Podle vědců existují důkazy, že vystavení jasnému světlu obrazovek snižuje produkci „hormonu spánku“ melatoninu. To znamená, že používání moderních technologií ovlivňuje lidský cirkadiánní rytmus. Konkrétní dopady na kvalitu spánku ale zatím zůstávají do velké míry nejasné.
Moderní technologie mají vliv na lidské „vnitřní hodiny“, tvrdí vědci
Mnoho lidí v současnosti tráví velkou část dne nejenom v uměle osvětlených místnostech, ale také se zrakem upřeným na telefony, počítače nebo televize. Z toho důvodu rostou obavy, jaké dopady to může mimo jiné mít na cirkadiánní rytmus, na „vnitřní hodiny“, které regulují cyklus spánku a bdění.
„Vnitřní hodiny“
Tyto hodiny mají nejenom živočichové, ale také rostliny či houby. U lidí jsou spojené s produkcí hormonu spánku melatoninu. Jeho hladiny jsou vysoké v noci a těsně před ranním probuzením začnou klesat.
„Vnitřní hodiny “ je možné upravit v závislosti na světle. „Mají téměř čtyřiadvacetihodinový vnitřní rytmus. Jsou velmi citlivé na světlo kolem soumraku a úsvitu, aby cirkadiánní systém mohl být dynamický a přizpůsoboval se sezonním změnám v trvání dne a noci,“ vysvětlil John Axelsson, odborník na výzkum spánku z Karolinska Institutet.
Světlo z moderních technologií podle Jamieho Zeitzera ze Stanfordské univerzity působí na tyto hodiny hlavně dvěma způsoby. „Nastavuje jejich čas a mění jejich amplitudu nebo sílu,“ uvedl.
Přetrvávající otázky
Už několik dřívějších studií v té souvislosti ukázalo, že jasné umělé světlo potlačuje u lidí produkci melatoninu. Například výzkum z roku 2014 zjistil, že lidé, kteří si před usnutím četli elektronickou knihu, měli hladiny zmíněného hormonu nizší než ti, kteří večer trávili s klasickou knihou.
„Existují důkazy, že používání jasného displeje po dobu 1,5 hodiny a více snižuje přirozený noční nárůst hladiny melatoninu,“ poznamenala Cele Richardsonová z Western Australia University. Dodala, že tento efekt se navíc může během několika nocí zhoršovat. „Nezdá se však, že by to vedlo k delšímu času usínání,“ uvedla.
I když vědci ví, že melatonin má v těle řadu funkcí a je s cirkadiánním systémem spojený, jak přesně jeho možství kvalitu spánku ovlivňuje, zatím není zcela jasné. Mnohé studie, které se moderními technologiemi a jejich vlivem na spánek zabývaly, našly v tomto ohledu korelace. Ty však podle vědců byly mnohdy slabé a neprokázaly, že prodloužení času u obrazovky přímo způsobilo problémy se spánkem.
Studie z roku 2014 například zjistila, že průměrní účastníci, kteří četli tištěné knihy, usnuli o deset minut dříve než čtenáři těch elektronických. Další studie zase porovnávaly lidi, kteří používali produkty snižující u obrazovek modré světlo, s uživateli běžných monitorů. Ty našly rozdíl v usínání pouze v rozmezí tří až čtyř minut.
Vědci v té souvislosti nicméně připomínají, že spánek ovlivňuje mnoho faktorů, a je tak těžké se ve výzkumech ujistit, že se měří výhradně efekt času stráveného u obrazovky. Richardsonová navíc poukázala na možný obousměrný vztah mezi používáním technologií a spánkem. „To znamená, že technologie mohou časem ovlivnit spánek. Lidé, kteří s ním mají problémy, pak mohou jejich využívání ještě zvýšit,“ vysvětlila.
Více o lidských biologických hodinách se dozvíte ve videu níže.
Helena Illnerová hostem pořadu Hyde Park Civilizace (zdroj: ČT24)