Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
Autorem tohoto doporučení je bývalý prezident této velké oborové organizace Scot Glasberg. Podle něj jsou dosavadní studie o dlouhodobých pozitivních výsledcích značně slabé. „Neexistují žádné údaje, které by naznačovaly, komu operace prospěje a na koho bude mít negativní výsledek,“ řekl deníku The New York Times. „Vyžaduje to jistou opatrnost, což znamená odložit nebo odsunout tyto operace až do věku 19 let.“
Na tomto místě je důležité zdůraznit, že většina významných lékařských organizací v USA i nadále podporuje zákroky, které souvisejí se změnou pohlaví už pro teenagery. Jedná se o celou řadu procesů, mezi něž patří například takzvané blokátory puberty, hormony a ve vzácných případech také chirurgické operace. Podle nedávné studie v odborném časopisu JAMA podstoupilo v letech 2016 až 2020 přibližně 3700 pacientů ve věku 18 let a mladších operaci změny pohlaví, nejčastěji šlo o odstranění prsou.
Změna politického prostředí
Změna postoje je sice odborná, ale nutně bude vykládaná politicky – přichází totiž v době rostoucího tlaku ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Ta rozhodnutí ocenila a náměstek ministra zdravotnictví Jim O'Neill ho označil za „další vítězství biologické pravdy“.
Důležitý je také další kontext: loni v létě Nejvyšší soud USA povolil dlouhodobě konzervativnímu a republikánskému státu Tennessee uplatňovat omezení lékařské péče pro transgender mládež, čímž umožnil podobná omezení ve více než dvaceti státech USA. V prosinci Trumpova administrativa také oznámila, že ukončí federální financování nemocnic, které poskytují lékařskou péči transgender nezletilým.
Tento proces, kdy se vědci a lékaři dívají na změny pohlaví opatrněji, neprobíhá jen ve Spojených státech. Také další země, včetně Británie, Finska a Norska, už nějakým způsobem omezily péči související se změnami pohlaví pro mladé lidi.
Politika, věda, nebo obojí?
Další rovinu problému naznačil pro New York Times expert na transgender medicínu Ross MacKinnon, který se tomuto tématu věnuje na kanadské York University v Torontu. Podle něj změny odráží nejen politický tlak, ale také rostoucí právní rizika pro odborníky v této oblasti. Přibývá totiž případů, kdy lidé, kteří některý z těchto zákroků podstoupili, změny později litují a žalují lékaře, kteří operaci provedli.
Právě minulý týden se newyorská porota postavila na stranu ženy, která tvrdila, že mastektomie (chirurgické odstranění prsů), kterou podstoupila jako teenagerka, jí způsobila trvalé poškození. Poškozená Fox Varianová uvedla, že zdravotníci – psycholog a chirurg – ji do operace tlačili, nezabývali se jejími psychickými problémy a nezajistili si její informovaný souhlas.
Soud jí přiřkl dva miliony dolarů (41 milionů korun) jako odškodné. Jednalo se o první rozsudek za zanedbání povinné péče v souvislosti se změnou pohlaví, které se týkalo někoho, kdo později litoval své operace. Společnost plastických chirurgů v souvislosti s tímto procesem varovala, že lékaři musí převzít odpovědnost za dlouhodobé výsledky a pečlivě vysvětlit mladým pacientům všechna možná rizika.
„To zahrnuje posouzení, jestli adolescentní pacient dokáže smysluplně pracovat s informacemi o nejistotě, alternativních přístupech a možnosti, že se úzkost nebo vnímaná identita mohou v průběhu času vyvíjet,“ uvedla ASPS. Její postoj se přitom v průběhu času změnil – ještě v roce 2019 uvedla, že chirurgický zákrok může „pomoci pacientům s genderovou dysforií sladit své tělo s tím, kým se cítí být, a zlepšit jejich celkové duševní zdraví a pohodu“.
V roce 2024 začala tento postoj přehodnocovat a poukázala na „značnou nejistotu ohledně dlouhodobé účinnosti chirurgických zákroků na hrudníku a genitáliích“. Teď skupina doporučuje chirurgům, aby postupovali se „zvýšenou opatrností, lepší dokumentací a jasným sdělením nejistoty, přičemž si uvědomují, že jejich role není pouze technická, ale také etická“.
V Česku musí mít osoba žádající o změnu pohlaví takzvanou plnou právní způsobilost – to znamená, že musela dosáhnout věku osmnácti let.
