy od příštího roku v některých prostorách povinně kamerové systémy, aby bylo možné sledovat, jak jejich zaměstnanci zacházejí se zvířaty.
Dolní komora veterinární novelou také například rozšířila ochranu psů a zavedla elektronické rybářské povolenky. Předlohu, jež navíc omezuje byrokracii při některých činnostech v zemědělství a potravinářství a upravuje porážky zvířat přímo na pastvinách, teď posoudí senátoři.
2 minuty
Události: Novela počítá s povinnými kamerami na jatkách
Hnutí Obraz – obránci zvířat se úprava rituálních porážek ani částečné zavedení kamer na jatkách nelíbí a doufá, že novelu veterinárního zákona Senát neschválí. „Návrh zavádí absurdní a v Evropě nevídaný dvojí režim, kdy zvířata na vývoz mají být omračována, ale ta pro spotřebu v Česku budou podřezávána bez jakéhokoliv omráčení,“ sdělil mluvčí hnutí Pavel Buršík.
S návrhem nesouhlasí ani Ústav ochrany zvířete a welfare. Mimo jiné se domnívá, že do Česka budou za účelem rituálních porážek přiváženy tisíce zvířat z ostatních evropských zemí.
Limity pro malé zakázky
Limity pro zakázky malého rozsahu, u kterých nebude nutné zadávací řízení, se podle novely o rovných podmínkách zřejmě zvýší o polovinu. V případě dodávek a služeb by se hranice měla zvýšit ze dvou milionů na tři miliony korun a u stavebních prací ze šesti na devět milionů. Zvýšení limitů doporučil do zákona vložit sněmovní hospodářský výbor, reaguje na nárůst cen. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) se zvýšením souhlasil.
Z povinnosti uskutečnit zadávací řízení se podle dřívějšího vyjádření resortu pro místní rozvoj vyjme odhadem až třetinu dosavadních veřejných zakázek. Sněmovna zároveň na návrh výboru zvýšila limit pro povinné uveřejnění zadávací smlouvy na zakázku z 500 tisíc korun na milion korun, což má ulehčit práci menším zadavatelům včetně obcí.
Rozhodování o majetku Správy železnic
Dolní komora dále kývla na novelu o akciové společnosti České dráhy. Souhlas s prodejem majetku Správy železnic bude dle novely zřejmě jen na ministerstvu. Kabinet navrhl změny kvůli tomu, že současný model rozhodování o majetku Správy železnic pokládá za nevyhovující. Novela pomůže zredukovat agendu vlády. Majetkové zájmy státu jsou přitom podle kabinetu i nadále dostatečně ochráněny ustanoveními zákona o státním podniku.
Předloha také nově nastavuje jednání řídícího výboru Českých drah (ČD) nebo ruší zastaralé právní úpravy úhrady ceny za užívání železniční dopravní cesty. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Projednávaná norma také v zákoně ruší speciální právní úpravu jednání řídícího výboru ČD. Současnou podobu zákona kritizovala Evropská komise, podle ní byla dosavadní právní úprava neslučitelná s evropským právem. Novela rovněž ruší zvláštní nastavení úhrady poplatku za využívání železnice ČD Správě železnic. Podle ministerstva dopravy je toto nastavení překonané a lépe ho řeší zákon o drahách.
Status umělce
Sněmovna rovněž schválila vládní novelu, podle které se lidé působící v kultuře zřejmě budou moci ucházet o status umělce, který bude provázet peněžitá státní podpora. Mělo by to pomoci zejména umělcům činným mimo pracovněprávní vztahy. Předlohu, jež má být účinná od července, nyní posoudí senátoři.
Podpora umělců vyjde stát podle důvodové zprávy na zhruba 126 milionů korun ročně, má se týkat nejvýše 1400 lidí. Půjde o příspěvky na tvůrčí nebo studijní účely. „Dále mohou vzniknout náklady související se zvláštním dotačním programem podmíněně vyhlašovaným v případě například nouzového stavu či v obdobné situaci,“ stojí ve zdůvodnění. O zákonném zakotvení statusu umělce se hovoří od koronavirové krize. Vládní opatření k omezení šíření viru tehdy výrazně dopadla i na umělecké produkce.
Opoziční ANO neprosadilo pozměňovacím návrhem Ondřeje Babky změnu statusu umělce na podle něj přiléhavější status pracovníka v kultuře.
Projednávání novely o myslivosti sněmovna nedokončila
Odpoledne se poslanci necelou hodinu věnovali vládní novele o myslivosti. Před šestnáctou hodinou si ale opoziční hnutí ANO a SPD vyžádala přestávky na porady svých klubů v celkové délce přesahující jednací den. Sněmovna proto středeční jednání ukončila a poslanci se opět sejdou ve čtvrtek.
Novela zákona o myslivosti předpokládá, že myslivci budou muset ulovit minimální počty zvěře, které jim určí stát, jinak dostanou pokutu. Podle myslivecké jednoty ale předloha k vyřešení škod po přemnožené zvěři v lesích nepovede. Hnutí SPD avizovalo, že bude chtít předlohu zamítnout. Proti zákonu se vyslovil i předseda ANO Andrej Babiš.
Poslanci odložili také závěrečné schvalování návrhu na vyvážené zastoupení žen ve vedení velkých firem. Rozhodnou o něm zřejmě až v únoru.
Sněmovna ve středu nedoplnila ani rady České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře. Nikdo z navržených kandidátů nezískal ve středečních prvních kolech tajných voleb dostatečný počet hlasů. Termín konání druhých kol zatím není znám.
