Odstoupení od Istanbulské úmluvy vrátil lotyšský prezident do parlamentu

Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs požádal parlament o přezkoumání rozhodnutí odstoupit od Istanbulské úmluvy, jejímž cílem je potírání násilí vůči ženám. Patřičný zákon nepodepsal, poslal ho zpět zákonodárcům. Podle hlavy státu ratifikace i vypovězení úmluvy během jediného volebního období parlamentu vysílá protichůdný signál společnosti i mezinárodním spojencům o připravenosti země plnit své závazky.

„Taková nejistota a nepředvídatelnost jednání státu nejsou v evropském právním prostoru vhodné,“ uvedl Rinkévičs, podle něhož i po schválení zákona o odstoupení od úmluvy parlamentem zůstaly nezodpovězeny důležité otázky. Prezident podle veřejnoprávní stanice LSM argumentuje tím, že zákonodárná část moci řádně neposoudila názor výkonné moci v této otázce. „V systému dělby moci je dialog mezi složkami moci a spolupráce při prosazování společných národních cílů zásadní,“ stojí v dopise prezidenta parlamentu.

Rinkévičs podle LSM také naznačil, že by bylo lepší, kdyby se touto záležitostí zabýval až příští parlament, jehož složení Lotyši vyberou ve volbách na podzim příštího roku.

Lotyšsko úmluvu, kterou vypracovala Rada Evropy v roce 2011, ratifikovalo v roce 2024. Jejím cílem je chránit ženy před násilím a dosáhnout prevence, stíhání a potlačení násilí vůči ženám a domácího násilí. Úmluva vyžaduje, aby signatářské strany vypracovaly zákony zaměřené na skoncování s násilím na ženách a s domácím násilím, napsala dříve agentura AFP. Istanbulskou úmluvu dosud ratifikovalo 39 zemí, podepsalo ji 45 států. Česká republika ji podepsala v roce 2016, dosud ji ale neratifikovala. Turecko od ní jako dosud jediná země odstoupilo.

Pokud od úmluvy odstoupí i Lotyšsko, stane se první takovou zemí Evropské unie. Podle Rinkévičse by odstoupení jeho vlasti od úmluvy Rady Evropy představovalo precedens, jenž by přesahoval domácí politiku a mohl by ohrozit evropskou architekturu právního státu. „Je třeba také vzít v úvahu, že by Lotyšsko bylo prvním členským státem Evropské unie, který by odstoupil od mezinárodní úmluvy o lidských právech,“ upozornil prezident.

Hlasování v parlamentu

Lotyšský parlament (Saeima) – jako první v Evropské unii – minulý týden odhlasoval odstoupení od Istanbulské úmluvy. Návrh podle AFP předložila opozice. Pro odstoupení hlasovaly pravicové opoziční strany stejně jako zástupci Svazu zelených a zemědělců, který je jedním ze tří uskupení vládní koalice vedené středopravicovou premiérkou Evikou Siliňovou. Ostatní dvě vládní strany se zasazovaly za zachování úmluvy.

Lotyšští odpůrci úmluvy tvrdí, že zavádí definici pohlaví, která jde nad rámec biologického pohlaví. Tvrdí, že stávající vnitrostátní zákony jsou dostatečné k řešení genderově podmíněného násilí, napsala agentura Reuters. Ultrakonzervativní skupiny a politické strany v celé Evropě podle agentury AP úmluvu v posledních letech kritizovaly s argumentem, že propaguje „genderovou ideologii“. Rada Evropy opakovaně odmítla obvinění, že by úmluva vnucovala genderové teorie, upozornila AFP.

Podle lotyšské charitativní organizace Marta, která pomáhá ženám, jež se staly oběťmi násilí, vedla ratifikace úmluvy ke zlepšení trestního práva i krizové podpory a povzbudila ženy, aby vyhledávaly pomoc. V Turecku od odstoupení od úmluvy prudce vzrostl počet případů vražd žen a násilí na ženách, uvedl podle AFP v pátek předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos.

Otázka odstoupení od Istanbulské úmluvy rozdělila pobaltskou zemi a vyvolala rozsáhlé demonstrace obhájců ženských práv v Rize, podotkla AFP. Nyní by podle ní měl návrh patřičného zákona projednat příslušný výbor, který zváží prezidentovy námitky. Pokud Saeima zákon znovu schválí beze změn, hlava státu ho parlamentu podruhé vrátit už nemůže, napsala AFP. Podle agentury AP by prezident mohl za určitých okolností vyhlásit referendum o této otázce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šest mrtvých po ruských útocích v Sumské oblasti, zasažena byla i továrna americké firmy

Rusko v sobotu podniklo několik útoků v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Při dvou úderech na civilní automobily přišlo o život celkem šest lidí. Čtyři osoby, včetně nezletilého chlapce, zemřely v sanitce, kterou zasáhl dron. Při raketovém útoku byla posléze poškozena továrna patřící americké společnosti. Informovaly o tom ukrajinské úřady. Útokům v noci čelil i například Kyjev.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Trump vysílá ke Grónsku nemocniční loď

Americký prezident Donald Trump oznámil, že posílá nemocniční loď do Grónska, které je autonomní součástí Dánska, ale současný šéf Bílého domu o něj usiluje. O vyslání plavidla informoval v noci na neděli na své sociální síti Truth Social. Bezprostředně po oznámení nebylo jasné, co vedlo k tomuto rozhodnutí ani to, kdy by mělo plavidlo na místo dorazit, podotkl list The Wall Street Journal (WSJ). Nuuk ani Kodaň zatím nereagovaly.
před 1 hhodinou

Lvovem otřásly výbuchy, starosta je označil za teroristický útok

Centrem ukrajinského Lvova v noci na neděli otřásly výbuchy, které podle starosty Andrije Sadového připravily o život policistku. Dalších 24 lidí bylo zraněno, uvádí agentura Reuters. V době explozí nebyl v regionu poplach varující před ruskými vzdušnými útoky, upozornil server RBK-Ukrajina. Sadovyj výbuchy označil za teroristický čin. Podobně se později vyjádřila oblastní prokuratura, podle níž se okolnosti incidentu zjišťují.
02:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pákistán hlásí úder proti ozbrojencům, Kábul ho viní z bombardování civilistů

Pákistán podnikl údery podél hranice s Afghánistánem, jejichž cílem byly podle něj tábory a skrýše ozbrojenců, které viní z nedávných útoků na pákistánském území. Podle agentury AP to v noci na neděli oznámil Islámábád; podrobnosti k úderům nesdělil. Mluvčí afghánské vlády Zabíhulláh Mudžáhid podle agentury AFP obvinil Pákistán z bombardování civilistů v provinciích Nangarhár a Paktika, při kterém podle něj zemřely a byly zraněny desítky lidí včetně žen i dětí.
01:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

U fronty na Ukrajině chybí zdravotníci. Krev odebírají i během ostřelování

Ukrajinské nemocnice v místech ležících v blízkosti fronty se potýkají s nedostatkem pracovníků. Příkladem je Záporoží, kde lékaři a zdravotní sestry ošetřují nemocné i během silného ostřelování.
před 3 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům, z nichž 80 již propustily. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na představitele venezuelského parlamentu. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických, ve čtvrtek parlament schválil zákon o amnestii. Přijetí normy vláda přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího vládce Nicoláse Madura, připomněla AFP.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina ve večerní reakci vzkázala, že ultimáta odmítá.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...