Uměle vytvořený hormon léčí obezitu. Je dílem českých vědců

Uměle vytvořený hormon českých vědců dokáže léčit obezitu. Zatím jen v laboratoři a pouze u myší.

Slibné výsledky českých vědců už zaujaly světové farmaceutické firmy a jedna z nich chce do nákladného pokračování výzkumu investovat miliony eur.

Nahrávám video

„Máme tady myši, které jsou geneticky obézní a vyvíjejí také diabetes. K nim tady máme štíhlé kontroly. Našimi látkami ovlivňujeme ty obézní myši, ty myši zhubnou, vyléčí se diabetes a potom vypadají podobně jako ty štíhlé,“ popisuje princip výzkumu Lenka Maletínská z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Myši i lidé mají stejné funkce - léčí je stejné věci

Za zhubnutí může umělá verze hormonu zvaného peptid. Ten u myší i u lidí vzniká v mozku, stará se zejména o regulaci příjmu potravy - snižuje třeba pocit hladu. Protože se ale přírodní peptid v lidském těle velmi rychle rozkládá, je potřeba uměle chemicky vytvořit velmi podobnou látku, která už bude mít potřebné vlastnosti. Hlavní výhodou této uměle vytvořené látky není jen to, že se rozloží mnohem pomaleji, ale především ji bude možné injekcí aplikovat i mimo mozek.

„Máme už vytipované některé látky, o kterých víme, že mají zvýšenou stabilitu oproti tomu přirozenému peptidu, víme, že snižují příjem potravy,“ doplňuje Lenka Maletínská. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie a z Fyziologického ústavu Akademie věd vytvořili už stovky verzí tohoto hormonu. Nefunkční odhalí testy na buněčných kulturách, ke zvířatům se tak dostane jen zlomek těch nejlepších.

Komerční úspěch léku přinese peníze

Že je tento výzkum na myších velmi slibný, dokazuje i fakt, že se teď vědcům podařilo podepsat smlouvu s významnou zahraniční farmaceutickou firmou. Ta hodlá investovat desítky milionů euro, aby měla lék na obezitu i u lidí. Licenční smlouva je jedním z prvních úspěchů Centra vývoje originálních léčiv. To propojuje vědce různých oborů a pomáhá jejich práci udat na trhu.

„V případě neexistence toho centra by to zůstalo ve fázi publikací, které jsou zajímavé, ale vlastně se potom už nedostanou dál,“ popisuje smysl Centra Martin Fusek, jeho projektový manažer. Komerční úspěch léku může vědeckým ústavům přinést značný zisk na řadu let dopředu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
včera v 07:00

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
včera v 06:00

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.