Domácí násilí

Případů domácího násilí a znásilnění je podle statistik nejvíc za posledních deset let. Policisté také častěji vykazují agresory z domu. Zčásti je to i proto, že oběti více hledají pomoc. Podle odborných studií domácí násilí zažilo až třicet procent žen a deset procent mužů.

V Česku začala fungovat nová bezplatná krizová linka pro ženy, které se staly obětí násilí. O pomoc či radu je možné volat na číslo 116 016, které platí pro celou Evropskou unii. Podpora funguje nonstop, může být anonymní. Vedle češtiny je možné ji dostat i v angličtině či ukrajinštině.

V Česku letos přibylo hlášených případů znásilnění a domácího násilí i vykázání, řekl při příležitosti Mezinárodního dne boje proti násilí na ženách šéf vládního odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík. Podle něj předběžné údaje naznačují, že by letošní roční počet mohl být dosud nejvyšší. Násilí na ženách se věnuje i zpráva Organizace spojených národů (OSN). Podle té rukou partnera nebo člena rodiny zemřelo loni ve světě celkem 51 500 žen, v průměru jedna každých deset minut.

Ruské ženy čelí narůstajícímu domácímu násilí. Jen před začátkem plnohodnotné agrese proti Ukrajině se s ním potýkalo více než šestnáct milionů Rusek. Válečný stres a hospodářský tlak navíc palčivý problém jen zhoršují. Země přitom aktuálně nemá zákon, který by případy duševního a tělesného týrání v rodině účinně postihoval.

Do finálního schvalování míří novela, která má přesně vymezit pojem domácího násilí. Tendence kriminalizovat tuto formu násilí proti blízké osobě se zvyšuje především ve chvílích, kdy společností rezonují tragické případy, řekla v pořadu Interview ČT24 soudní psycholožka a znalkyně a dlouholetá spolupracovnice Bílého kruhu bezpečí Ludmila Čírtková. Vysvětlila, že ve vztahu s tyranem zpravidla dochází k bodu zlomu, kdy oběť „procitne“, změní pohled na společné soužití a situaci začne vnímat jinak.

Oběti domácího násilí či znásilnění mohou čin nahlásit policii nově přes takzvaný Pol Point. Ten začal fungovat v pražském centru Port pro oběti sexuálního násilí. Přes videokonferenční terminál je tak možné podat trestní oznámení, absolvovat výslech a případně pak vypovídat i u soudu.

I v českých kinech se promítá milostné drama Námi to končí podle úspěšného románu Colleen Hooverové. Autorka předlohy patří mezi fenomény žánrové literatury posledních let. Ve Spojených státech její knihy vládnou žebříčkům bestsellerů, ale také rozdělují čtenáře. Příznivci na románech Hooverové oceňují silné emoce, kritici jí vyčítají, že romantizuje domácí násilí.

Sněmovna v úterý naplnila členy vyšetřovací komisi ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také podpořila vládní novelu, která má přispět k lepší ochraně obětí domácího násilí. Podpory se dočkala i novela, která zjednoduší rozvody a upraví péči o děti po rozvodu. Poslanci však večer nedokončili úvodní kolo debaty k návrhu zákona o podpoře bydlení. Projednávání po dohodě klubů a na návrh předsedy klubu ODS Marka Bendy přerušili do středy.

Zpěvačka Michaela Nosková se rozhodla zveřejnit svůj příběh. Podle policie ji expartner tři roky psychicky i fyzicky týral. V polovině května ho kriminalisté začali stíhat za tři trestné činy. Zpěvačka se zároveň soudí o dvouleté dítě, které muž chce do své péče. Opatrovnické soudy dosud neberou v potaz, že v rodinách docházelo k domácímu násilí. To by se ale mohlo změnit. Příběh Noskové natočili pro pořad 168 hodin Eva Koryntová a Jaroslav Hroch.

Ochranu obětí domácího násilí má zlepšit novela, která zavede jeho výslovnou a jednoznačnou definici. Měla by zajistit, aby všechny instituce – policie, justice i intervenční centra – postupovaly v typově stejných situacích jednotně. Návrh ve středu schválil kabinet, informovalo vládní hnutí STAN. Podle dat z předloňského roku má v Česku zkušenost s domácím násilím téměř třicet procent žen a dvanáct procent mužů. Kabinet rovněž schválil návrh na jmenování Otakara Foltýna vládním koordinátorem strategické komunikace. Foltýn nastoupí do funkce ve čtvrtek, odbor, který bude mít kolem deseti pracovníků, pak vznikne od začátku července.

Koalice se pře o Istanbulskou úmluvu. Zatímco Piráti tlačí na její projednání ve sněmovně, zbylé čtyři subjekty to odmítají. Počkat chtějí alespoň do podzimních senátních voleb. Česko úmluvu podepsalo před osmi lety.

Šéf ANO Andrej Babiš veřejnost v podstatě tahá za nos – předstírá, že můžeme rozpustit armádu, přestat zbrojit, můžeme přestat podporovat Ukrajinu a že všechno bude v pořádku, řekla v Interview ČT24 místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN). Politika podle ní pro bývalého předsedu vlády není střetem idejí, ale osobní záležitostí. Za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku považuje Babišovu rétoriku. Urbanová se v pořadu také vyjádřila k případu podmíněného trestu za znásilnění uloženého brněnským krajským soudem.

Děti, které zažívají domácí násilí, mají chránit Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), policie i soudy. I nedávný případ dívky, kterou přes dva roky znásilňoval její otčím, svědčí o tom, že selhávají. U soudu za to muž dostal podmínku, a to i s odůvodněním, že není násilník. Pořad 168 hodin ale zjistil, že muž figuruje ve třech případech přestupků, kdy fyzicky napadal nevlastní dceru i jejího mladšího bratra. Dívce například rozbil hlavu. Jenže soud to vůbec nevzal v potaz.

Domácí násilí může být „dědičné“, ukázal výzkum, který nechala vypracovat Asociace pracovníků intervenčních center. Vyplývá z něj, že třetina lidí, kteří mají zkušenosti s domácím násilím, ho zažívala v dětství i dospělosti – a to buď jako svědek, oběť nebo i původce násilí.

Senátoři do nočních hodin debatovali o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, k jejímuž schválení nakonec nedošlo. Pro souhlas s ratifikací bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Do debaty se přihlásily dvě desítky zastánců i odpůrců. Horní komora nicméně schválila nominaci advokáta Milana Hulmáka na ústavního soudce. Senát již mimo jiné schválil zvýšení důchodů disidentů z dob komunismu na průměrnou výši. Na tu disidenti nedosáhli například kvůli věznění.

Od ledna příštího roku by okresní a krajské soudy měly zavést novou specializaci soudců, kteří by řešili sexuální trestné činy. Počítá s tím novela vyhlášky o jednacích řádech soudů. Resort si od toho slibuje citlivější přístup k obětem i zvýšenou motivaci soudců v osobním rozvoji.

Vedení mexického města Chihuahua zakázalo při úředně povolených akcích zpívat písně, které mají text nenávistný vůči ženám. Podle televize CNN k tomu tamní radnici přivedla vysoká míra domácího násilí ve městě. Není ale přesně jasné, kdo a jak bude hudební produkci posuzovat.

Vláda souhlasila s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy. Dokument o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí posílá k rozhodnutí sněmovně. O schválení informovalo na Twitteru vládní hnutí STAN, podle něj kabinet ratifikaci doporučil. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková doplnila, že kabinet úmluvu „schválil k ratifikaci“.

Členské státy Evropské unie odsouhlasily připojení k Istanbulské úmluvě, která zavádí zákonná pravidla pro ochranu žen před různými formami násilí. Česko patří k menšině zemí, které úmluvu dosud neratifikovaly. Podle českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka bude závazná pouze ve věcech spadajících do pravomoci EU.

Zamezit nejednotnému přístupu soudů, policie či orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) k obětem domácího násilí má nový zákon, který novinářům představily zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a předsedkyně Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách Branislava Marvánová Vargová. Norma přináší definici domácího násilí, která podle nich doposud v české legislativě chybí.

Oběti domácího násilí by se měly dočkat většího zastání. Počítá s tím zákon, který připravila vláda. Ten například prodlužuje dobu vykázání z deseti na čtrnáct dní. K domácímu násilí by měly nově soudy přihlížet také při rozvodu, svěřování dětí do péče nebo vypořádání jmění manželů. Platit by měl od ledna příštího roku.

K Georgii se mohly první prosincové úterý upřít zraky celých Spojených států. Druhé kolo senátních voleb mělo potenciál razantně promluvit do druhé poloviny prezidentství Joea Bidena. Na tuto variantu nakonec nedojde, protože demokratům se podařilo obhájit senátorské křeslo v Nevadě a na jejich většině v horní komoře Kongresu už se nic nezmění. I přesto se vyplatí georgijské klání mezi demokratem Raphaelem Warnockem a republikánem Herschelem Walkerem sledovat.

Spojené státy čeká velmi důležité volební úterý. Stovky milionů Američanů během něj mají možnost ovlivnit podobu třetiny Senátu a celé Sněmovny reprezentantů. Voliči budou vybírat i guvernéry, starosty, státní úředníky a hlasovat v referendech o zákazu potratů nebo legalizaci marihuany. Demokraté hrají o to, jestli si udrží, nebo naopak ztratí většinu v Senátu. Jeden z klíčových soubojů se odehrává ve státě Georgie.

Řada žen si neuvědomuje, že domácí násilí může skončit vraždou. Je důležité, aby vyhledaly pomoc, vyzvala v pátečních Událostech, komentářích socioterapeutka a místopředsedkyně centra pro ženy Rosa Zdena Prokopová. Kriminolog a instruktor sebeobrany Pavel Houdek upozornil, že agresor vychází z předpokladu, že se oběť nebude bránit. Kritickým momentem je odchod od agresora, shodují se odborníci.