Lidstvo a způsob, jak se živí, pohybuje a financuje své ekonomiky, představují pro přírodu tlak, který není schopná zvládat. Uvádí to nová zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF).
Tato zpráva ukazuje, jak velký je dopad lidské činnosti na divočinu, lesy, oceány, řeky i klima planety. Zdůrazňuje, že možnost ještě něco změnit k lepšímu se rychle zmenšuje. Podle zprávy je potřeba, aby celosvětová komunita znovu a lépe definovala, jak oceňovat a chránit přírodu.
Zpráva nazvaná Living Planet Report 2018 je komplexní přehled stavu života na Zemi.
Součástí je také takzvaný Living Planet Index (LPI), který ukazuje, jaké jsou globální trendy ve vývoji počtu divokých zvířat. Vědci pro tuto zprávu sledovali 16 704 populací 4005 druhů obratlovců. Výsledný LPI ukazuje, že globální populace savců, ptáků, ryb, plazů a obojživelníků poklesla v době mezi roky 1970 a 2014 asi o 60 procent.
Nejohroženější zvířata podle práce ubývají v přímé souvislosti s lidskou aktivitou: nejčastější příčinou snižování stavů je úbytek přirozeného životního prostředí a také nadměrný lov divokých zvířat.
Tato zpráva je pro nás varovným signálem. Přírodní ekosystémy zásadní pro naše přežití, tedy oceány, lesy a řeky, jsou stále chudší na život. „Divokých zvířat po celém světě stále ubývá,“ uvedl Carter Roberts, prezident americké části WWF. „Připomíná nám to, že musíme změnit naše směřování. Nastala doba, kdy musíme vyvážit naši spotřebu s potřebami přírody a chránit jedinou planetu, která je naším domovem,“ dodal.
Během posledních čtyř desetiletí podle této zprávy lidská aktivita výrazným způsobem ovlivnila řadu ekosystémů, na nichž je lidstvo závislé: především korálové útesy, mangrovy a bažiny. Země za posledních 30 let ztratila asi polovinu korálových útesů v mělkých vodách a asi 20 procent Amazonského pralesa zmizelo jen během půlstoletí.
„Od řek přes deštné pralesy, mangrovy až po horské svahy, po celé planetě od sedmdesátých let dvacátého století dramaticky klesá bohatství života. Ty statistiky jsou děsivé, ale naděje ještě nezemřela. Máme příležitost vymyslet novou cestu vpřed, která nám umožní existovat společně s divočinou, na níž závisíme. Naše zpráva vytyčuje ambiciózní agendu. Ale abychom dokázali budoucnost změnit, potřebujeme vaši pomoc,“ uved profesor Ken Norris, ředitel Londýnské zoologické společnosti, která je za vznik zprávy zodpovědná.
Co dělat dál s přírodou?
Zpráva uvádí, že pokud má být budoucnost udržitelná, pak musí být lidský rozvoj spojený s ochranou přírody. Rozhodnutí musí vznikat globálně na základě mezinárodního souhlasu, všechny tyto agendy jsou nutně nadnárodní. Problém je podle zprávy v tom, že dochází čas; klíčová rozhodnutí je podle této zprávy nutné udělat do roku 2020, kdy mají politici vyhodnocovat, jak úspěšné byly nejrůznější mezinárodní dohody, jejichž cílem byla ochrana přírody.
Nejlepším vzorem pro legislativu, která účinně ochraňuje přírodu, je podle autorů zprávy stále ještě americký Endangered Species Act z roku 1973. Vědci uvádějí, že pokud by nebyl prosazen, 99 procent druhů zvířat, která jsou na něm uvedená, by už v současné době nežilo.
