Transsexuální muži by mohli mít vlastní děti. Vědcům se v laboratoři podařilo vypěstovat jejich vajíčka

Nová technika umožňuje vypěstovat vajíčka z vaječníků transsexuálních mužů, a to dokonce i po letech testosteronové terapie. Podle autorů tohoto výzkumu by to transmužům mohlo v budoucnu přinést nové způsoby, jak si založit rodinu.

Vaječníky obsahují stovky tisíc nedovyvinutých vajíček. Jsou v nich uchovávána ve stavu, který by se dal zjednodušeně přirovnat k hibernaci. Každý měsíc jedno z nich dozraje a uvolní se. Pak může být oplodněno spermií a vytvořit embryo.

Tento mechanismus je jedinou přirozenou cestou k početí, ale skupina biologů z Edinburské univerzity teď oznámila, že se jim ho podařilo provést poprvé u transsexuálních mužů. Odebrali vajíčka z vaječníků transsexuálních mužů a připravili je na oplodnění v procesu, který byl dokončen zcela mimo lidské tělo.

Tým vedený Evelyn Telferovou tvrdí, že životaschopná vajíčka lze od transgenderových mužů získat i po letech léčby testosteronem, která za normálních okolností ovulaci zastavuje. Tento objev by umožnil transsexuálním mužům, kteří chtějí mít vlastní děti, dosáhnout tohoto cíle i po přeměně na muže.

  • Cisgender či cissexuál (často jednoduše zkráceno cis) je označení pro lidi, jejichž genderová identita odpovídá pohlaví, které jim bylo přiděleno při narození. Jde o protiklad k termínu transgender. Název cisgender (nebo cissexuál) pochází částečně z latiny a částečně z angličtiny. „Cis“ je latinská předpona znamenající na stejné straně, „gender“ je anglicky pohlaví; „sexual“ je anglicky sexualita.
  • Transgender (či zkráceně jen trans) je označení pro lidi, jejichž genderová identita není v souladu s pohlavím, které jim bylo přiděleno při narození. Pokud tito lidé podstoupí změnu pohlaví, jedná se o transsexuály.

Tento výzkum zatím neprošel recenzním řízením, ale jeho výsledky autoři představili na konferenci Společnosti pro reprodukční výzkum, která se konala v dubnu ve Spojených státech.

„Je to velmi zajímavá a velmi důležitá práce. A přinese významný pokrok, který potenciálně pomůže mnoha pacientům,“ uvedl pro odborný časopis MIT Technology Review reprodukční endokrinolog Samir Babayev z Mayo Clinic v Rochesteru v Minnesotě, který se na výzkumu nepodílel, ale zúčastnil se setkání, kde Telferová svou práci prezentovala.

Bez možnosti mít vlastní děti

Transsexuální muži se narodili jako ženy, ale identifikují se jako muži. Podstupují léčbu hormonem testosteronem, aby se u nich vyvinuly mužnější rysy, jako je ochlupení obličeje a těla a hlubší hlas. Průběh a výsledky takové léčby se ale značně liší a v mnoha ohledech záleží nejen na každém jednotlivém pacientovi, ale i na věku, kdy je tento proces změny pohlaví zahájen.

Pokud se tito lidé rozhodnou mít vlastní děti, jsou jejich možnosti v současné době značně omezené. Tou nejjednodušší je, že si nechají odebrat a pak zmrazit svoje vajíčka, která se pak využijí při umělém oplodnění. Tento proces ale vyžaduje, aby muži přerušili testosteronovou terapii, což jim vrátí zpět menstruační cyklus, a proto to celé trvá řadu měsíců. Samotný chirurgický zákrok spojený s odebíráním vajíček z vaječníků je značně nepříjemný, stejně jako přerušení terapie testosteronem.

Složitější to mají lidé, kteří se pro změnu pohlaví rozhodnou ještě před dosažením puberty. Bez započaté ovulace pro ně možnost zmražení vajíček nepřipadá v úvahu a mají jedinou možnost: nechat si odebrat chirurgicky vaječníky a později si je nechat na čas implantovat. Jenže tato kombinace zákroků je ještě složitější a drastičtější než všechny předchozí popsané cesty. 

Dozrávání mimo tělo

Profesorka Telferová a její kolegové pracují na nové metodě, která spočívá v odběru vajíček z vaječníků, jež se odeberou z těla, a jejich dozrávání mimo tělo, v laboratoři. Už v minulosti se jim to podařilo u žen, ale netušili, jak moc to bude fungovat u biologických žen, které procházejí proměnou v muže.

Chyběly jim totiž klíčové informace, které věda zatím příliš do hloubky nezkoumala – například, jak vlastně vaječníky reagují na testosteronové terapie. Telferové se povedlo získat vaječníky od čtyř lidí, kteří výše popsaným procesem procházejí – a srovnala je se vzorky od běžných žen. Ukázalo se, že vaječníky transsexuálních mužů obsahovaly více kolagenu a méně elastinu, takže jejich tkáň byla tužší. Podle vědců by kombinace těchto vlastností měla zhoršovat reprodukční schopnost vajíček. 

Při testování folikulů (v podstatě budoucích vajíček) vědci zjistili, že u žen, které nebraly testosteron, jich nedorostlo 85 procent, u těch vystavených testosteronu to ale bylo až 94 procent. 

Otazníky

Jádrem experimentu byl až pokus o dozrání vajíčka transmuže v laboratoři – tedy vlastně přeměna folikulu ve zralé vajíčko. A podařilo se to, byť jen u malého počtu vajíček, celkem asi deseti. Autoři uvedli, že teoreticky by tímto způsobem mohla vzniknout metoda na principu umělého oplodnění, kdy by takto získaná vajíčka byla uměle oplodněna a následně přenesena do dělohy partnerky nebo náhradní matky. 

Vědci si ale zatím nejsou jistí, jestli tato vajíčka budou životaschopná – ta získaná při experimentu totiž nevypadala úplně normálně, některé jejich části byly abnormálně velké. Je pravděpodobné, že jsou tyto změny neškodné, ale zatím to nestačí k tomu, aby se metoda dala využít u člověka. 

Než se o to pokusí u lidí, chtějí ještě tuto metodu otestovat na zvířatech, konkrétně na ovcích – tyto experimenty by měly proběhnout ještě letos. Pokud budou úspěšné, mohlo by dojít ke klinickým studiím. 

Autoři zdůrazňují, že primárním cílem je sice pomoci transsexuálním mužům, ale jejich metoda by mohla pomoci i jiným lidem. Například dětem, které se léčí z rakoviny; léčba u nich totiž může poškodit jejich vaječníky. Kdyby se zmrazily jejich části, nabídlo by jim to ve spojení s novou metodou možnost mít vlastní biologické děti, až budou starší.

Obecně by se zmrazení vaječníků mohlo stát alternativou k dnes využívanému zmrazení vajíček. Šlo by o méně složitý a současně i efektivnější postup. Zatímco při odběru vajíček se jich obvykle získá kolem deseti, z malého kousku vaječníku by se dalo získat vajíček přes sto. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 12 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 13 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 15 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 17 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 19 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...