Poruchami spánku trpí až 10 procent populace. Často mohou vést ke vzniku závažných onemocnění

Nahrávám video

Světová spánková společnost pořádá od soboty do středy kongres, který se letos koná v Praze. Na dva a půl tisíce delegátů z 60 států světa bude v české metropoli řešit poruchy spánku a jejich důsledky pro lidské zdraví i současné trendy jeho výzkumu. Poruchou spánku trpí pět až deset procent světové populace. Poruchy mají různý charakter – může se jednat o nespavost, nadměrnou spavost nebo například poruchy dýchání ve spánku. Poruchy spánku navíc zvyšují i riziko vzniku závažných onemocnění.

Mezi jednu z nejčastějších poruch patří porucha dýchání ve spánku. Podle kardiologa Ondřeje Ludka jí trpí přibližně 20 procent mužů a 10 procent žen ve středním věku.

Často souvisí s kardiovaskulárními onemocněními jako hypertenze, chronická srdeční selhání nebo arytmie. „Ta nejčastější příčina bývá v našem životním stylu. Mnoho pacientů, které vídáme, je obézní, a proto u nich právě ke kolapsu dýchacích cest kvůli té obezitě a kvůli zvýšenému obvodu krku dochází,“ doplnil kardiolog Ondřej Ludka.

Poruchy spánku
Zdroj: ČT24

Nejčastější poruchou dýchání ve spánku je tzv. spánková apnoe. Při ní pacient nedýchá déle než deset sekund, dochází tak k poklesu saturace krve kyslíkem o více než čtyři procenta. „Mnohdy máme pacienty, kteří tu zástavu mají až jednu minutu, a těch zástav je mnohdy 30 i 80 za hodinu. To znamená, že pacient poměrně dlouhou dobu v tom spánku nedýchá,“ uvedl Ludka.

To má podle něj kardiovaskulární důsledky – například infarkt myokardu. „Není to samozřejmě jediná příčina, ten pacient musí mít predispozice,“ doplnil.

Nadměrnou spavost pomáhají řešit léky, insomnii psychologické metody

Další rozšířenou poruchou je i nadměrná spavost, kterou trpí pět procent populace. Pacient má záchvatové stavy spánku v průběhu dne, nebo spí i 14 až 16 hodin v noci. Neuroložka Soňa Nevšímalová ve Studiu 6 uvedla, že jediným řešením nadměrné denní spavosti je správná medikace.

Naopak u nespavosti bývají podle ní farmaka často zneužívaná, protože si na nich lidé často mohou vytvořit návyk. „Je potom výhodou použít různé psychologické metody, například kognitivně behaviorální impulsy, které pomohou do určité míry zlepšit nespavost,“ řekla.

Nevšímalová se specializuje také na tzv. zpožděnou fázi spánku. Jedná se o poruchu cirkadiánního rytmu, který je základem biologických hodin člověka. „Většinou je to u dospívajících a u mladších, kdy ti lidé nebo děti nejsou schopni usnout v normální dobu, tedy kolem té desáté, jedenácté hodiny, a jsou vzhůru například do tří, do čtyř do rána. Pak se pochopitelně ráno nemůžou probudit buď do školy, nebo zaměstnání,“ vysvětlila.

Lidé pak mají chronickou deprivaci spánku a často i psychiatrické problémy. Podle Nevšímalové jsou tak náchylnější k užívání drog a hypnotik. Jedná se přitom o poruchu, která je poměrně snadno léčitelná.

„Máme spánkový hormon, který se jmenuje melatonin. Většinou u nás se vyrábí syntetický melatonin, který je k dostání na předpis a podává se ve večerních hodinách, dejme tomu tři až pět hodin před usnutím, který vede k tomu posunutí spánku do normy,“ uvedla.

Podle Ludka zvyšuje riziko závažných onemocnění i v civilizované společnosti stále se zkracující délka spánku. „My se dostáváme už někdy pod sedm hodin a ten optimální spánek by měl trvat sedm a půl až osm hodin,“ řekl a dodal, že i to má své kardiovaskulární důsledky. „Pacienti, kteří po dobu pěti let spí méně než šest hodin za den, mají asi o 80 procent vyšší riziko vzniku například vysokého krevního tlaku,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 24 mminutami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 1 hhodinou

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 4 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 7 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 23 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13
Načítání...