Nový zákon podřídí v národních parcích vše ochraně přírody

I když prezident vetoval zákon o národních parcích, nakonec bude platit. Poslanci nejprve přehlasovali senátory, nezabral na ně ani dlouhý prezidentův projev, se kterým před poslanci nedávno vystoupil a nyní nic nezměnilo ani veto. Část novely zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny tak vstoupí v účinnost ještě letos, zbytek počátkem příštího roku. Co to znamená pro přírodu, obyvatele národních parků či turisty?

Poslanci počátkem března odmítli senátní návrh změn, který měl podle stoupenců původní vládní verze odsunout ochranu přírody na vedlejší kolej. Naopak autoři pozměňovacích návrhů ujišťovali, že jedině tak je možné zajistit budoucí prosperitu obcí na Šumavě. Poslanecká podpora původní varianty však znamenala, že ve hře zůstala jen jedna varianta novely zákona o ochraně přírody a krajiny.

Jde o novelu, která upravuje postavení všech čtyř národních parků (v paragrafech tomto pořadí: NP České Švýcarsko, Krkonošský národní park, NP Podyjí, NP Šumava).

Zákon výslovně zakazuje, aby na území národních parků včetně obcí vznikaly doly, průmyslové zóny nebo skládky, není také možné měnit stávající vodní režim pozemků – na Šumavě lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody – nebo konat ohňostroje.

Mimo obce pak je zakázáno mj. „umisťovat, povolovat nebo provádět stavby, mimo staveb nevyžadujících územní rozhodnutí nebo územní souhlas“.

Pravčická brána
Zdroj: Václav Sojka/ČTK

Stromy: Uschnou, zetlejí… A co potom?

Dosavadní diskuse o novele známé spíše jako zákon o národních parcích se točily především kolem Šumavy a převážně kolem jejích prvních zón. Zóny ochrany přírody mají být čtyři.

Poté, co je svojí vyhláškou stanoví ministerstvo životního prostředí, zůstane podoba národních parků dlouho neměnná. „Projednávání změn zón ochrany přírody národního parku lze (…) zahájit nejdříve 15 let po nabytí účinnosti první vyhlášky,“ stojí totiž v zákoně.

  • a) zóna přírodní: ucelené plochy, kde převažují přirozené ekosystémy, které by měly být zachovány
  • b) zóna přírodě blízká: plochy, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémy, cílem by měl být stav odpovídající přirozeným ekosystémům
  • c) zóna soustředěné péče o přírodu: plochy, kde jsou ekosystémy člověkem významně pozměněné, ochrana by měla zlepšit jejich stav
  • d) zóna kulturní krajiny: zastavěné plochy a zastavitelná území obcí určené k jejich udržitelnému rozvoji

V první zóně (tj. přírodní) je podle zákona „cílem zachovat (přirozené ekosystémy) a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů“. Zákon povoluje v přírodní zóně „pouze zásahy, které nejsou v rozporu s cílem ochrany této zóny“.

Nejde tedy vysloveně o bezzásahovou zónu. Lidé by mohli v přírodních zónách zasahovat například v případě požárů, zabezpečování turistických cest či kvůli výzkumu. Povolené jsou i „zásahy proti šíření geograficky nepůvodních druhů organismů“ a regulace spárkaté zvěře.

Zákon nicméně zakazuje zařazovat lesy z první zóny do lesních hospodářských plánů. Senátoři se neúspěšně pokusili ze zákona vypustit další větu: „Rovněž se v nich neumisťují těžby a nenavrhují výchovná a pěstební opatření.“

Především však dolní a horní komora českého parlamentu bojovaly o úvodní ustanovení, podle kterých „veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémů…“ a „dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů“.

Ani to se nepodařilo kritikům vypustit, ačkoli to podle nich znamená vyhlášení bezzásahovosti.

obrázek
Zdroj: ČT24

Právě kolem toho, zda by mělo být povoleno v nejpřísněji chráněných oblastech kácet či odvážet dřevo, se točí dlouholeté šumavské spory, které de facto pohřbily několik předchozích pokusů věnovat šumavskému národnímu parku speciální zákon.

Potřebě odstraňovat stromy napadené či ohrožené lýkožroutem se ostatně ve svém projevu ve sněmovně věnoval i prezident Zeman. Obvinil bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka (tehdy SZ), jehož úřad po orkánu Kyrill rozhodl, že ze šumavských prvních zón nenechá odstranit popadané stromy, že tak způsobil kůrovcovou kalamitu.

„Když někdo vykácí alej, stává se předmětem kritiky. Když někdo zničí 60 tisíc stromů, tak se těm Bursíkům nic nestane,“ prohlásil prezident zvýšeným hlasem. Hovořil také o „hnědém Mordoru“, který tak podle něj vzniknul. Odkazoval přitom na svůj letecký výlet nad Šumavou v době kůrovcové kalamity.

Nahrávám video

Pravidla, která prosadilo ministerstvo životního prostředí, však vycházejí z jiných podkladů. Jak upozornil při debatě před závěrečným schvalováním zákona ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), na místech, kde stromy uschnou a popadají, nezůstává mrtvá krajina.

Již před čtyřmi lety upozornila správa německé části Šumavy (resp. Bavorského lesa) své české protějšky, že se les dokáže dobře zotavit, a to bez lidské pomoci. Správci německé části Šumavy sledovali vývoj lesa zasaženého kůrovcem v letech 1991 až 2011.

„Díky kůrovci a polomům došlo k otevření korunového zápoje (prolínání korun stromů), zvýšení množství tlejícího dřeva, a tím i k nárůstu počtu vzácných druhů,“ popsal Marco Heurich z oddělení ochrany přírody a výzkumu Národního parku Bavorský les.

K podobným procesům tak nyní patrně budou ponechány - navzdory obávám prezidenta, některých poslanců a také části šumavských obyvatel - i české národní parky včetně šumavského.

obrázek
Zdroj: ČT24

Turisté: Zajisté rozutíkají se po lese

Podle zákona, který do Poslanecké sněmovny vrátili nejprve senátoři a po nich i prezident, je posláním národních parků mimo jiné „k přírodě šetrné turistické využití“. S tím, že se do národních parků vydají turisté, počítá řada ustanovení, která právě potřebám turistiky dávají výjimku například ze zákazu terénních úprav nebo zákazu staveb.

Zákon umožňuje vyhradit turistické trasy i v klidových územích, ačkoli zřejmě nebudou přístupné celoročně. Klidová území zatím existují pouze na Šumavě, původně do nich lidé vůbec nesměli, později soud nařídil jejich otevření, stále však platí přísné restrikce.

Ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený interpretoval nový zákon tak, že klidová území budou jedinými místy, kam bude možné nadále vstup omezit. „Výsledkem bude, že národní park by měl být průchodný prakticky po celé ploše,“ předpokládá ředitel Hubený.

Senátoři chtěli ve vztahu k turistům prosadit dvě změny. Jedna se měla týkat právě klidových území. Pozměňovací návrh měl znemožnit rušení vyhrazených cest nebo tras v klidových územích s výjimkou případů, kdy by „došlo k významným negativním dopadům na předměty nebo cíle ochrany národního parku“.

obrázek
Zdroj: ČT24

Především ale se zamítnutím senátních změn padl návrh, aby zákon přímo konstatoval, že je účelem národního parku mimo jiné „využití území národních parků pro vzdělávání, turistiku a rekreaci…“ namísto zmíněného „šetrného turistického využití“.

Obyvatelé: Bojí se, že bude hůř

Práva obcí a jejich obyvatel byla hlavním argumentem senátorů či kritiků zákona z řad poslanců. Šlo opět hlavně o Šumavu. Ostatní národní parky jsou vyhlášeny tak, že v nich centra měst a obcí nejsou. Do Krkonošského národního parku tak spadají pouze osady, jako jsou Mísečky či Strážné, a samoty, zatímco Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou a Vítkovice nejsou podle zákona na území národního parku (území KRNAP je ze všech stran „obkličuje“).

Pec pod Sněžkou
Zdroj: ČT24

Naproti tomu přímo na území NP Šumava jsou Prášily, Horská Kvilda, Kvilda, Modrava, Stožec a části několika dalších obcí, o osadách nemluvě. I ministr Brabec v minulosti přiznal, že při vzniku parku „zazněly sliby, které později nebyly úplně naplněny“.

Sami starostové a také hejtmani Jihočeského a Plzeňského kraje vesměs sněmovní verzi zákona odmítali (i když i mezi šumavskými obyvateli včetně starostů jsou také zastánci). Jednak se jim nelíbil zákaz změn vodního režimu – ačkoli ten se na Šumavu vztahuje v mírnější verzi – ale především se obávají, že po účinnosti novely vůbec nebude možné obce rozvíjet.

„Nemůžeme tu postavit dům ani mateřskou školku, protože to je přeci proti divočině,“ tvrdí starosta Modravy Antonín Schubert, jenž je rovněž předsedou Svazu obcí NP Šumava.

Obec Modrava
Zdroj: isifa/LN/Hynek Glos

To však stoupenci zákona odmítají. Například již po třetím sněmovním čtení upozorňoval poslanec Václav Zemek (ČSSD), že se omezení týkají pouze volné krajiny. „V rámci zastavitelných území obcí jsou podmínky lepší pro ty, kteří tam chtějí stavět,“ upozornil.

Ke stížnostem starostů byl velmi vstřícný senátní pozměňovací návrh. Ten chtěl, aby místo odstavce shrnujícího dlouhodobé cíle ochrany národních parků zákon konstatoval, že je účelem národních parků (mj. současně se zmíněným turistickým využitím) „zajištění a podpora udržitelného rozvoje územně samosprávných celků, na jejichž území se národní parky nacházejí“.

Dále měla senátní verze dát obcím větší vliv na schvalování zásad péče o národní parky, což jsou dokumenty, které stanoví pravidla pro ochranu přírody na území parků.

Návrh na podporu „udržitelného rozvoje územně samosprávných celků“ však vyvolal největší negativní ohlas. Ministr životního prostředí upozornil, že je taková formulace nejasná a především na ni odkazoval, když se ve sněmovně vyslovil pro zamítnutí senátních změn. Hovořil přitom o „dračích vejcích“.

Pozemky připadnou státu

Obě strany sporu o pravidla pro národní parky se navzájem obviňovaly ze zlobbovanosti, ne-li zkorumpovanosti. Jedním ze zásadních argumentů stoupenců původní ministerské resp. sněmovní verze byla obava, že nebude nic bránit rozsáhlé výstavbě na chráněných územích vzhledem k tomu, že by se na úroveň ochrany přírody dostal rozvoj obcí resp. „územně samosprávných celků“.

Faktem ale je, že senátoři nechtěli zákon zbavit paragrafu, který praví, že „Česká republika má předkupní právo k nezastavěným pozemkům ležícím mimo zastavěná území obcí na území národních parků.“

Při projednávání ve sněmovně zazněly návrhy na zákaz prodeje státních pozemků v národních parcích a naopak i na omezení předkupního práva, ale neprošly. Každopádně v situaci, kdy má stát předkupní právo, lze podle zastánců zákona jen těžko očekávat, že by si pozemky v národním parku rozebrali například kolotočáři.

obrázek
Zdroj: ČT24

Prezident slíbil, že vetovat nebude, přesto vetoval

Každopádně je teď zákon o národních parcích těsně před cílem a je na poslancích, aby rozhodli, co se bude dít dál. O zákonu hlasovali již třikrát – v prvním a třetím čtení a poté, co jim ho vrátil Senát. To měl být poslední krok, ale nebyl. Ačkoli ministr Brabec v roce 2015 řekl, že mu prezident slíbil, že nebude předlohu vetovat, hlava státu poté, co senátní návrhy neuspěly, ohlásila přesný opak. 

Při hlasování o senátním vetu nicméně byla podpora původní verze prakticky stejná jako ve třetím čtení (pro bylo o čtyři hlasy méně, proti o dva více) a potřebných 101 hlasů dala sněmovna – i díky podpoře části opozice za situace, kdy někteří koaliční poslanci byli proti – dohromady i poté, co se zákon ještě pokusila zastavit hlava státu.

  • Zákon má být účinný od začátku druhého kalendářního měsíce po vyhlášení, tedy již letos v létě. Výjimkou jsou některá pravidla pro České Švýcarsko, která začnou platit až od počátku příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Druhý den rozpočtových jednání ministrů se Schillerovou skončil

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu pokračovala v jednáních se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po úterních schůzkách se sedmi ministry jednala s dalšími šéfy resortů. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že rozpočtový schodek by měl být výrazně nižší než 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Senát vrátil znovuzavedení EET i zákon o státních zaměstnancích sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Poslancům vrátil i změny podmínek zaměstnávání státních úředníků a návrh na zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí. Senátoři schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line a umožnili i přijetí úpravy sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Novelu stavebního zákona budou probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli ní na Ústavní soud.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoO lžích politiků i o tom, kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska, hovořili Moláček a Golis

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 10 hhodinami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 11 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 17 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
18. 8. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.