Odstoupení od Istanbulské úmluvy vrátil lotyšský prezident do parlamentu

Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs požádal parlament o přezkoumání rozhodnutí odstoupit od Istanbulské úmluvy, jejímž cílem je potírání násilí vůči ženám. Patřičný zákon nepodepsal, poslal ho zpět zákonodárcům. Podle hlavy státu ratifikace i vypovězení úmluvy během jediného volebního období parlamentu vysílá protichůdný signál společnosti i mezinárodním spojencům o připravenosti země plnit své závazky.

„Taková nejistota a nepředvídatelnost jednání státu nejsou v evropském právním prostoru vhodné,“ uvedl Rinkévičs, podle něhož i po schválení zákona o odstoupení od úmluvy parlamentem zůstaly nezodpovězeny důležité otázky. Prezident podle veřejnoprávní stanice LSM argumentuje tím, že zákonodárná část moci řádně neposoudila názor výkonné moci v této otázce. „V systému dělby moci je dialog mezi složkami moci a spolupráce při prosazování společných národních cílů zásadní,“ stojí v dopise prezidenta parlamentu.

Rinkévičs podle LSM také naznačil, že by bylo lepší, kdyby se touto záležitostí zabýval až příští parlament, jehož složení Lotyši vyberou ve volbách na podzim příštího roku.

Lotyšsko úmluvu, kterou vypracovala Rada Evropy v roce 2011, ratifikovalo v roce 2024. Jejím cílem je chránit ženy před násilím a dosáhnout prevence, stíhání a potlačení násilí vůči ženám a domácího násilí. Úmluva vyžaduje, aby signatářské strany vypracovaly zákony zaměřené na skoncování s násilím na ženách a s domácím násilím, napsala dříve agentura AFP. Istanbulskou úmluvu dosud ratifikovalo 39 zemí, podepsalo ji 45 států. Česká republika ji podepsala v roce 2016, dosud ji ale neratifikovala. Turecko od ní jako dosud jediná země odstoupilo.

Pokud od úmluvy odstoupí i Lotyšsko, stane se první takovou zemí Evropské unie. Podle Rinkévičse by odstoupení jeho vlasti od úmluvy Rady Evropy představovalo precedens, jenž by přesahoval domácí politiku a mohl by ohrozit evropskou architekturu právního státu. „Je třeba také vzít v úvahu, že by Lotyšsko bylo prvním členským státem Evropské unie, který by odstoupil od mezinárodní úmluvy o lidských právech,“ upozornil prezident.

Hlasování v parlamentu

Lotyšský parlament (Saeima) – jako první v Evropské unii – minulý týden odhlasoval odstoupení od Istanbulské úmluvy. Návrh podle AFP předložila opozice. Pro odstoupení hlasovaly pravicové opoziční strany stejně jako zástupci Svazu zelených a zemědělců, který je jedním ze tří uskupení vládní koalice vedené středopravicovou premiérkou Evikou Siliňovou. Ostatní dvě vládní strany se zasazovaly za zachování úmluvy.

Lotyšští odpůrci úmluvy tvrdí, že zavádí definici pohlaví, která jde nad rámec biologického pohlaví. Tvrdí, že stávající vnitrostátní zákony jsou dostatečné k řešení genderově podmíněného násilí, napsala agentura Reuters. Ultrakonzervativní skupiny a politické strany v celé Evropě podle agentury AP úmluvu v posledních letech kritizovaly s argumentem, že propaguje „genderovou ideologii“. Rada Evropy opakovaně odmítla obvinění, že by úmluva vnucovala genderové teorie, upozornila AFP.

Podle lotyšské charitativní organizace Marta, která pomáhá ženám, jež se staly oběťmi násilí, vedla ratifikace úmluvy ke zlepšení trestního práva i krizové podpory a povzbudila ženy, aby vyhledávaly pomoc. V Turecku od odstoupení od úmluvy prudce vzrostl počet případů vražd žen a násilí na ženách, uvedl podle AFP v pátek předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos.

Otázka odstoupení od Istanbulské úmluvy rozdělila pobaltskou zemi a vyvolala rozsáhlé demonstrace obhájců ženských práv v Rize, podotkla AFP. Nyní by podle ní měl návrh patřičného zákona projednat příslušný výbor, který zváží prezidentovy námitky. Pokud Saeima zákon znovu schválí beze změn, hlava státu ho parlamentu podruhé vrátit už nemůže, napsala AFP. Podle agentury AP by prezident mohl za určitých okolností vyhlásit referendum o této otázce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Senát USA odhlasoval konec shutdownu, posoudí jej Sněmovna reprezantantů

Americký Senát schválil zákon ukončující rekordně dlouhou platební neschopnost vlády, takzvaný shutdown. Oznámily to tiskové agentury. Zákon nyní zamíří do Sněmovny reprezentantů, kde se očekává hlasování ve středu. Po konečném schválení bude zapotřebí ještě podpis prezidenta Donalda Trumpa, aby zákon vstoupil v platnost.
před 1 hhodinou

Ruské nálety na Ukrajinu mají dvě oběti, útoku údajně čelilo i Rusko

Ukrajina čelila v noci na úterý další sérii ruských útoků. Podle tamních úřadů si údery invazní armády vyžádaly nejméně dvě oběti, několik lidí utrpělo zranění. Ruské úřady pak tvrdí, že město Saratov ve stejnojmenné oblasti čelilo náletu ukrajinských dronů, bezpilotní letouny tam údajně poškodily civilní infrastrukturu. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Podle agentury Unian, která se odvolává na zprávy ze sociálních sítí, hoří v Saratovu rafinérie. Ruské průmyslové město je vzdáleno více než 600 kilometrů od hranic s Ukrajinou, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
před 2 hhodinami

Izraelský parlament schválil v prvním čtení trest smrti za terorismus

Izraelský parlament v pondělí pozdě večer přijal v prvém čtení návrh zákona, který by soudům umožnil udělovat trest smrti za terorismus. Informovala o tom agentura AFP. Předloha se dle ní „zdá být určena konkrétně pro Palestince odsouzené za smrtící útoky či atentáty proti Izraelcům“.
před 6 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 13 hhodinami

Ukrajina opět zaútočila na ruský přístav Tuapse

Ukrajina v noci na pondělí znovu zaútočila na ruský přístav Tuapse, který patří k největším ropným terminálům v zemi. Podle zpráv na sociálních sítích tam vypukl požár. Místní úřady tvrdí, že byly zničeny čtyři ukrajinské námořní drony. Obě strany zároveň hlásí likvidaci desítek nepřátelských bezpilotních prostředků a těžké boje v Pokrovsku a okolí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rezignace ředitele BBC hýbe britskou politickou i mediální scénou

Kauza upraveného projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který odvysílal pořad britské BBC, hýbe politickou i mediální scénou Spojeného království. Nedělní rezignace generálního ředitele BBC Tima Davieho a šéfky zpravodajství Deborah Turnessové označil deník The Daily Telegraph za největší krizi stanice za více než desetiletí. Analytici kladou otázky týkající se zaujatosti média i sporů uvnitř BBC, zatímco někdejší šéfredaktor bulvárního listu The Sun a nynější moderátor BBC David Yelland považuje Davieho pád za puč připravený Radou BBC.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Trump omilostnil Giulianiho a další obviněné z pokusu zvrátit výsledek voleb 2020

Prezident Donald Trump udělil milost desítkám lidí, kteří se údajně podíleli na plánu na sestavení alternativní kandidátky volitelů a „odhalení volebních podvodů“ během voleb v roce 2020. Podle obvinění tak chtěli změnit výsledek prezidentských voleb, v nichž Donald Trump prohrál s Joem Bidenem. Informoval o tom americký prokurátor pro milosti Ed Martin.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Soud propustil Sarkozyho z vězení

Pařížský soud v pondělí odpoledne souhlasil s propuštěním Nicolase Sarkozyho z vězení, kde někdejší francouzský prezident čekal na odvolací proces v kauze nelegálního financování prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye, informovala stanice BFM TV a také tiskové agentury. Sarkozy věznici, kde byl od 21. října, podle místních médií ještě v pondělí opustil. Propuštění je spojeno se soudním dohledem.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...