Domácí násilí

V Praze vznikl nový krizový byt pro ženy, které se staly oběťmi násilí a nacházejí se ve špatném psychickém stavu. Ubytování slouží pro tři až šest žen i jejich děti. Organizace proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí – jej otevřela ve spolupráci s městskou částí Praha 6. Reaguje tak na kritický nedostatek specializovaného krizového ubytování v tuzemsku.

Počet hovorů na linky pro ženy ohrožené násilím stoupl meziročně téměř o polovinu. České televizi to potvrdila nezisková organizace Rosa – centrum pro ženy, která linky provozuje. Většina telefonátů mířila na nové číslo, které v Česku funguje přesně rok.

Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs požádal parlament o přezkoumání rozhodnutí odstoupit od Istanbulské úmluvy, jejímž cílem je potírání násilí vůči ženám. Patřičný zákon nepodepsal, poslal ho zpět zákonodárcům. Podle hlavy státu ratifikace i vypovězení úmluvy během jediného volebního období parlamentu vysílá protichůdný signál společnosti i mezinárodním spojencům o připravenosti země plnit své závazky.

Lotyšský parlament jako první v Evropské unii odhlasoval odstoupení od Istanbulské úmluvy, která má chránit ženy před násilím. Informovaly o tom ve čtvrtek pozdě večer tiskové agentury. Ve středu večer před parlamentem v Rize protestovalo proti odstoupení od úmluvy podle policie přibližně pět tisíc lidí na jedné z největších demonstrací v pobaltské zemi v posledních letech.

Dcera zvolené starostky západoněmeckého města Herdecke svou matku před pobodáním trýznila ve sklepě. S odvoláním na své zdroje o tom informovaly agentura DPA či bulvární list Bild. Případ napadení komunální političky Iris Stalzerové vyvolal velkou pozornost v Německu i za jeho hranicemi.

Pobodání starostky města Herdecke na západě Německa souvisí se sporem v rodině, politický motiv nemělo. Na tiskové konferenci to ve středu uvedli zástupci policie a státního zastupitelství v Hagenu. Komunální politička Iris Stalzerová je mimo ohrožení života, při krátkém výslechu v nemocnici označila za útočnici svou sedmnáctiletou dceru. Policie předběžně zadržela obě její děti, tedy i patnáctiletého syna.

Nejvyšší soud (NS) musí znovu rozhodnout v kauze muže, jenž se mnoho let choval despoticky ke své tehdejší manželce. Původně jej NS zprostil, ve středu však Ústavní soud (ÚS) vyhověl ženině stížnosti. „NS nesprávným právním posouzením zasáhl do práva stěžovatelky na účinné vyšetřování,“ řekla ústavní soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová. ÚS se také zastal další ženy, které dal novou šanci na odškodnění za to, že policie neprovedla účinné vyšetřování trestního oznámení na katolického kněze.

Červenec přináší hned několik nových zákonů, novel a podzákonných předpisů. Jsou mezi nimi například změny v ochraně proti domácímu násilí, vytvoření dětského ombudsmana, nový zákon o regulaci lobbování, změny v předpisech týkajících se vojáků z povolání či nová CHKO Soutok. Všechny novely a nová nařízení nabývají účinnosti 1. července.

Mladé Saúdky, které neposlouchají muže, často nejsou doma, případně čelí zneužívání, mohou skončit v takzvaných pečovatelských domech, kde se učí v izolaci přijímat pravidla a čelí tělesným trestům. Píše to deník Guardian s odkazem na svědectví žen, které se z nápravných věznic dokázaly dostat. Rijád tvrdí, že nejde o detenční centra a Saúdky mohou svobodně odejít. Na existenci nechvalně proslulých zařízení přitom upozorňují i lidskoprávní organizace.

Špatné zacházení, podrývání důstojnosti, týrání, ale třeba i takzvané lékové násilí zažívá až čtyřicet procent lidí nad šedesát let. Naprostá většina o potížích s nikým nemluví. Stále nová data získávají odborníci z Centra pro výzkum stárnutí při Katedře sociologie Masarykovy univerzity. Podle nich patnáct procent obětí zůstává závislých na pomoci těch, kteří jim ubližují. Sociologové říkají, že pro ohroženou skupinu seniorů chybí záchytná síť. To potvrzují samy oběti i jejich blízcí.

Obce zřejmě budou muset zajistit místo v dětských skupinách dětem, které nepřijme po třetích narozeninách spádová mateřská škola. Pokud povinnost nesplní, přispějí rodičům na náklady péče. Uzákoní to vládní novela, kterou schválil Senát o dva hlasy po kritice části svých členů. Horní komora podpořila také zřízení dětského ombudsmana, který má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv.

Stali se obětí kriminality i domácího násilí, přesto se mnohdy těžko dostávají k rychlé a odborné pomoci. Stále více lidí hledá právní i psychologickou podporu na linkách pomoci. Podle organizací ale v Česku pořád chybí strategie komplexní péče o oběti.

Přes sto tisíc dětí i mladistvých vyhledalo loni pomoc na krizové Lince bezpečí. Podle nových dat až o pětinu přibylo telefonátů klientů v těžkých situacích. Konzultanti řešili asi šest tisíc sebevražedných hovorů a téměř pět tisíc případů sebepoškozování. Jejich práci přibližuje dokument ČT Hovory ze tmy, jehož tvůrci a také odborníci budou příští týden debatovat o duševním zdraví mladých lidí v pražském kině Pilotů.

Poslanci podpořili zřízení dětského ombudsmana. Od července má působit v Kanceláři veřejného ochránce práv. Sněmovna schválila i novelu zákona, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo Unii. První čtení novely mysliveckého zákona sněmovna ve středu nedokončila.

Případů domácího násilí a znásilnění je podle statistik nejvíc za posledních deset let. Policisté také častěji vykazují agresory z domu. Zčásti je to i proto, že oběti více hledají pomoc. Podle odborných studií domácí násilí zažilo až třicet procent žen a deset procent mužů.

V Česku začala fungovat nová bezplatná krizová linka pro ženy, které se staly obětí násilí. O pomoc či radu je možné volat na číslo 116 016, které platí pro celou Evropskou unii. Podpora funguje nonstop, může být anonymní. Vedle češtiny je možné ji dostat i v angličtině či ukrajinštině.

V Česku letos přibylo hlášených případů znásilnění a domácího násilí i vykázání, řekl při příležitosti Mezinárodního dne boje proti násilí na ženách šéf vládního odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík. Podle něj předběžné údaje naznačují, že by letošní roční počet mohl být dosud nejvyšší. Násilí na ženách se věnuje i zpráva Organizace spojených národů (OSN). Podle té rukou partnera nebo člena rodiny zemřelo loni ve světě celkem 51 500 žen, v průměru jedna každých deset minut.

Ruské ženy čelí narůstajícímu domácímu násilí. Jen před začátkem plnohodnotné agrese proti Ukrajině se s ním potýkalo více než šestnáct milionů Rusek. Válečný stres a hospodářský tlak navíc palčivý problém jen zhoršují. Země přitom aktuálně nemá zákon, který by případy duševního a tělesného týrání v rodině účinně postihoval.

Do finálního schvalování míří novela, která má přesně vymezit pojem domácího násilí. Tendence kriminalizovat tuto formu násilí proti blízké osobě se zvyšuje především ve chvílích, kdy společností rezonují tragické případy, řekla v pořadu Interview ČT24 soudní psycholožka a znalkyně a dlouholetá spolupracovnice Bílého kruhu bezpečí Ludmila Čírtková. Vysvětlila, že ve vztahu s tyranem zpravidla dochází k bodu zlomu, kdy oběť „procitne“, změní pohled na společné soužití a situaci začne vnímat jinak.

Oběti domácího násilí či znásilnění mohou čin nahlásit policii nově přes takzvaný Pol Point. Ten začal fungovat v pražském centru Port pro oběti sexuálního násilí. Přes videokonferenční terminál je tak možné podat trestní oznámení, absolvovat výslech a případně pak vypovídat i u soudu.

I v českých kinech se promítá milostné drama Námi to končí podle úspěšného románu Colleen Hooverové. Autorka předlohy patří mezi fenomény žánrové literatury posledních let. Ve Spojených státech její knihy vládnou žebříčkům bestsellerů, ale také rozdělují čtenáře. Příznivci na románech Hooverové oceňují silné emoce, kritici jí vyčítají, že romantizuje domácí násilí.

Sněmovna v úterý naplnila členy vyšetřovací komisi ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také podpořila vládní novelu, která má přispět k lepší ochraně obětí domácího násilí. Podpory se dočkala i novela, která zjednoduší rozvody a upraví péči o děti po rozvodu. Poslanci však večer nedokončili úvodní kolo debaty k návrhu zákona o podpoře bydlení. Projednávání po dohodě klubů a na návrh předsedy klubu ODS Marka Bendy přerušili do středy.

Zpěvačka Michaela Nosková se rozhodla zveřejnit svůj příběh. Podle policie ji expartner tři roky psychicky i fyzicky týral. V polovině května ho kriminalisté začali stíhat za tři trestné činy. Zpěvačka se zároveň soudí o dvouleté dítě, které muž chce do své péče. Opatrovnické soudy dosud neberou v potaz, že v rodinách docházelo k domácímu násilí. To by se ale mohlo změnit. Příběh Noskové natočili pro pořad 168 hodin Eva Koryntová a Jaroslav Hroch.

Ochranu obětí domácího násilí má zlepšit novela, která zavede jeho výslovnou a jednoznačnou definici. Měla by zajistit, aby všechny instituce – policie, justice i intervenční centra – postupovaly v typově stejných situacích jednotně. Návrh ve středu schválil kabinet, informovalo vládní hnutí STAN. Podle dat z předloňského roku má v Česku zkušenost s domácím násilím téměř třicet procent žen a dvanáct procent mužů. Kabinet rovněž schválil návrh na jmenování Otakara Foltýna vládním koordinátorem strategické komunikace. Foltýn nastoupí do funkce ve čtvrtek, odbor, který bude mít kolem deseti pracovníků, pak vznikne od začátku července.