Na 15. března připadá Světový den spánku, který se snaží upozornit na důležitost správného odpočinku. Podle lékařů má se spánkem problémy 30 až 45 procent dospělé populace. Řada dřívějších studií ukázala, že nedostatek spánku s sebou nese řadu zdravotních rizik. Spánek je přitom nezbytný nejenom pro lidi, ale také pro zvířata.
Spánek je jednou ze základních fyziologických potřeb. Jedná se o stav organismu, při kterém dochází ke změně mozkové činnosti. Tu doprovází ztráta vědomí, snížení citlivosti na vnější podněty a například také uvolnění svalstva.
Bez spánku se neobejde žádný živočich – ani moucha. Vědomosti o tom, jak spánek funguje i u jiných živočišných druhů, přitom můžou usnadnit porozumění tomu, jakou roli hraje odpočinek u lidí.
Doba spánku se u jednotlivých živočišných druhů liší. Zatímco dospělý člověk ho potřebuje přibližně šest až osm hodin denně, některá zvířata spí mnohem více. Stejně tak je rozdílné to, kolikrát denně zvířata odpočívají. Zatímco například většina savců spí během dne či noci několikrát, primáty – spolu s lidmi – spojuje to, že uléhají pouze jednou denně.
Mezi největší spáče podle serveru Tuck patří pásovec štětinatý, který denně prospí průměrně 20,4 hodiny. Mezi rekordmany se řadí se svými přibližně 20 hodinami spánku také netopýr hnědý nebo krajta.
Přibližně stejně dlouho jako lidé, tedy osm hodin, odpočívají například prasata. Psi v průměru za den prospí víc než 10 hodin a kočky nejméně dvanáct.
Katalánský list La Vanguardia už dříve shrnul, že obecně více času prospí masožravci než býložravci a menší zvířata než ta větší. Existují však výjimky. Například mroži jsou poměrně velcí, ale mnoho spánku nepotřebují. Zůstávají vzhůru až 84 hodin v kuse. Při spánku buď plavou ve vodě, visí zuby za ledovec nebo spí vestoje či vleže.
Mezi další velké savce, kteří toho příliš nenaspí, patří například sloni. Spí obvykle pouze několik hodin vestoje, opření o strom nebo o jinou pevnou oporu. Pokud spí na boku, jedná se pouze o krátké zdřímnutí, které netrvá déle než půl hodiny – aby jim jejich tělesná hmotnost nedrtila vnitřní orgány.
Spánek vestoje jako ochrana před predátory
Některá zvířata, jako jsou například žirafy, koně, krávy nebo sloni, spí vestoje proto, aby se mohla snáz uchránit před predátory. Je pro ně totiž jednodušší utéct, pokud nemusí své tělo zvedat ze země.
Během spánku „uzamknou“ nohy takovým způsobem, aby nemusela používat svaly a stála přitom na místě. V tomto případě ale nedosáhnou fáze REM, proto si občas potřebují lehnout.
Vestoje spí také někteří ptáci. Nejedná se ale o formu ochrany. Opeřenci spí ve vzpřímené poloze tehdy, když nenajdou vhodné místo, na které by si mohli lehnout.
Ochrana před predátory je také důvodem, proč některé druhy zvířat, jako jsou ovce nebo jeleni, spí pouze pár hodin. Pro pocit většího bezpečí pak například ovce spí často ve stádech.
Neobvyklým způsobem dřímají někteří vodní savci. Aby mohli dýchat, mají při spánku polovinu mozku v bdělém stavu. To zvířeti umožňuje také pokračovat v pohybu a vidět jedním okem. Pro delfíny je pak typické, že spí často v páru. Jednu hemisféru mozku při spánku používají také během období migrace ptáci.
Dříve biologové předpokládali, že na půlku mozku spí také vorvani, přibližně před deseti lety se ale zjistilo, že tento druh velryb spí ve vzpřímené poloze. Podle vědců se přitom vorvani pravděpodobně řadí mezi savce s nejmenší potřebou spánku.
Zimní a letní spánek
Zimní nebo letní měsíce přečkávají některá zvířata ve vhodném úkrytu ve zvláštním stavu, během kterého dojde k útlumu jejich fyziologických procesů. V zimě se tento stav nazývá hibernace, v létě estivace. Tyto stavy představují pro zvířata strategii, jak přežít období, které je vzácné na potravu.
Do takzvaného zimního spánku upadají například netopýři, křečci, plši nebo sysli. Někteří živočichové zimu přečkávají v takzvaném nepravém zimním spánku. Při něm se jejich teplota nesníží tak výrazně a občas se z tohoto stavu mohou probudit. Tímto způsobem tráví zimu například medvědi.
Medvědice se může z tohoto stavu probudit například v případě porodu. Poté, co mládě přivede na svět, se do stavu hibernace opět vrátí a prvních několik měsíců se pak medvídě živí mlékem spící matky.
