Hormon

Evropská výzkumná agentura (ERC) ocenila 57 vědeckých týmů a rozdělila jim granty v celkové hodnotě 571 milionů eur, v přepočtu 14,4 miliardy korun. Mezi výzkumníky, kteří společně se zahraničními kolegy granty získali, jsou i dva Češi – Miroslav Vořechovský z Vysokého učení technického v Brně a Ondřej Novák z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky.

Březost vede k trvalým změnám propojení neuronů v mozku, vyplývá z nového výzkumu, který přináší nové poznatky o vlivu hormonů na chování. Výzkum sice proběhl na myších, vědci se ale domnívají, že velmi podobné to bude u těhotných žen –⁠ mechanismus je totiž stejný.

Ve vědeckém výzkumu zaměřeném na testování nových léků byli po desetiletí běžně používáni pouze myší samečci. O samičkách se totiž předpokládalo, že jsou příliš komplikované kvůli jejich čtyři až pět dnů trvajícímu cyklu, při kterém jim kolísají hormony produkované vaječníky. Nový výzkum však ukazuje, že nevyzpytatelnější je chování samců. Problém se týká i klinických studií na lidech, do nichž dlouho nebyly zařazovány ženy, a proto trpí daleko větším množství vedlejších příznaků, píše list The New York Times.

Vědci z Centra polymerních systémů zlínské Univerzity Tomáše Bati zkoumají, jak nanotechnologie využívající cigaretové nedopalky může pomoci při odstraňování hormonů z odpadních vod.

Nová technika umožňuje vypěstovat vajíčka z vaječníků transsexuálních mužů, a to dokonce i po letech testosteronové terapie. Podle autorů tohoto výzkumu by to transmužům mohlo v budoucnu přinést nové způsoby, jak si založit rodinu.

Kvůli invazi na Ukrajinu začali Rusové skupovat některé léky a dělají si z nich zásoby na několik měsíců dopředu. Vyplývá to z údajů analytické společnosti DSM Group, které v sobotu zveřejnil ruský list Vědomosti. Údaje ukazují, že začátkem března se v Rusku poptávka po farmaceutickém zboží zdvojnásobila.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) žije ve světě přes 420 milionů lidí trpících cukrovkou a jejich počet rychle roste. Na související komplikace umírá ročně 1,6 milionu osob. Současná medicína ale dokáže v boji s touto chorobou účinně pomoci, na čemž mají velkou zásluhu kanadští vědci Frederick Banting a Charles Best. Právě oni totiž před 100 lety, 27. července 1921, izolovali hormon inzulin, který má klíčovou roli při regulaci hladiny cukru v krvi.

Lidé, kteří mají málo vitaminu D, by mohli být náchylnější ke vzniku závislosti na opiátech. Poukázala na to nová studie uskutečněná na laboratorních myších, kterou publikoval časopis Science Advances. Výzkum podle vědců navíc naznačil, že na jedince s nízkou hladinou tohoto vitaminu mohou opiáty působit silněji.

Změny toho, jak se cholesterol rozkládá na žlučové kyseliny, mohou přispívat k rozvoji demence. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis PLOS Medicine. Tento efekt našli vědci zejména u mužů a dávají jej do možné souvislosti s užíváním některých léků.

Modré světlo udržuje lidi vzhůru a důsledkem je narušení metabolismu. Mozek je totiž přesvědčen, že je den a je zmatený, vysvětluje profesor pro biologický výzkum Satchin Panda. Autor knihy Cirkadiánní kód byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Radil, jak správně spát, načasovat stravování nebo třeba tělesné cvičení.

Podle vědců existují důkazy, že vystavení jasnému světlu obrazovek snižuje produkci „hormonu spánku“ melatoninu. To znamená, že používání moderních technologií ovlivňuje lidský cirkadiánní rytmus. Konkrétní dopady na kvalitu spánku ale zatím zůstávají do velké míry nejasné.

Během několika desítek let by mohli lidé v bohatých zemích v podstatě ztratit schopnost rozmnožovat se bez pomoci lékařů. Varuje před tím expertka, podle níž je na vině zejména několik skupin chemických látek.

Letos je tomu už sto let, co byl objeven inzulin – hormon, který produkují Langerhansovy ostrůvky v pankreatu (slinivce břišní). Objev kanadského chirurga Fredericka Bantinga tak přinesl zatím jedinou účinnou léčbu cukrovky I. typu. Ta se do dnešní doby příliš nezměnila, jiný je však způsob aplikace inzulinu a hlavně měření hladiny cukru v krvi, které je nezbytné pro správnou kompenzaci diabetika. Průlomový byl nástup moderních technologií.

Rostliny si umí poradit s příliš tvrdou půdou, činí tak však málokdy. K rozeznání zhutnění zeminy přitom nepoužívají mechanická čidla, podobná lidskému hmatu, ale plynný hormon etylen. Pokud pak rostlina zjistí, že je půda příliš tvrdá, rozhodne se zřejmě podpořit kořeny v místech s lepšími podmínkami. Zjistil to mezinárodní tým, jehož součástí jsou vědci z Česka. Studii o objevu publikoval prestižní vědecký časopis Science.

Za posledních 35 let se ztrojnásobil počet diabetiků v populaci. Narůstá navíc počet nemocných ve středním věku. Jsou odhady, že v roce 2030 bude v České republice kolem jednoho a čtvrt milionu diabetiků nebo i více, řekl ČT předseda České diabetologické společnosti Jan Škrha. Nejlepší prevencí je přitom podle něj zdravý životní styl. Na to se snaží upozornit i akce každoročně konané k příležitosti Světového dne diabetu.

Oxytocin známý jako „hormon lásky“ by se v budoucnu mohl využívat k léčbě pacientů s Alzheimerovou chorobou. Naznačila to nová studie, kterou vědci uskutečnili na mozcích myší. Její výsledky publikoval časopis Biochemical and Biophysical Research Communications.

Čeští vědci zjistili, že molekulární systém, který šíří hormon auxin a ovlivňuje růst rostlin, zřejmě vznikal dříve, než se dosud předpokládalo; jeho rozvoj začal ještě předtím, než se z řas vyvinuly vyšší rostliny. Výsledky tuzemského výzkumu vyšly ve vědeckém žurnálu Nature Plants.

Vědci z univerzity v Cambridge tvrdí, že našli souvislost mezi vznikem autismu a vystavením plodu v děloze hormonu estrogenu. Studii, která potvrzuje některé starší předpoklady, zveřejnili v odborném časopise Molecular Psychiatry.