Transsexuální muži by mohli mít vlastní děti. Vědcům se v laboratoři podařilo vypěstovat jejich vajíčka

Nová technika umožňuje vypěstovat vajíčka z vaječníků transsexuálních mužů, a to dokonce i po letech testosteronové terapie. Podle autorů tohoto výzkumu by to transmužům mohlo v budoucnu přinést nové způsoby, jak si založit rodinu.

Vaječníky obsahují stovky tisíc nedovyvinutých vajíček. Jsou v nich uchovávána ve stavu, který by se dal zjednodušeně přirovnat k hibernaci. Každý měsíc jedno z nich dozraje a uvolní se. Pak může být oplodněno spermií a vytvořit embryo.

Tento mechanismus je jedinou přirozenou cestou k početí, ale skupina biologů z Edinburské univerzity teď oznámila, že se jim ho podařilo provést poprvé u transsexuálních mužů. Odebrali vajíčka z vaječníků transsexuálních mužů a připravili je na oplodnění v procesu, který byl dokončen zcela mimo lidské tělo.

Tým vedený Evelyn Telferovou tvrdí, že životaschopná vajíčka lze od transgenderových mužů získat i po letech léčby testosteronem, která za normálních okolností ovulaci zastavuje. Tento objev by umožnil transsexuálním mužům, kteří chtějí mít vlastní děti, dosáhnout tohoto cíle i po přeměně na muže.

  • Cisgender či cissexuál (často jednoduše zkráceno cis) je označení pro lidi, jejichž genderová identita odpovídá pohlaví, které jim bylo přiděleno při narození. Jde o protiklad k termínu transgender. Název cisgender (nebo cissexuál) pochází částečně z latiny a částečně z angličtiny. „Cis“ je latinská předpona znamenající na stejné straně, „gender“ je anglicky pohlaví; „sexual“ je anglicky sexualita.
  • Transgender (či zkráceně jen trans) je označení pro lidi, jejichž genderová identita není v souladu s pohlavím, které jim bylo přiděleno při narození. Pokud tito lidé podstoupí změnu pohlaví, jedná se o transsexuály.

Tento výzkum zatím neprošel recenzním řízením, ale jeho výsledky autoři představili na konferenci Společnosti pro reprodukční výzkum, která se konala v dubnu ve Spojených státech.

„Je to velmi zajímavá a velmi důležitá práce. A přinese významný pokrok, který potenciálně pomůže mnoha pacientům,“ uvedl pro odborný časopis MIT Technology Review reprodukční endokrinolog Samir Babayev z Mayo Clinic v Rochesteru v Minnesotě, který se na výzkumu nepodílel, ale zúčastnil se setkání, kde Telferová svou práci prezentovala.

Bez možnosti mít vlastní děti

Transsexuální muži se narodili jako ženy, ale identifikují se jako muži. Podstupují léčbu hormonem testosteronem, aby se u nich vyvinuly mužnější rysy, jako je ochlupení obličeje a těla a hlubší hlas. Průběh a výsledky takové léčby se ale značně liší a v mnoha ohledech záleží nejen na každém jednotlivém pacientovi, ale i na věku, kdy je tento proces změny pohlaví zahájen.

Pokud se tito lidé rozhodnou mít vlastní děti, jsou jejich možnosti v současné době značně omezené. Tou nejjednodušší je, že si nechají odebrat a pak zmrazit svoje vajíčka, která se pak využijí při umělém oplodnění. Tento proces ale vyžaduje, aby muži přerušili testosteronovou terapii, což jim vrátí zpět menstruační cyklus, a proto to celé trvá řadu měsíců. Samotný chirurgický zákrok spojený s odebíráním vajíček z vaječníků je značně nepříjemný, stejně jako přerušení terapie testosteronem.

Složitější to mají lidé, kteří se pro změnu pohlaví rozhodnou ještě před dosažením puberty. Bez započaté ovulace pro ně možnost zmražení vajíček nepřipadá v úvahu a mají jedinou možnost: nechat si odebrat chirurgicky vaječníky a později si je nechat na čas implantovat. Jenže tato kombinace zákroků je ještě složitější a drastičtější než všechny předchozí popsané cesty. 

Dozrávání mimo tělo

Profesorka Telferová a její kolegové pracují na nové metodě, která spočívá v odběru vajíček z vaječníků, jež se odeberou z těla, a jejich dozrávání mimo tělo, v laboratoři. Už v minulosti se jim to podařilo u žen, ale netušili, jak moc to bude fungovat u biologických žen, které procházejí proměnou v muže.

Chyběly jim totiž klíčové informace, které věda zatím příliš do hloubky nezkoumala – například, jak vlastně vaječníky reagují na testosteronové terapie. Telferové se povedlo získat vaječníky od čtyř lidí, kteří výše popsaným procesem procházejí – a srovnala je se vzorky od běžných žen. Ukázalo se, že vaječníky transsexuálních mužů obsahovaly více kolagenu a méně elastinu, takže jejich tkáň byla tužší. Podle vědců by kombinace těchto vlastností měla zhoršovat reprodukční schopnost vajíček. 

Při testování folikulů (v podstatě budoucích vajíček) vědci zjistili, že u žen, které nebraly testosteron, jich nedorostlo 85 procent, u těch vystavených testosteronu to ale bylo až 94 procent. 

Otazníky

Jádrem experimentu byl až pokus o dozrání vajíčka transmuže v laboratoři – tedy vlastně přeměna folikulu ve zralé vajíčko. A podařilo se to, byť jen u malého počtu vajíček, celkem asi deseti. Autoři uvedli, že teoreticky by tímto způsobem mohla vzniknout metoda na principu umělého oplodnění, kdy by takto získaná vajíčka byla uměle oplodněna a následně přenesena do dělohy partnerky nebo náhradní matky. 

Vědci si ale zatím nejsou jistí, jestli tato vajíčka budou životaschopná – ta získaná při experimentu totiž nevypadala úplně normálně, některé jejich části byly abnormálně velké. Je pravděpodobné, že jsou tyto změny neškodné, ale zatím to nestačí k tomu, aby se metoda dala využít u člověka. 

Než se o to pokusí u lidí, chtějí ještě tuto metodu otestovat na zvířatech, konkrétně na ovcích – tyto experimenty by měly proběhnout ještě letos. Pokud budou úspěšné, mohlo by dojít ke klinickým studiím. 

Autoři zdůrazňují, že primárním cílem je sice pomoci transsexuálním mužům, ale jejich metoda by mohla pomoci i jiným lidem. Například dětem, které se léčí z rakoviny; léčba u nich totiž může poškodit jejich vaječníky. Kdyby se zmrazily jejich části, nabídlo by jim to ve spojení s novou metodou možnost mít vlastní biologické děti, až budou starší.

Obecně by se zmrazení vaječníků mohlo stát alternativou k dnes využívanému zmrazení vajíček. Šlo by o méně složitý a současně i efektivnější postup. Zatímco při odběru vajíček se jich obvykle získá kolem deseti, z malého kousku vaječníku by se dalo získat vajíček přes sto. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 8 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...