Vznik autismu může být spojený s vlivem hormonů na embryo, ukazuje nový výzkum

Vědci z univerzity v Cambridge tvrdí, že našli souvislost mezi vznikem autismu a vystavením plodu v děloze hormonu estrogenu. Studii, která potvrzuje některé starší předpoklady, zveřejnili v odborném časopise Molecular Psychiatry.

Poprvé se teorie o možném vlivu hormonů v děloze na vznik autismu objevila již před asi dvaceti lety, v posledních letech její pravdivost potvrzuje stále větší množství studií.

Vědci z Cambridge už roku 2015 měřili úroveň čtyř hormonů v plodové vodě v děloze. Objevili, že jejich množství bylo vyšší u dětí, u nichž se později v životě objevil autismus. Tyto hormony nazývané androgeny se více produkují v těle mužských než ženských plodů – což také vysvětluje, proč je autismus rozšířenější u chlapců než u dívek. A současně tento výzkum ukázal, že není možné, aby byl autismus způsobený očkováním; hormony mají dopad mnohem dříve, než k prvnímu očkování dojde.

Nový výzkum se zaměřil na estrogeny

Nyní stejný tým výzkumníků na starší výzkum navázal. Testovali vzorky 98 jednotlivců z dánské databáze, která obsahuje záznamy o zhruba 100 tisících těhotenství. Tentokrát ale zkoumali jiné prenatální pohlavní hormony – takzvané estrogeny. Jde o výzkum důležitý především tím, že některé dříve studované hormony se mění na estrogeny.

Ukázalo se, že úroveň všech čtyř zkoumaných estrogenů byla u 98 plodů, u nichž se vyvinul autismus, vyšší než u 177 plodů, u nichž se autismus neobjevil. Přestože jsou estrogeny spojené v laických představách s ženskými principy, prenatálně tyto hormony ovlivňují mozek a maskulinizují ho u mnoha druhů savců.

Studii vedl profesor Simon Baron-Cohen (m.j. příbuzný komika Sashy Barona Cohena), který vede Centrum pro výzkum autismu na univerzitě v Cambridge. Právě on jako první přišel s teorií, že autismus by mohl být způsobován vlivem prenatálních hormonů. Uvedl: „Tyto nové objevy potvrzují myšlenku, že zvýšené množství steroidních hormonů může být jednou z potenciálních příčin tohoto stavu.“

Příčiny neznámé

Vědci si zatím nejsou jistí, kde se tyto hormony berou. Mohly by pocházet z těla matky, z dítěte samotného, anebo z placenty. A právě to by mělo být dalším krokem výzkumu a jeho pokračováním – najít směr, odkud se steroidní hormony do těla embrya dostávají.

Tento výzkum však nehledá lék na autismus, ani nemá v úmyslu vyvíjet analytické nástroje, jimiž by se dalo zjistit, zda se u dítěte autismus neobjeví. Jde čistě o primární výzkum, vědce zajímá lepší pochopení fenoménu autismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 5 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 7 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 10 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 17 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...