80 procent českých dětí nemá dostatek pohybu
Protikuřácký zákon umožní školám testovat děti na drogy
Čtvrtina dětí sedí u počítače přes 6 hodin denně
Výsledky studie vědce moc nepotěšily. Prakticky žádný ze sledovaných ukazatelů se nelepší, většina se naopak výrazně zhoršila. Hlavní řešitel studie Michal Kalman z olomoucké univerzity považuje za nejvíc alarmující pokles pohybové aktivity, která se navíc výrazně snižuje s rostoucím věkem dětí.
České děti se nyní v tomto ohledu od mezinárodního průměru moc neliší. Ještě před pěti nebo deseti lety tomu ale podle Kalmana bylo jinak: „Vždy byly velmi aktivní a nacházely se v lepší polovině.“ Nyní ale čtvrtina dětí tráví místo pohybu čas u počítače, a to šest a více hodin denně.
Situaci by mohla zlepšit podpora sportu nejen ve školách. Ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) na to chce příští rok získat šest miliard. Její plán má podporu premiéra i ministra financí. Peníze by měly jít na další dotační programy, které mají zvýšit zájem dětí o sport.
Zvrátit negativní trend chce i ministerstvo zdravotnictví. V rámci programu 2020 chce například upravit jídelníček dětí ve školách a naopak přidat hodiny tělocviku. Celoročně by měla být k dispozici i venkovní hřiště většiny českých škol.
Ve 13 letech snídá jen polovina dětí
Nedostatkem pohybové aktivity nyní trpí zhruba 80 procent českých dětí, kvůli tomu se zvyšuje jejich nadváha a obezita. Její výskyt u patnáctiletých českých chlapců se za posledních patnáct let dokonce více než zdvojnásobil.
Negativním trendům poslední doby nepřispívá ani to, že mezi dětmi klesá i konzumace ovoce a zeleniny. „Alarmující rovněž je, že 60 procent českých 15letých pravidelně nesnídá a jen asi dvacet procent pravidelně večeří s rodinou,“ upozornil Kalman.
Pětina patnáctiletých kouří
Česká mládež bohužel zaujímá přední příčky i u kouření, konzumace alkoholu a drog. Spolu se Slováky a Maďary se školáci oproti průměru studie přiznávají častěji k tomu, že se opakovaně opili. V pravidelné konzumaci alkoholu sice české děti předčili Maďaři, Česko je ale hned za nimi. Třicet procent školáků má i zkušenost s marihuanou a pětina patnáctiletých kouří.
Lépe než průměr studie jsou na tom Češi se šikanou. Chlapci se zařadili do první desítky států s nejnižším výskytem aktérů šikany. Slovenští a ukrajinští školáci se naopak umístili na opačném konci žebříčku. Ukrajina dokonce patří ke státům s nejvyšším počtem obětí šikany. Obecně nízký je pak u všech zemí počet školáků, kteří se stali obětí kyberšikany.
Jedna z mála pozitivních věcí na studii je fakt, že životní spokojenost panuje mezi dětmi napříč celou Evropou. „České děti ale z toho vychází téměř nejhůř,“ upozornil Kalman. Většina z nich sice hodnotí své zdraví a životní spokojenost pozitivně, v mezinárodním srovnání ale Česko zaujímá jedno z posledních míst v obou hodnocených kategoriích.
Mezinárodní studie patří na stránkách Světové zdravotnické organizace k nejstahovanějším dokumentům. Jednotlivým státům slouží k nastavení priorit v oblasti zdraví a životního stylu. Česká republika se studie spolu s dalšími 24 převážně evropskými státy poprvé účastnila v roce 1995, výzkum se opakuje ve čtyřletých intervalech.
