Poruchami spánku trpí až 10 procent populace. Často mohou vést ke vzniku závažných onemocnění

11 minut
Poruchami spánku trpí až 10 procent populace
Zdroj: ČT24

Světová spánková společnost pořádá od soboty do středy kongres, který se letos koná v Praze. Na dva a půl tisíce delegátů z 60 států světa bude v české metropoli řešit poruchy spánku a jejich důsledky pro lidské zdraví i současné trendy jeho výzkumu. Poruchou spánku trpí pět až deset procent světové populace. Poruchy mají různý charakter – může se jednat o nespavost, nadměrnou spavost nebo například poruchy dýchání ve spánku. Poruchy spánku navíc zvyšují i riziko vzniku závažných onemocnění.

Mezi jednu z nejčastějších poruch patří porucha dýchání ve spánku. Podle kardiologa Ondřeje Ludka jí trpí přibližně 20 procent mužů a 10 procent žen ve středním věku.

Často souvisí s kardiovaskulárními onemocněními jako hypertenze, chronická srdeční selhání nebo arytmie. „Ta nejčastější příčina bývá v našem životním stylu. Mnoho pacientů, které vídáme, je obézní, a proto u nich právě ke kolapsu dýchacích cest kvůli té obezitě a kvůli zvýšenému obvodu krku dochází,“ doplnil kardiolog Ondřej Ludka.

Poruchy spánku
Zdroj: ČT24

Nejčastější poruchou dýchání ve spánku je tzv. spánková apnoe. Při ní pacient nedýchá déle než deset sekund, dochází tak k poklesu saturace krve kyslíkem o více než čtyři procenta. „Mnohdy máme pacienty, kteří tu zástavu mají až jednu minutu, a těch zástav je mnohdy 30 i 80 za hodinu. To znamená, že pacient poměrně dlouhou dobu v tom spánku nedýchá,“ uvedl Ludka.

To má podle něj kardiovaskulární důsledky – například infarkt myokardu. „Není to samozřejmě jediná příčina, ten pacient musí mít predispozice,“ doplnil.

Nadměrnou spavost pomáhají řešit léky, insomnii psychologické metody

Další rozšířenou poruchou je i nadměrná spavost, kterou trpí pět procent populace. Pacient má záchvatové stavy spánku v průběhu dne, nebo spí i 14 až 16 hodin v noci. Neuroložka Soňa Nevšímalová ve Studiu 6 uvedla, že jediným řešením nadměrné denní spavosti je správná medikace.

Naopak u nespavosti bývají podle ní farmaka často zneužívaná, protože si na nich lidé často mohou vytvořit návyk. „Je potom výhodou použít různé psychologické metody, například kognitivně behaviorální impulsy, které pomohou do určité míry zlepšit nespavost,“ řekla.

Nevšímalová se specializuje také na tzv. zpožděnou fázi spánku. Jedná se o poruchu cirkadiánního rytmu, který je základem biologických hodin člověka. „Většinou je to u dospívajících a u mladších, kdy ti lidé nebo děti nejsou schopni usnout v normální dobu, tedy kolem té desáté, jedenácté hodiny, a jsou vzhůru například do tří, do čtyř do rána. Pak se pochopitelně ráno nemůžou probudit buď do školy, nebo zaměstnání,“ vysvětlila.

Lidé pak mají chronickou deprivaci spánku a často i psychiatrické problémy. Podle Nevšímalové jsou tak náchylnější k užívání drog a hypnotik. Jedná se přitom o poruchu, která je poměrně snadno léčitelná.

„Máme spánkový hormon, který se jmenuje melatonin. Většinou u nás se vyrábí syntetický melatonin, který je k dostání na předpis a podává se ve večerních hodinách, dejme tomu tři až pět hodin před usnutím, který vede k tomu posunutí spánku do normy,“ uvedla.

Podle Ludka zvyšuje riziko závažných onemocnění i v civilizované společnosti stále se zkracující délka spánku. „My se dostáváme už někdy pod sedm hodin a ten optimální spánek by měl trvat sedm a půl až osm hodin,“ řekl a dodal, že i to má své kardiovaskulární důsledky. „Pacienti, kteří po dobu pěti let spí méně než šest hodin za den, mají asi o 80 procent vyšší riziko vzniku například vysokého krevního tlaku,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 9 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 10 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
včera v 16:00

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...