Obezita ničí chuťové buňky, ukázal výzkum. Obézní zřejmě dohání kvalitu kvantitou

Obezita ničí chuť, ukazuje výzkum, který současně naznačuje příčiny začarovaného kruhu tloustnutí.

Výzkum probíhal z pochopitelných důvodů na myších. Ukázalo se, že do osmi týdnů poté, co se zvířata stala obézními, ztratila až 25 procent chuťových pohárků. Tyto výsledky naznačují, že přibývání hmotnosti nejen mění chuť k jídlu, ale také podstatně ovlivňuje, jak chuť jídla vnímáme.

Co to znamená? Vznikl jakýsi začarovaný kruh: u obézního jedince se sníží počet chuťových receptorů, takže aby mu chutnalo, potřebuje více stimulace, tedy více jídla. To ale způsobuje nadváhu, která mu zase ještě víc snižuje množství receptorů – a on musí jíst ještě víc. Tato práce dokazuje, jak těžké může být dostat se z této smyčky.

„Obezita je z podstaty velmi komplexní záležitost,“ uvedl autor studie Robin Dando. „Existuje několik různých faktorů, které přispívají ke vzniku a rozvoji obezity – věříme, že změna chuti je jedním z nich. Ale právě ona je faktorem, který lidé vůbec nezvažují.“

Tento objev je dalším dílkem do skládačky, která ukazuje, jak obezita vzniká. Opět potvrzuje, že obezita rozhodně není důsledkem snadné rovnice „někomu moc chutná, pak moc jí, pak tloustne.“

„Myslím si, že o lásku k jídlu v případě obezity rozhodně nejde,“ dodává Dando.
Vypadá to dokonce přesně naopak – naznačuje to rovnou několik důkazů pocházejících z různých výzkumů. Lidé, kteří mají vyšší BMI index, zřejmě mají z chutí na jazyku menší potěšení. A právě proto jedí víc, aby tak mohlo dojít k „nakopnutí“ dopaminu – tedy k tomu, že je tělo odměněno injekcí hormonů za úspěšnou konzumaci.

Jiné práce zase ukázaly, že lidé s nejméně rozvinutou chutí nejvíc upřednostňují sladká a tučná jídla.

Nejnovější výzkumy ukazují, že obezita nepřeprogramuje vnímání chuti na psychologické úrovni, ale mnohem hlouběji.

Jak vypadal výzkum?

Vědci krmili myši buď normální nebo velmi tučnou stravou. Po osmi týdnech vážily myši na tučné dietě asi o třetinu víc než ty, které se stravovaly zdravě. Navíc u obézních vědci našli přibližně o 25 procent méně chuťových receptorů než u štíhlých myší.

Chuťové receptory se skládají z 50–100 buněk tří hlavních typů. Přičemž mají různé role v rozeznávání odlišných typů chutí – dnes jich známe pět: slaná, sladká, hořká, kyselá a umami. Tyto buňky mají jen krátkou životnost, průměrně se dožívají pouhých 10 dní.

Rozšíření obezity u žen nad 18 let
Zdroj: ČT24
Rozšíření obezity u mužů nad 18 let
Zdroj: ČT24

Výzkum ukázal, že tyto receptory jsou velmi citlivé na poškození chemickými látkami, které v těle vznikají při obezitě. Důsledkem je rychlé ubývání těchto buněk.

Co dál?

Poté, co proběhl úspěšně výzkum na myších, chtějí vědci přenést studii na lidské dobrovolníky. „Rozhodně nejsme fyziologicky stejní jako myši, ale naše chuťové receptory ve skutečnosti fungují dost podobně. Je tedy pravděpodobné, že u člověka působí stejné faktory jako u myší,“ vysvětlil Dando.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za tučnější pas u čtyřicátníků mohou kmenové buňky, tvrdí vědci

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
před 5 hhodinami

Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.
před 7 hhodinami

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 9 hhodinami

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 13 hhodinami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025
Načítání...