Odstoupení od Istanbulské úmluvy vrátil lotyšský prezident do parlamentu

Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs požádal parlament o přezkoumání rozhodnutí odstoupit od Istanbulské úmluvy, jejímž cílem je potírání násilí vůči ženám. Patřičný zákon nepodepsal, poslal ho zpět zákonodárcům. Podle hlavy státu ratifikace i vypovězení úmluvy během jediného volebního období parlamentu vysílá protichůdný signál společnosti i mezinárodním spojencům o připravenosti země plnit své závazky.

„Taková nejistota a nepředvídatelnost jednání státu nejsou v evropském právním prostoru vhodné,“ uvedl Rinkévičs, podle něhož i po schválení zákona o odstoupení od úmluvy parlamentem zůstaly nezodpovězeny důležité otázky. Prezident podle veřejnoprávní stanice LSM argumentuje tím, že zákonodárná část moci řádně neposoudila názor výkonné moci v této otázce. „V systému dělby moci je dialog mezi složkami moci a spolupráce při prosazování společných národních cílů zásadní,“ stojí v dopise prezidenta parlamentu.

Rinkévičs podle LSM také naznačil, že by bylo lepší, kdyby se touto záležitostí zabýval až příští parlament, jehož složení Lotyši vyberou ve volbách na podzim příštího roku.

Lotyšsko úmluvu, kterou vypracovala Rada Evropy v roce 2011, ratifikovalo v roce 2024. Jejím cílem je chránit ženy před násilím a dosáhnout prevence, stíhání a potlačení násilí vůči ženám a domácího násilí. Úmluva vyžaduje, aby signatářské strany vypracovaly zákony zaměřené na skoncování s násilím na ženách a s domácím násilím, napsala dříve agentura AFP. Istanbulskou úmluvu dosud ratifikovalo 39 zemí, podepsalo ji 45 států. Česká republika ji podepsala v roce 2016, dosud ji ale neratifikovala. Turecko od ní jako dosud jediná země odstoupilo.

Pokud od úmluvy odstoupí i Lotyšsko, stane se první takovou zemí Evropské unie. Podle Rinkévičse by odstoupení jeho vlasti od úmluvy Rady Evropy představovalo precedens, jenž by přesahoval domácí politiku a mohl by ohrozit evropskou architekturu právního státu. „Je třeba také vzít v úvahu, že by Lotyšsko bylo prvním členským státem Evropské unie, který by odstoupil od mezinárodní úmluvy o lidských právech,“ upozornil prezident.

Hlasování v parlamentu

Lotyšský parlament (Saeima) – jako první v Evropské unii – minulý týden odhlasoval odstoupení od Istanbulské úmluvy. Návrh podle AFP předložila opozice. Pro odstoupení hlasovaly pravicové opoziční strany stejně jako zástupci Svazu zelených a zemědělců, který je jedním ze tří uskupení vládní koalice vedené středopravicovou premiérkou Evikou Siliňovou. Ostatní dvě vládní strany se zasazovaly za zachování úmluvy.

Lotyšští odpůrci úmluvy tvrdí, že zavádí definici pohlaví, která jde nad rámec biologického pohlaví. Tvrdí, že stávající vnitrostátní zákony jsou dostatečné k řešení genderově podmíněného násilí, napsala agentura Reuters. Ultrakonzervativní skupiny a politické strany v celé Evropě podle agentury AP úmluvu v posledních letech kritizovaly s argumentem, že propaguje „genderovou ideologii“. Rada Evropy opakovaně odmítla obvinění, že by úmluva vnucovala genderové teorie, upozornila AFP.

Podle lotyšské charitativní organizace Marta, která pomáhá ženám, jež se staly oběťmi násilí, vedla ratifikace úmluvy ke zlepšení trestního práva i krizové podpory a povzbudila ženy, aby vyhledávaly pomoc. V Turecku od odstoupení od úmluvy prudce vzrostl počet případů vražd žen a násilí na ženách, uvedl podle AFP v pátek předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos.

Otázka odstoupení od Istanbulské úmluvy rozdělila pobaltskou zemi a vyvolala rozsáhlé demonstrace obhájců ženských práv v Rize, podotkla AFP. Nyní by podle ní měl návrh patřičného zákona projednat příslušný výbor, který zváží prezidentovy námitky. Pokud Saeima zákon znovu schválí beze změn, hlava státu ho parlamentu podruhé vrátit už nemůže, napsala AFP. Podle agentury AP by prezident mohl za určitých okolností vyhlásit referendum o této otázce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
před 3 mminutami

Ruský dron zasáhl centrálu tajné služby SBU v Kyjevě

Ruský dron v pátek odpoledne zasáhl centrální budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva, uvedl server Ukrajinska pravda. Po výbuchu z místa stoupal hustý dým, uvedli očití svědci. Později informaci potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že uložil šéfovi tajné služby na ruský útok odpovědět.
15:11Aktualizovánopřed 6 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Vyšetřovatelé mají dva dopisy, kterými se údajný pachatel hlásí k odpovědnosti. Na jejich základě zkontrolovala policie další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 43 mminutami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje. Londýn v pátek závazek vůči nim zopakoval.
09:10Aktualizovánopřed 49 mminutami

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
před 2 hhodinami

Darja uprchla z okupovaného Krymu. Na Ukrajině se poprvé cítila doma a v bezpečí

Osmnáctiletá Darja se narodila a dlouho vyrůstala na okupovaném Krymu. Nikdy nenavštěvovala ukrajinskou školu, ukrajinštinu se však svépomocí naučila sama, což její učitelé ani spolužáci v Rusku, kam její rodina načas přesídlila, nechápali. Letos mladá žena z Krymu odešla a začala studovat na univerzitě v Kyjevě. Novinářům ze Suspilne Krym popsala, jak si během okupace zachovala ukrajinskou identitu a jak začíná nový život na svobodné Ukrajině.
před 3 hhodinami

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
11:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.