Poruchami spánku je podle lékařů ohroženo 30 procent populace. Lidé v moderní společnosti nedostatek spánku během týdne dohánějí o víkendu – ale to z podstaty spánkového cyklu nezabírá.
Třetina lidí má nedostatek spánku. Nevyspí se během týdne a dohánění o víkendu nefunguje
Na pátek 16. března letos připadá Světový den spánku. Nese slogan „Připojte se ke světu spánku a zachovejte své rytmy, abyste si užívali života!“. Upozorňuje na to, že moderní svět má s nedostatkem spánku velký problém – a bohužel ho neřeší.
Nekvalitní spánek? Horší pracovní výkon i riziko vážných onemocnění
Tento slogan byl zvolen v návaznosti na loňskou Nobelovu cenu udělenou za výzkumy v oblasti chronobiologie a má zdůraznit význam cirkadiánních rytmů pro zdravý spánek. Náš spánek je totiž regulován dvěma systémy: homeostatickým a cirkadiánním. Homeostatický systém je zodpovědný za tzv. tlak ke spánku – čím déle člověk nespí, tím je tlak ke spánku větší. Cirkadiánní systém naopak funguje na principu vnitřních hodin, které udávají rytmus mozku, tělu i jednotlivým buňkám.
„Většina lidí spí 6–8 hodin denně. Lidé v produktivním věku by měli spát 7–9 hodin, dospívající dokonce 8–10 hodin denně,“ vysvětluje Jana Kopřivová, vedoucí výzkumného programu Spánková medicína a chronobiologie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).
Velmi často však lidé spí ve všedních dnech méně a spánkový dluh dospávají o víkendu. Mnozí v důsledku školních či pracovních povinností vstávají ještě v době své biologické noci. Naopak večer si většina z nás prodlužuje den umělým osvětlením. „To většinou ve spektru obsahuje modrou složku, která i při nízkých intenzitách potlačuje tvorbu melatoninu, který tělu dává povel ke spánku. Dobrou zprávou je, že modré světlo lze filtrovat speciálními brýlemi. Výzkumy jednoznačně prokázaly, že pravidelnost cirkadiánních rytmů a kvalitní spánek jsou významné pro tělesné i duševní zdraví. Jejich narušení může mít za následek zvýšenou denní spavost, nižší výkonnost, ale i zvýšené riziko rozvoje některých metabolických onemocnění, infarktu či rakoviny,“ upozorňuje doktorka Kopřivová.
Přednášky i konzultace
Národní ústav duševního zdraví pořádá v rámci Světového dne spánku cyklus přednášek s názvem Komplexní přístup k poruchám spánku. Akce se koná v prostorách 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (Ruská 87, Praha 10) od 14 do 18 hodin. Jednotlivé příspěvky postupně představí několik hlavních oblastí současné spánkové medicíny. Účastníci se dozvědí, proč člověk vlastně potřebuje spát, jak vypadá zdravý spánek a s jakými mýty je spojován.
Seznámí se také s cirkadiánními rytmy a jejich individuálními odlišnostmi, jejich úlohou v regulaci spánku a možnými riziky plynoucími z jejich narušení v důsledku jet-lagu či nevhodného osvětlení. Účastníci si současně budou moci prohlédnout některé přístroje používané v diagnostice a léčbě poruch spánku a budou mít možnost osobně konzultovat s týmem Oddělení spánkové medicíny NUDZ vše, co je v souvislosti se spánkem bude zajímat.
Jak fungují biologické hodiny?
Že se živí tvorové přizpůsobují změnám dne a noci, toho si všimli lidé už v antice. Během 18. století studoval francouzský astronom Jean Jacques d'Ortous de Mairan rostliny citlivky. Zjistil, že se jejich listy během dne otevírají ke Slunci a při západu Slunce se zase zavírají. Napadlo ho, co by se stalo, kdyby rostliny zavřel na dlouhou dobu do zcela temné místnosti. Ukázalo se, že i když žádné světlo nevnímají, stále se otevírají a zavírají ve stejnou dobu. Z toho bylo poprvé jasné, že nereagují na nějaký vnější podnět, ale řídí se vnitřními hodinami.
Další vědci později popsali biologické hodiny a jejich funkce u zvířat i lidí – jenže po desítky let nikdo nechápal, kde je v těle tento nesmírně užitečný nástroj uložený a jak přesně funguje. V průběhu sedmdesátých let dvacátého století se vědci zaměřili na geny. Seymour Benzer a jeho student Ronald Konopka zjistili, že jeden gen, který ale nebyli schopní popsat, narušuje funkci tohoto cirkadiánního rytmu. Popsali sice, že jeho mutace způsobuje u octomilek narušení rytmu; nevěděli ale jak.
Na jejich práci navázali také ve výzkumu octomilek loňští laureáti Nobelovy ceny Hall a Rosbach z Brandeisovy university a Young z Rockefellerovy university. Ti byli schopní gen izolovat a popsat všechny jeho důležité funkce. Z jejich výzkumu vycházejí všechny další práce, které studovaly biologické hodiny a jejich důsledky pro lidský organismus.
