Odstoupení od Istanbulské úmluvy vrátil lotyšský prezident do parlamentu

Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs požádal parlament o přezkoumání rozhodnutí odstoupit od Istanbulské úmluvy, jejímž cílem je potírání násilí vůči ženám. Patřičný zákon nepodepsal, poslal ho zpět zákonodárcům. Podle hlavy státu ratifikace i vypovězení úmluvy během jediného volebního období parlamentu vysílá protichůdný signál společnosti i mezinárodním spojencům o připravenosti země plnit své závazky.

„Taková nejistota a nepředvídatelnost jednání státu nejsou v evropském právním prostoru vhodné,“ uvedl Rinkévičs, podle něhož i po schválení zákona o odstoupení od úmluvy parlamentem zůstaly nezodpovězeny důležité otázky. Prezident podle veřejnoprávní stanice LSM argumentuje tím, že zákonodárná část moci řádně neposoudila názor výkonné moci v této otázce. „V systému dělby moci je dialog mezi složkami moci a spolupráce při prosazování společných národních cílů zásadní,“ stojí v dopise prezidenta parlamentu.

Rinkévičs podle LSM také naznačil, že by bylo lepší, kdyby se touto záležitostí zabýval až příští parlament, jehož složení Lotyši vyberou ve volbách na podzim příštího roku.

Lotyšsko úmluvu, kterou vypracovala Rada Evropy v roce 2011, ratifikovalo v roce 2024. Jejím cílem je chránit ženy před násilím a dosáhnout prevence, stíhání a potlačení násilí vůči ženám a domácího násilí. Úmluva vyžaduje, aby signatářské strany vypracovaly zákony zaměřené na skoncování s násilím na ženách a s domácím násilím, napsala dříve agentura AFP. Istanbulskou úmluvu dosud ratifikovalo 39 zemí, podepsalo ji 45 států. Česká republika ji podepsala v roce 2016, dosud ji ale neratifikovala. Turecko od ní jako dosud jediná země odstoupilo.

Pokud od úmluvy odstoupí i Lotyšsko, stane se první takovou zemí Evropské unie. Podle Rinkévičse by odstoupení jeho vlasti od úmluvy Rady Evropy představovalo precedens, jenž by přesahoval domácí politiku a mohl by ohrozit evropskou architekturu právního státu. „Je třeba také vzít v úvahu, že by Lotyšsko bylo prvním členským státem Evropské unie, který by odstoupil od mezinárodní úmluvy o lidských právech,“ upozornil prezident.

Hlasování v parlamentu

Lotyšský parlament (Saeima) – jako první v Evropské unii – minulý týden odhlasoval odstoupení od Istanbulské úmluvy. Návrh podle AFP předložila opozice. Pro odstoupení hlasovaly pravicové opoziční strany stejně jako zástupci Svazu zelených a zemědělců, který je jedním ze tří uskupení vládní koalice vedené středopravicovou premiérkou Evikou Siliňovou. Ostatní dvě vládní strany se zasazovaly za zachování úmluvy.

Lotyšští odpůrci úmluvy tvrdí, že zavádí definici pohlaví, která jde nad rámec biologického pohlaví. Tvrdí, že stávající vnitrostátní zákony jsou dostatečné k řešení genderově podmíněného násilí, napsala agentura Reuters. Ultrakonzervativní skupiny a politické strany v celé Evropě podle agentury AP úmluvu v posledních letech kritizovaly s argumentem, že propaguje „genderovou ideologii“. Rada Evropy opakovaně odmítla obvinění, že by úmluva vnucovala genderové teorie, upozornila AFP.

Podle lotyšské charitativní organizace Marta, která pomáhá ženám, jež se staly oběťmi násilí, vedla ratifikace úmluvy ke zlepšení trestního práva i krizové podpory a povzbudila ženy, aby vyhledávaly pomoc. V Turecku od odstoupení od úmluvy prudce vzrostl počet případů vražd žen a násilí na ženách, uvedl podle AFP v pátek předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos.

Otázka odstoupení od Istanbulské úmluvy rozdělila pobaltskou zemi a vyvolala rozsáhlé demonstrace obhájců ženských práv v Rize, podotkla AFP. Nyní by podle ní měl návrh patřičného zákona projednat příslušný výbor, který zváží prezidentovy námitky. Pokud Saeima zákon znovu schválí beze změn, hlava státu ho parlamentu podruhé vrátit už nemůže, napsala AFP. Podle agentury AP by prezident mohl za určitých okolností vyhlásit referendum o této otázce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Příměří mezi Izraelem a Libanonem se prodlouží o tři týdny, oznámil Trump

Desetidenní příměří mezi Libanonem a Izraelem, které mělo původně vypršet v pondělí, se prodlouží o další tři týdny. Oznámil to americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social po druhém kole mírových jednání představitelů obou zemí, které se ve čtvrtek konalo v Oválné pracovně ve Washingtonu. Podle agentury AFP šéf Bílého domu zdůraznil, že je vysoká šance, že bude dosaženo míru ještě letos. Útoky mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh mezitím pokračovaly i ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump chce uzavřít dohodu s Íránem jen tehdy, když to bude dobré pro USA

Spojené státy uzavřou dohodu s Íránem jen tehdy, pokud to bude dobré pro Washington, americké spojence a zbytek světa. Na své sociální síti Truth Social to ve čtvrtek napsal americký prezident Donald Trump, který zároveň varoval Teherán, že mu dochází čas.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj vyzval EU, aby dále pracovala na sankcích proti Rusku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval na neformálním summitu EU v kyperském letovisku Aja Napa, kde je hostem, představitele Unie a lídry členských států sedmadvacítky, aby dále pracovali na sankcích proti Rusku. Premiéři a prezidenti zemí EU ve čtvrtek jednali o válce na Ukrajině a konfliktech na Blízkém východě, k debatě se vrátí v pátek. Za Česko se účastní premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael a Libanon hlásí další vlnu útoků

Libanonské ministerstvo zdravotnictví podle agentury AFP hlásí tři mrtvé po izraelském útoku poblíž obce Šúkín v jiholibanonském regionu Nabatíja. Izraelská armáda naopak tvrdí, že zabila dva členy teroristického hnutí Hizballáh ve vesnici Ajnátá v regionu Bint Džbajl. Podle agentury Reuters zatím není jasné, zda spolu údery souvisí. Hizballáh v reakci odpálil rakety na severoizraelské město Štula. Útoky přišly navzdory desetidennímu příměří, upozorňují agentury.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Samozřejmě že je tu nenecháme.“ Lidé se z Kramatorsku evakuují i s mazlíčky

Pozice Ukrajiny je podle jejího ministra zahraničí Andrije Sybihy nejlepší za poslední rok. V oblastech u frontové linie ale panují obavy a lidé dál opouštějí své domovy. V ostřelovaných městech Slavjansk a Kramatorsk natáčel štáb ČT.
před 5 hhodinami

Státy EU finálně schválily půjčku pro Ukrajinu i dvacátý balík sankcí proti Rusku

Členské státy EU finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala takzvaná písemná procedura. Unijní státy finálně schválily rovněž dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko již ve středu uvedly, že nebudou nová omezení blokovat, jestliže bude ruská ropa opět proudit ropovodem Družba do obou zemí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podle Vystrčila Rutteho potěšila Babišova slova, že Česko splní závazky vůči NATO

Vyjádření českého premiéra Andreje Babiše (ANO), že Praha splní své závazky vůči Severoatlantické alianci, potěšilo generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) po svém jednání s Ruttem v Bruselu. Teprve v příštích týdnech a zejména na červencovém summitu NATO v Ankaře se ale podle Vystrčila ukáže, zda to, co šéf české vlády prohlásil, bylo skutečně myšleno vážně.
před 8 hhodinami

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...