Spánek mají lidé i zvířata společný. Nejvíc času prospí netopýři nebo krajty

9 minut
Studio 6: Světový den spánku
Zdroj: ČT24

Na 15. března připadá Světový den spánku, který se snaží upozornit na důležitost správného odpočinku. Podle lékařů má se spánkem problémy 30 až 45 procent dospělé populace. Řada dřívějších studií ukázala, že nedostatek spánku s sebou nese řadu zdravotních rizik. Spánek je přitom nezbytný nejenom pro lidi, ale také pro zvířata.

Spánek je jednou ze základních fyziologických potřeb. Jedná se o stav organismu, při kterém dochází ke změně mozkové činnosti. Tu doprovází ztráta vědomí, snížení citlivosti na vnější podněty a například také uvolnění svalstva. 

Bez spánku se neobejde žádný živočich – ani moucha. Vědomosti o tom, jak spánek funguje i u jiných živočišných druhů, přitom můžou usnadnit porozumění tomu, jakou roli hraje odpočinek u lidí. 

Doba spánku se u jednotlivých živočišných druhů liší. Zatímco dospělý člověk ho potřebuje přibližně šest až osm hodin denně, některá zvířata spí mnohem více. Stejně tak je rozdílné to, kolikrát denně zvířata odpočívají. Zatímco například většina savců spí během dne či noci několikrát, primáty – spolu s lidmi – spojuje to, že uléhají pouze jednou denně.

Mezi největší spáče podle serveru Tuck patří pásovec štětinatý, který denně prospí průměrně 20,4 hodiny. Mezi rekordmany se řadí se svými přibližně 20 hodinami spánku také netopýr hnědý nebo krajta. 

Přibližně stejně dlouho jako lidé, tedy osm hodin, odpočívají například prasata. Psi v průměru za den prospí víc než 10 hodin a kočky nejméně dvanáct. 

Katalánský list La Vanguardia už dříve shrnul, že obecně více času prospí masožravci než býložravci a menší zvířata než ta větší. Existují však výjimky.  Například mroži jsou poměrně velcí, ale mnoho spánku nepotřebují. Zůstávají vzhůru až 84 hodin v kuse. Při spánku buď plavou ve vodě, visí zuby za ledovec nebo spí vestoje či vleže.

Mezi další velké savce, kteří toho příliš nenaspí, patří například sloni. Spí obvykle pouze několik hodin vestoje, opření o strom nebo o jinou pevnou oporu. Pokud spí na boku, jedná se pouze o krátké zdřímnutí, které netrvá déle než půl hodiny – aby jim jejich tělesná hmotnost nedrtila vnitřní orgány. 

Spánek vestoje jako ochrana před predátory

Některá zvířata, jako jsou například žirafy, koně, krávy nebo sloni, spí vestoje proto, aby se mohla snáz uchránit před predátory. Je pro ně totiž jednodušší utéct, pokud nemusí své tělo zvedat ze země. 

Během spánku „uzamknou“ nohy takovým způsobem, aby nemusela používat svaly a stála přitom na místě. V tomto případě ale nedosáhnou fáze REM, proto si občas potřebují lehnout. 

Vestoje spí také někteří ptáci. Nejedná se ale o formu ochrany. Opeřenci spí ve vzpřímené poloze tehdy, když nenajdou vhodné místo, na které by si mohli lehnout.

Ochrana před predátory je také důvodem, proč některé druhy zvířat, jako jsou ovce nebo jeleni, spí pouze pár hodin. Pro pocit většího bezpečí pak například ovce spí často ve stádech.  

Neobvyklým způsobem dřímají někteří vodní savci. Aby mohli dýchat, mají při spánku polovinu mozku v bdělém stavu. To zvířeti umožňuje také pokračovat v pohybu a vidět jedním okem.  Pro delfíny je pak typické, že spí často v páru. Jednu hemisféru mozku při spánku používají také během období migrace ptáci. 

Dříve biologové předpokládali, že na půlku mozku spí také vorvani, přibližně před deseti lety se ale zjistilo, že tento druh velryb spí ve vzpřímené poloze. Podle vědců se přitom vorvani pravděpodobně řadí mezi savce s nejmenší potřebou spánku.

Zimní a letní spánek

Zimní nebo letní měsíce přečkávají některá zvířata ve vhodném úkrytu ve zvláštním stavu, během kterého dojde k útlumu jejich fyziologických procesů. V zimě se tento stav nazývá hibernace, v létě estivace. Tyto stavy představují pro zvířata strategii, jak přežít období, které je vzácné na potravu. 

Do takzvaného zimního spánku upadají například netopýři, křečci, plši nebo sysli. Někteří živočichové zimu přečkávají v takzvaném nepravém zimním spánku. Při něm se jejich teplota nesníží tak výrazně a občas se z tohoto stavu mohou probudit. Tímto způsobem tráví zimu například medvědi. 

Medvědice se může z tohoto stavu probudit například v případě porodu. Poté, co mládě přivede na svět, se do stavu hibernace opět vrátí a prvních několik měsíců se pak medvídě živí mlékem spící matky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hácha byl postavou jak z antické tragédie. Historici přehodnocují jeho roli

Oběť, spolupracovník se zlem, nedoceněný člověk – tak někteří historici charakterizují prezidenta Emila Háchu. Nejvyšší český státní „úředník“ v době druhé světové války a protektorátu měl nesnadný úkol: zastupovat Čechy z okleštěné republiky, ale zároveň být pohůnkem Němců. Zemřel bezprostředně po válce – 27. června 1945. Před 80 lety dostal automatickou nálepku kolaboranta. Od roku 1989 se ale jeho příběh postupně přestává jevit tak jednoznačně.
před 4 hhodinami

OBRAZEM: Střední Čechy přešel mohutný vír

Řada obyvatel Středočeského kraje viděla ve čtvrtek po třetí hodině odpolední na obloze výjimečný jev, který mohl připomínat vizuálně tornáda nebo hurikán, na rozdíl od nich ale nebyl nebezpečný.
před 18 hhodinami

Bílý dům vědcům utnul předplatné odborných časopisů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila milionové financování německého vědeckého vydavatelství Springer Nature, které dlouhodobě dostávalo platby za předplatné prestižních vědeckých žurnálů od několika federálních agentur, zjistil web Axios.
před 21 hhodinami

Webbův teleskop přes svit hvězdy našel dvojče Saturnu

Astronomové pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba našli planetu velkou jako Saturn, která obíhá kolem relativně blízké hvězdy. Využili k tomu techniku, která umožňuje exoplanetu spatřit i přes hvězdnou záři.
před 23 hhodinami

Čeští potápěči nafotili vrak lodi spojené s československými legionáři

Čeští potápěči a historici se ponořili k vraku italské přepravní lodě Firenze, kterou za druhé světové války potopila řecká ponorka. Plavidlo je důležité pro české dějiny, protože po první světové válce evakuovalo první skupinu československých legionářů z Vladivostoku na ruském Dálném východě do Neapole.
včera v 10:09

Vědci zkoumali noční můry, může to pomoct odhalovat zdravotní problémy

Rozsáhlý výzkum ukázal, jak rizikové jsou pro lidské zdraví noční můry – ti, kteří jimi trpí velmi často, se dožívají nižšího věku. Zjištění výzkumu by se podle vědců ale dalo využít, aby se lépe předvídaly zdravotní problémy.
včeraAktualizovánovčera v 07:15

K ISS odletěla soukromá mise firmy Axiom

Soukromá mise společnosti Axiom Space po řadě odkladů odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku tvoří Šubhánšu Šukla z Indie, Tibor Kapu z Maďarska, Slawosz Uznański-Wiśniewski z Polska a bývalá astronautka NASA Peggy Whitsonová. Na ISS už bylo téměř tři sta lidí, ale ještě nikdy nikdo z Indie, Maďarska nebo Polska. Astronauti k ISS letí raketou Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX.
25. 6. 2025Aktualizováno25. 6. 2025

Nositelná zařízení mají sledovat zdraví všech Američanů, navrhuje Kennedy

Americký ministr zdravotnictví oznámil novou strategii, jak by USA mohly zvládat tamní zdravotnickou krizi. Měla by ji pomoci vyřešit přenosná elektronická zařízení, jež budou monitorovat zdravotní stav celé populace.
25. 6. 2025
Načítání...