Vznik autismu může být spojený s vlivem hormonů na embryo, ukazuje nový výzkum

Vědci z univerzity v Cambridge tvrdí, že našli souvislost mezi vznikem autismu a vystavením plodu v děloze hormonu estrogenu. Studii, která potvrzuje některé starší předpoklady, zveřejnili v odborném časopise Molecular Psychiatry.

Poprvé se teorie o možném vlivu hormonů v děloze na vznik autismu objevila již před asi dvaceti lety, v posledních letech její pravdivost potvrzuje stále větší množství studií.

Vědci z Cambridge už roku 2015 měřili úroveň čtyř hormonů v plodové vodě v děloze. Objevili, že jejich množství bylo vyšší u dětí, u nichž se později v životě objevil autismus. Tyto hormony nazývané androgeny se více produkují v těle mužských než ženských plodů – což také vysvětluje, proč je autismus rozšířenější u chlapců než u dívek. A současně tento výzkum ukázal, že není možné, aby byl autismus způsobený očkováním; hormony mají dopad mnohem dříve, než k prvnímu očkování dojde.

Nový výzkum se zaměřil na estrogeny

Nyní stejný tým výzkumníků na starší výzkum navázal. Testovali vzorky 98 jednotlivců z dánské databáze, která obsahuje záznamy o zhruba 100 tisících těhotenství. Tentokrát ale zkoumali jiné prenatální pohlavní hormony – takzvané estrogeny. Jde o výzkum důležitý především tím, že některé dříve studované hormony se mění na estrogeny.

Ukázalo se, že úroveň všech čtyř zkoumaných estrogenů byla u 98 plodů, u nichž se vyvinul autismus, vyšší než u 177 plodů, u nichž se autismus neobjevil. Přestože jsou estrogeny spojené v laických představách s ženskými principy, prenatálně tyto hormony ovlivňují mozek a maskulinizují ho u mnoha druhů savců.

Studii vedl profesor Simon Baron-Cohen (m.j. příbuzný komika Sashy Barona Cohena), který vede Centrum pro výzkum autismu na univerzitě v Cambridge. Právě on jako první přišel s teorií, že autismus by mohl být způsobován vlivem prenatálních hormonů. Uvedl: „Tyto nové objevy potvrzují myšlenku, že zvýšené množství steroidních hormonů může být jednou z potenciálních příčin tohoto stavu.“

Příčiny neznámé

Vědci si zatím nejsou jistí, kde se tyto hormony berou. Mohly by pocházet z těla matky, z dítěte samotného, anebo z placenty. A právě to by mělo být dalším krokem výzkumu a jeho pokračováním – najít směr, odkud se steroidní hormony do těla embrya dostávají.

Tento výzkum však nehledá lék na autismus, ani nemá v úmyslu vyvíjet analytické nástroje, jimiž by se dalo zjistit, zda se u dítěte autismus neobjeví. Jde čistě o primární výzkum, vědce zajímá lepší pochopení fenoménu autismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 22 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 22 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...