Transsexuální muži by mohli mít vlastní děti. Vědcům se v laboratoři podařilo vypěstovat jejich vajíčka

Nová technika umožňuje vypěstovat vajíčka z vaječníků transsexuálních mužů, a to dokonce i po letech testosteronové terapie. Podle autorů tohoto výzkumu by to transmužům mohlo v budoucnu přinést nové způsoby, jak si založit rodinu.

Vaječníky obsahují stovky tisíc nedovyvinutých vajíček. Jsou v nich uchovávána ve stavu, který by se dal zjednodušeně přirovnat k hibernaci. Každý měsíc jedno z nich dozraje a uvolní se. Pak může být oplodněno spermií a vytvořit embryo.

Tento mechanismus je jedinou přirozenou cestou k početí, ale skupina biologů z Edinburské univerzity teď oznámila, že se jim ho podařilo provést poprvé u transsexuálních mužů. Odebrali vajíčka z vaječníků transsexuálních mužů a připravili je na oplodnění v procesu, který byl dokončen zcela mimo lidské tělo.

Tým vedený Evelyn Telferovou tvrdí, že životaschopná vajíčka lze od transgenderových mužů získat i po letech léčby testosteronem, která za normálních okolností ovulaci zastavuje. Tento objev by umožnil transsexuálním mužům, kteří chtějí mít vlastní děti, dosáhnout tohoto cíle i po přeměně na muže.

  • Cisgender či cissexuál (často jednoduše zkráceno cis) je označení pro lidi, jejichž genderová identita odpovídá pohlaví, které jim bylo přiděleno při narození. Jde o protiklad k termínu transgender. Název cisgender (nebo cissexuál) pochází částečně z latiny a částečně z angličtiny. „Cis“ je latinská předpona znamenající na stejné straně, „gender“ je anglicky pohlaví; „sexual“ je anglicky sexualita.
  • Transgender (či zkráceně jen trans) je označení pro lidi, jejichž genderová identita není v souladu s pohlavím, které jim bylo přiděleno při narození. Pokud tito lidé podstoupí změnu pohlaví, jedná se o transsexuály.

Tento výzkum zatím neprošel recenzním řízením, ale jeho výsledky autoři představili na konferenci Společnosti pro reprodukční výzkum, která se konala v dubnu ve Spojených státech.

„Je to velmi zajímavá a velmi důležitá práce. A přinese významný pokrok, který potenciálně pomůže mnoha pacientům,“ uvedl pro odborný časopis MIT Technology Review reprodukční endokrinolog Samir Babayev z Mayo Clinic v Rochesteru v Minnesotě, který se na výzkumu nepodílel, ale zúčastnil se setkání, kde Telferová svou práci prezentovala.

Bez možnosti mít vlastní děti

Transsexuální muži se narodili jako ženy, ale identifikují se jako muži. Podstupují léčbu hormonem testosteronem, aby se u nich vyvinuly mužnější rysy, jako je ochlupení obličeje a těla a hlubší hlas. Průběh a výsledky takové léčby se ale značně liší a v mnoha ohledech záleží nejen na každém jednotlivém pacientovi, ale i na věku, kdy je tento proces změny pohlaví zahájen.

Pokud se tito lidé rozhodnou mít vlastní děti, jsou jejich možnosti v současné době značně omezené. Tou nejjednodušší je, že si nechají odebrat a pak zmrazit svoje vajíčka, která se pak využijí při umělém oplodnění. Tento proces ale vyžaduje, aby muži přerušili testosteronovou terapii, což jim vrátí zpět menstruační cyklus, a proto to celé trvá řadu měsíců. Samotný chirurgický zákrok spojený s odebíráním vajíček z vaječníků je značně nepříjemný, stejně jako přerušení terapie testosteronem.

Složitější to mají lidé, kteří se pro změnu pohlaví rozhodnou ještě před dosažením puberty. Bez započaté ovulace pro ně možnost zmražení vajíček nepřipadá v úvahu a mají jedinou možnost: nechat si odebrat chirurgicky vaječníky a později si je nechat na čas implantovat. Jenže tato kombinace zákroků je ještě složitější a drastičtější než všechny předchozí popsané cesty. 

Dozrávání mimo tělo

Profesorka Telferová a její kolegové pracují na nové metodě, která spočívá v odběru vajíček z vaječníků, jež se odeberou z těla, a jejich dozrávání mimo tělo, v laboratoři. Už v minulosti se jim to podařilo u žen, ale netušili, jak moc to bude fungovat u biologických žen, které procházejí proměnou v muže.

Chyběly jim totiž klíčové informace, které věda zatím příliš do hloubky nezkoumala – například, jak vlastně vaječníky reagují na testosteronové terapie. Telferové se povedlo získat vaječníky od čtyř lidí, kteří výše popsaným procesem procházejí – a srovnala je se vzorky od běžných žen. Ukázalo se, že vaječníky transsexuálních mužů obsahovaly více kolagenu a méně elastinu, takže jejich tkáň byla tužší. Podle vědců by kombinace těchto vlastností měla zhoršovat reprodukční schopnost vajíček. 

Při testování folikulů (v podstatě budoucích vajíček) vědci zjistili, že u žen, které nebraly testosteron, jich nedorostlo 85 procent, u těch vystavených testosteronu to ale bylo až 94 procent. 

Otazníky

Jádrem experimentu byl až pokus o dozrání vajíčka transmuže v laboratoři – tedy vlastně přeměna folikulu ve zralé vajíčko. A podařilo se to, byť jen u malého počtu vajíček, celkem asi deseti. Autoři uvedli, že teoreticky by tímto způsobem mohla vzniknout metoda na principu umělého oplodnění, kdy by takto získaná vajíčka byla uměle oplodněna a následně přenesena do dělohy partnerky nebo náhradní matky. 

Vědci si ale zatím nejsou jistí, jestli tato vajíčka budou životaschopná – ta získaná při experimentu totiž nevypadala úplně normálně, některé jejich části byly abnormálně velké. Je pravděpodobné, že jsou tyto změny neškodné, ale zatím to nestačí k tomu, aby se metoda dala využít u člověka. 

Než se o to pokusí u lidí, chtějí ještě tuto metodu otestovat na zvířatech, konkrétně na ovcích – tyto experimenty by měly proběhnout ještě letos. Pokud budou úspěšné, mohlo by dojít ke klinickým studiím. 

Autoři zdůrazňují, že primárním cílem je sice pomoci transsexuálním mužům, ale jejich metoda by mohla pomoci i jiným lidem. Například dětem, které se léčí z rakoviny; léčba u nich totiž může poškodit jejich vaječníky. Kdyby se zmrazily jejich části, nabídlo by jim to ve spojení s novou metodou možnost mít vlastní biologické děti, až budou starší.

Obecně by se zmrazení vaječníků mohlo stát alternativou k dnes využívanému zmrazení vajíček. Šlo by o méně složitý a současně i efektivnější postup. Zatímco při odběru vajíček se jich obvykle získá kolem deseti, z malého kousku vaječníku by se dalo získat vajíček přes sto. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 2 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 5 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 8 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 15 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...