Nová studie, která vznikla na 177 tisících studentech, ukazuje, že nedostatek spánku je pro mladé ještě vážnější problém, než se vědci domnívali. Z vědeckého výzkumu vyplývá, že existuje vazba mezi nízkým počtem prospaných hodin a nezdravým životním stylem, a to mezi dětmi i adolescenty.
Nedostatek spánku je podle této práce spojený s nezdravými jídelními návyky – jako například vynechávání snídaně, konzumace jídel z rychlého občerstvení nebo pravidelné pojídání sladkostí. Nedostatek spánku je také spojený s nadměrným množstvím času stráveným u obrazovky a s nadváhou.
„Přibližně 40 procent školáků v této studii spí méně, než je doporučené,“ uvedl hlavní autor práce profesor Labros Sidossis.„Našli jsme souvislost mezi nedostatkem spánku se špatnými stravovacími návyky, obezitou a zvýšenou dobou před obrazovkou – a platí to pro obě pohlaví,“ vysvětlil. Výsledky této práce vyšly v odborném časopise Journal of Clinical Sleep Medicine.
Jak dlouho mají děti spát?
Americká asociace pro spánkovou medicínu doporučuje dětem ve věku mezi šesti a dvanácti lety, aby spaly devět až dvanáct hodin denně – ideálně pravidelně. Právě tato délka spánku a pravidelnost spánku jsou pro děti ideální. Dospívající ve věku od třinácti do osmnácti by měli spát osm až deset hodin, zní doporučení stejné organizace.
Údaje pro tento výzkum vycházejí ze zdravotního dotazníku, který vznikl v Řecku na 177 091 dětech, 51 procent z nich byli chlapci ve věku od osmi do sedmnácti. Vědci sledovali jejich stravovací návyky, délku spánku, denní aktivitu, délku času strávenou pohybem a několik dalších faktorů. Děti odpovídaly na otázky v internetovém dotazníku.
Účastníci výzkumu, kteří spali méně než devět hodin denně, byli považovaní za „trpící nedostatkem spánku“. Vědci pak od tělocvikářů získávali informace o tom, jak jsou na tom děti po tělesné stránce.
Kdo je na tom nejhůř?
Nedostatkem spánku trpí více muži než ženy (42 procent versus 37 procent) a děti více než dospívající (41 procent proti 32 procentům). U adolescentů se prokázalo, že ti, kteří málo spí, mají mnohem nižší tělesnou aktivitu – neboli se méně pohybují.
„Právě souvislost mezi aerobickou aktivitou a spánkem byla pro nás nejpřekvapivějším objevem,“ komentoval Sidossis. Vědci si zatím nejsou jistí tím, co je příčinou a co následkem – vztah může být klidně i oboustranný. „Jinými slovy, lepší spánek souvisí s vyšší tělesnou aktivitou. Můžeme spekulovat o tom, že díky lepší kvalitě spánku mají děti více energie na aktivitu během dne,“ říká Sidossis.
Autoři dodávají, že výsledky jejich studie jsou jasným argumentem pro to, aby vznikaly zásahy, které mohou studentům pomáhat s lepší kvalitou spánku; jak se ukazuje, jde o nesmírně důležitý faktor pro kvalitu studia i běžného života.
„Nedostatek spánku mezi dětmi vytváří zatím podceňovaný zdravotní problém v celé západní společnosti,“ říká Sidossis. „Když se vezmou v úvahu epidemiologická zjištění, měli by rodiče, učitelé i experti na zdravotnictví prosazovat vznik strategií, které zlepšují kvalitu i délku spánku u dětí ve školním věku,“ dodal vědec.
