Pohlaví

Za diskriminaci kvůli pohlaví ekonomka Marie Čaušević s konečnou platností vysoudila omluvu a odškodnění tři sta tisíc korun. Žádala vyšší sumu. Co se týče odškodnění, Ústavní soud (ÚS) ženinu stížnost odmítl. Zrušil ale rozhodnutí o nákladech řízení, které v praxi znamenalo, že by za ně dotyčná zaplatila víc, než kolik dostane na odškodném.

Loni v tuzemsku požádalo o změnu pohlaví rekordních 208 lidí. Jde o meziroční nárůst o šest procent. ČT to sdělilo ministerstvo zdravotnictví. Žádostí přitom každým rokem přibývá. Doposud o tranzici požádalo 1349 lidí, komise resortu zdravotnictví drtivé většině z nich vyhověla. Změna je v Česku možná od roku 2012. Podmínkou operace je kastrace, tu ale kritizují orgány EU i OSN.

Věk lidí, u kterých je zaznamenán nesoulad mezi biologickým pohlavím a pohlavní identitou, se neustále snižuje, ukazuje výzkum zveřejněný v časopise General Psychiatry s tím, že také rostl počet případů. Takzvaná genderová dysforie je zjednodušeně fenomén, kdy se člověk s mužským tělem cítí ženou a člověk s ženským tělem se považuje za muže.

Odpůrci toho, aby se svazek párů stejného pohlaví nazýval manželstvím, argumentují tím, že by byly páry upřednostněny při adopcích dětí. Podle konzervativního novináře Martina Schmarcze či poslance SPD Jana Síly by to mohlo podpořit využívání náhradního mateřství, které však zákon zatím neupravuje. Hrozí podle nich „obchod s dětmi“. Senátor Marek Hilšer (MHS) naopak varoval před tím, aby se do právního řádu zaváděl vedle manželství další obdobný institut s jiným názvem. Hilšer, Síla, Schmarcz a také herečka Anna Geislerová diskutovali o manželství pro páry stejného pohlaví v Událostech, komentářích.

Ženy tvoří téměř dvě třetiny pacientů, kteří trpí dlouhotrvajícími zdravotními komplikacemi v návaznosti na onemocnění covidem-19. Informoval o tom server Independent s odvoláním na studii, která se uskutečnila v několika zemích. Podle vědců by odlišná imunitní reakce na nemoc mohla být způsobena rozdíly mezi pohlavími.

Člověk, který se narodil jako muž, ale necítí se být ani mužem, ani ženou, neuspěl se svou snahou změnit si rodné číslo na „neutrální“ či „ženské“. Ústavní soud jeho stížnost v úterý zamítl, a nerozporoval tak rozsudky Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze. Ústavnímu soudu nenáleží měnit binární chápání pohlaví v Česku, a to jak společenské, tak právní, uvedla v odůvodnění soudkyně Milada Tomková.

Sociologové se podívali na údaje z výzkumné stanice Mars Desert Research Station, která simuluje pobyt na Marsu. Zkoušeli zjistit rozdíly mezi velitelskými schopnostmi mužů a žen. Ukázalo se, že velitelky jsou v mnoha úlohách schopnější než jejich kolegové a pro dlouhodobé mise tohoto typu by se mohly hodit víc.

Speciální mikroskopická metoda pomohla vědcům z Akademie věd ČR (AV) získat nové poznatky o genech ovlivňujících vývoj květů rostlin. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci ke šlechtění odolnějších plodin.

Lidé budou asi ještě letos dostávat občanské průkazy s čipy, na nichž budou jejich otisky prstů. Schválila to ve středu sněmovna. Zároveň ale odmítla návrh Pirátů, aby v občanských průkazech nebyl uváděn údaj o pohlaví, nebo aby patřil mezi dobrovolné. V souběžné novele o matrikách sněmovna také umožnila všem Češkám, aby požádaly o úřední zapsání svého příjmení v mužské podobě. Obě normy nyní dostane k projednání Senát.

Jaké pohlaví má člověk napsané v osobních dokumentech, určuje jeho fyziologie a na výběr jsou pouze dvě – žena a muž. Nejvyšší správní soud takto odpověděl na kasační stížnost, která měla umožnit úřední změnu pohlaví bez provedené operace. Ve svém verdiktu odkázal na základní principy společnosti v Česku.

Hrdina boje za nezávislost Spojených států amerických Casimir Pulaski mohl být ve skutečnosti ženou či intersexuálem, tedy jedincem, který anatomicky vykazuje znaky obou pohlaví. Vyplývá to z nové studie amerických vědců, kteří zkoumali ostatky varšavského rodáka, jenž zahynul na následky zranění z bitvy v roce 1779.