Uměle vytvořený hormon českých vědců dokáže léčit obezitu. Zatím jen v laboratoři a pouze u myší.
Uměle vytvořený hormon léčí obezitu. Je dílem českých vědců
Slibné výsledky českých vědců už zaujaly světové farmaceutické firmy a jedna z nich chce do nákladného pokračování výzkumu investovat miliony eur.
Lék na obezitu funguje zatím u myší (zdroj: ČT24)
„Máme tady myši, které jsou geneticky obézní a vyvíjejí také diabetes. K nim tady máme štíhlé kontroly. Našimi látkami ovlivňujeme ty obézní myši, ty myši zhubnou, vyléčí se diabetes a potom vypadají podobně jako ty štíhlé,“ popisuje princip výzkumu Lenka Maletínská z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Myši i lidé mají stejné funkce - léčí je stejné věci
Za zhubnutí může umělá verze hormonu zvaného peptid. Ten u myší i u lidí vzniká v mozku, stará se zejména o regulaci příjmu potravy - snižuje třeba pocit hladu. Protože se ale přírodní peptid v lidském těle velmi rychle rozkládá, je potřeba uměle chemicky vytvořit velmi podobnou látku, která už bude mít potřebné vlastnosti. Hlavní výhodou této uměle vytvořené látky není jen to, že se rozloží mnohem pomaleji, ale především ji bude možné injekcí aplikovat i mimo mozek.
„Máme už vytipované některé látky, o kterých víme, že mají zvýšenou stabilitu oproti tomu přirozenému peptidu, víme, že snižují příjem potravy,“ doplňuje Lenka Maletínská. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie a z Fyziologického ústavu Akademie věd vytvořili už stovky verzí tohoto hormonu. Nefunkční odhalí testy na buněčných kulturách, ke zvířatům se tak dostane jen zlomek těch nejlepších.
Komerční úspěch léku přinese peníze
Že je tento výzkum na myších velmi slibný, dokazuje i fakt, že se teď vědcům podařilo podepsat smlouvu s významnou zahraniční farmaceutickou firmou. Ta hodlá investovat desítky milionů euro, aby měla lék na obezitu i u lidí. Licenční smlouva je jedním z prvních úspěchů Centra vývoje originálních léčiv. To propojuje vědce různých oborů a pomáhá jejich práci udat na trhu.
„V případě neexistence toho centra by to zůstalo ve fázi publikací, které jsou zajímavé, ale vlastně se potom už nedostanou dál,“ popisuje smysl Centra Martin Fusek, jeho projektový manažer. Komerční úspěch léku může vědeckým ústavům přinést značný zisk na řadu let dopředu.