Vědci z univerzity v Cambridge tvrdí, že našli souvislost mezi vznikem autismu a vystavením plodu v děloze hormonu estrogenu. Studii, která potvrzuje některé starší předpoklady, zveřejnili v odborném časopise Molecular Psychiatry.
Poprvé se teorie o možném vlivu hormonů v děloze na vznik autismu objevila již před asi dvaceti lety, v posledních letech její pravdivost potvrzuje stále větší množství studií.
Vědci z Cambridge už roku 2015 měřili úroveň čtyř hormonů v plodové vodě v děloze. Objevili, že jejich množství bylo vyšší u dětí, u nichž se později v životě objevil autismus. Tyto hormony nazývané androgeny se více produkují v těle mužských než ženských plodů – což také vysvětluje, proč je autismus rozšířenější u chlapců než u dívek. A současně tento výzkum ukázal, že není možné, aby byl autismus způsobený očkováním; hormony mají dopad mnohem dříve, než k prvnímu očkování dojde.
Nový výzkum se zaměřil na estrogeny
Nyní stejný tým výzkumníků na starší výzkum navázal. Testovali vzorky 98 jednotlivců z dánské databáze, která obsahuje záznamy o zhruba 100 tisících těhotenství. Tentokrát ale zkoumali jiné prenatální pohlavní hormony – takzvané estrogeny. Jde o výzkum důležitý především tím, že některé dříve studované hormony se mění na estrogeny.
Ukázalo se, že úroveň všech čtyř zkoumaných estrogenů byla u 98 plodů, u nichž se vyvinul autismus, vyšší než u 177 plodů, u nichž se autismus neobjevil. Přestože jsou estrogeny spojené v laických představách s ženskými principy, prenatálně tyto hormony ovlivňují mozek a maskulinizují ho u mnoha druhů savců.
Studii vedl profesor Simon Baron-Cohen (m.j. příbuzný komika Sashy Barona Cohena), který vede Centrum pro výzkum autismu na univerzitě v Cambridge. Právě on jako první přišel s teorií, že autismus by mohl být způsobován vlivem prenatálních hormonů. Uvedl: „Tyto nové objevy potvrzují myšlenku, že zvýšené množství steroidních hormonů může být jednou z potenciálních příčin tohoto stavu.“
Příčiny neznámé
Vědci si zatím nejsou jistí, kde se tyto hormony berou. Mohly by pocházet z těla matky, z dítěte samotného, anebo z placenty. A právě to by mělo být dalším krokem výzkumu a jeho pokračováním – najít směr, odkud se steroidní hormony do těla embrya dostávají.
Tento výzkum však nehledá lék na autismus, ani nemá v úmyslu vyvíjet analytické nástroje, jimiž by se dalo zjistit, zda se u dítěte autismus neobjeví. Jde čistě o primární výzkum, vědce zajímá lepší pochopení fenoménu autismu.
