Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
Letos stát plánuje hospodařit s deficitem 310 miliard. Přes 400 miliard se schodek státního rozpočtu dostal pouze za pandemie nemoci covid-19 v roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun. Mezi 300 a 400 miliardami korun byl deficit zatím pouze v letech 2020 a 2022. Schillerová se dříve shodla s Babišem, že rozpočet by se měl zaměřit na investice do zdravotnictví a dopravní infrastruktury.
„Pokud má být deficit pod 400 miliardami korun a nechceme zvyšovat daně, tak to bude velmi obtížné,“ míní ekonom Petr Dufek, který působí jako hlavní analytik banky Creditas a jako člen prognostického panelu České bankovní asociace. V roce 2027 se může schodek pohybovat kolem 350 až 360 miliard, řekl hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko. Považuje to za vysoké číslo obzvlášť v době, kdy se ekonomice již dva roky daří.
Nyní jsou podle Rusinka ideální časy pro to, aby pokračovala konsolidace veřejných financí. „To, co uvidíme v roce 2027 – a já se obávám i v dalších letech –, je úplně opačný trend, kdy se z rozpočtově konzervativní země, a tak nás stále vidí i finanční trhy, postupně budeme dostávat ke schodkům okolo tříprocentní maastrichtské hranice a možná i o něco výše,“ řekl ekonom.
Je to zásadní kritérium, které se posuzuje na úrovni Evropské unie, pokud země usiluje o přijetí eura. Zároveň je to i nepsaná hranice pro nadměrné zadlužování, sdělil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Je dobré mít zadlužení pod třemi procenty HDP, ale vidíme, že řadě evropských zemí se to nedaří,“ dodal ekonom.
Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek poznamenal, že Česko si nyní půjčuje o něco dráže než v předchozích letech. „Splátky jsou poměrně vysoké, přesahují sto miliard ročně. Ale vývoj úrokových sazeb zatím není vývojem českých veřejných financí nijak zásadně ovlivněn. To je dáno spíš vývojem měnové politiky a situací na globálních trzích,“ dodal ekonom.
Česko má v současnosti důvěru věřitelů, že své dluhy splácí včas, dodal Marek a připomněl, že jedna z hlavních ratingových agentur uvedla, že hlavní překážkou k dalšímu zlepšení českého ratingu je hlavně výkon ekonomiky, a ne stav veřejných financí. „Nemůžeme dlouhodobě schvalovat takto vysoké schodky, ale na druhou stranu je zbytečně alarmistické varovat před zhoršováním ratingu, protože ten na horizontu není,“ uzavřel ekonom.
Politický komentátor Petr Honzejk z Hospodářských novin upozornil, že rozpočet vzniká v rozporu se zákonem. „Stále platí zákon o rozpočtové odpovědnosti, podle kterého by největší přípustný schodek státního rozpočtu měl být na úrovni 1,25 procenta HDP. To v současnosti vychází na zhruba 180 miliard korun,“ prohlásil komentátor. Zdůraznil, že státní dluh roste takovým tempem, že „to začíná být problém“.
Podle Honzejka budou mít nejlepší vyjednávací pozici ministři, přes jejichž ministerstva bude především hnutí ANO schopné prezentovat voličům své úspěchy a takzvané „dárky voličům“. Dodal, že dle jeho názoru odejde spokojený ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) či ministr práce a sociálních věcí Juchelka. „Podstatnou část voličů hnutí ANO tvoří důchodci, takže tam se ‚najdou‘ peníze na mimořádné valorizace,“ dodal Honzejk.
Šebestyán: Rozpočet ministerstva zemědělství se zvýší o stovky milionů
Ministr zemědělství Šebestyán po večerním jednání na ministerstvu financí řekl, že rozpočet jeho resortu by měl být příští rok o několik stovek milionů vyšší než letos plánovaných 63,4 miliardy.
Šebestyán už při příchodu na schůzku avizoval, že bude usilovat o zvýšení rozpočtu ministerstva zemědělství proti původnímu návrhu. Po schůzce doplnil, že rozpočet bude dostatečný k naplnění základních priorit resortu i cílů vládního programového prohlášení. „Z pohledu financí by si každý představoval co největší rozpočet,“ podotkl nicméně.
Rozpočet ministerstva dle něj bude v celkovém objemu podobný jako letos, bude se ale lišit skladba jeho položek. „Některé jsme navyšovali, jako vodohospodářství,“ upřesnil Šebestyán. V jiných oblastech podle něj naopak přistoupí resort k úsporám.
Šebestyán nepředpokládá, že by v dalších dnech dál samostatně jednal se Schillerovou o rozpočtu svého resortu, jako to naznačili někteří jeho vládní kolegové. Případné úpravy by se podle něj mohly vyřešit na jednání kabinetu.
Metnar mluvil o zvyšování platů bezpečnostních sborů
„Budeme směřovat k tomu, abychom v roce 2029 navýšili nástupní platy policistů na 50 tisíc korun po absolvování základní odborné přípravy. A s tím je spojeno celkové navýšení nejenom pro ty nově nastoupivší, ale pro všechny příslušníky bezpečnostních sborů, to znamená policistů, hasičů, celníků, vězeňské služby a dalších,“ prohlásil po jednání ministr Metnar. Uvedl také, že příští rok by se mohlo nabírat více policistů a hasičů.
„Abychom se dostali k nějakému číslu, tak jdeme víc jak o 1500 korun u policistů a téměř o další stovku u hasičů,“ řekl k výhledu na příští rok. Uvedl také, že příští rok by se mohlo nabírat více policistů a hasičů.
„Optimisticky vidím také navýšení dotací dobrovolným hasičům. Co se týče projektu IT a kyberbezpečnosti, budeme v této oblasti ještě pokračovat v jednání ve čtvrtek a rovněž tak v oblasti investic, které bezpečnostní sbory v rámci vnitra potřebují,“ doplnil Metnar.
„Bezpečnost není status quo, vyvíjí se. Takže i ten rozpočet se musí vyvíjet,“ odpověděl ministr na otázku, zda si vnitro oproti letošnímu roku nepohorší. Metnar přiznal, že úspory se hledají obtížně, když více než 75 procent rozpočtu vnitra tvoří platy příslušníků a občanských zaměstnanců. Vedle slučování agend se chce vydat cestou digitalizace. V pilotních projektech u policie a správní agendy už vnitro testuje využití AI technologií, které mají úředníkům předpřipravovat rozhodnutí.
Plaga bude požadovat „nižší desítky miliard“ navíc
„Přišel jsem s tím, že je mou ambicí naplnit programové prohlášení a že to bude pokryto rozpočtovými prostředky,“ řekl po úterní schůzce ministr Plaga. Debata se Schillerovou dle něj byla věcná a panuje shoda, že kabinet musí do roku 2029 naplnit, k čemu se zavázal. Programové prohlášení slibuje nástupní plat učitele 50 tisíc korun a průměrný v roce 2029 na úrovni 75 tisíc korun. Před jednáním uvedl, že v příštím roce bude chtít „nižší desítky miliard“ nad rámec původního návrhu resortu financí.
V příštím roce chce Plaga posílit rozpočet vysokých škol s ohledem na to, že na ně přicházejí silnější populační ročníky. Usiluje také o přidání peněz na podporu duševního zdraví na školách, školní psychology a speciální pedagogy, nebo na podporu škol, které ji speciálně potřebují.
Jednání ministrů školství a financí bude pokračovat ve čtvrtek. Plaga informoval, že budou se Schillerovou zpřesňovat detaily některých položek rozpočtu na příští rok a rozdělení kroků ke splnění vládních slibů na roky 2027, 2028 a 2029. Jak vysoký bude rozpočet resortu školství v příštím roce, Plaga neupřesnil.
Šťastný chce podporovat menší projekty a sportovní kluby
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) chce v příštím roce pokračovat v podpoře menších projektů. Plánuje poslat co nejvíce peněz do sportovních klubů, uvedl po jednání se Schillerovou, které bude pokračovat ještě ve čtvrtek. Národní sportovní agentura (NSA) letos hospodaří s 9,1 miliardy korun a Šťastný doufá, že se rozpočet podaří v příštím roce o něco navýšit. Přesná čísla neuvedl.
„Jednali jsme věcně, žádné konflikty nejsou,“ popsal po 23:00 ministr úterní schůzku. Vzhledem k pokročilé hodině a posunu programu jednání stihl Schillerové představit neinvestiční i investiční priority NSA pro příští rok, k žádné dohodě ale prozatím nedospěli. „Nemohu komentovat žádná čísla, protože paní ministryně ani nepředložila pohled na tu věc,“ vysvětlil.
„My jsme se v letošním roce – a chceme v tom pokračovat i pro následující období – rozhodli dát stranou projekty, které nazýváme generel národní sportovní infrastruktury: projekty za stovky milionů korun, mnohdy i miliardy, a hledat pro ně peníze někde jinde,“ zmínil Šťastný. Hodlá pokračovat v podpoře dětí, mládeže a regionů. „Chceme jít cestou podpory velkého množství projektů za méně peněz,“ pokračoval. Více peněz má jít do klubů, o něco méně peněz pak do velkých sportovních organizací, kde Šťastný plánuje ušetřit na administrativě.
Macinka chce fond na údržbu nemovitostí v zahraničí
Chci zřídit fond na údržbu nemovitostí v zahraničí, řekl Macinka po jednání. „Ministerstvo zahraničních věcí má spoustu nemovitostí v hodnotě přesahující víc než sto miliard korun, o které se v posledních dvaceti letech téměř nikdo nestaral. Je tam velký nemovitostní dluh,“ tvrdí ministr. Resort dle něj může prodat nemovitosti za necelých 300 milionů korun.
Po vzoru jiných zemí se chce dohodnout s resortem financí, že prostředky z prodeje nepotřebných nemovitostí nebo pozemků budou směřovat do rozpočtu ministerstva zahraničí a do zmíněného nemovitostního fondu, který nebude striktně vázán na konkrétní projekty, ale mohl by být použitý na investice do majetku v zahraničí. „Žádný odpor paní ministryně jsem v tomto ohledu nezaznamenal,“ dodal Macinka.
Prodej je dle něj součástí změny nastavení priorit v sítí zastupitelských úřadů, ale nechtěl uvést, kterých zemí se to bude týkat. „My to v určitý čas představíme jako balík generálních konzulátů nebo zastupitelských úřadů, které chceme uzavřít, a vedle toho těch nových, které chceme otevřít,“ sdělil Macinka. Ministerstvo zahraničí by podle něj mělo v roce 2027 hospodařit s více než deseti miliardami korun, tedy podobně jako v letošním roce.
Poplatky za obnovitelné zdroje
Stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie (POZE), řekl Havlíček po jednání se Schillerovou. Letos na nich stát zaplatí kolem 41 miliard korun, v předchozích letech byly platby rozděleny mezi stát a odběratele. Základem výdajů ministerstva průmyslu a obchodu v příštím roce budou dle Havlíčka hlavně investice do hospodářského růstu. Šetřit naopak chce na provozu resortu a jemu podřízených úřadů.
Havlíček neřekl, zda se se Schillerovou dohodl na přesné částce pro rozpočet MPO pro rok 2027. Stejně tak se vyhnul i otázce na výši schodku. „Nechci to teď komentovat. Bylo by to nefér, protože ještě probíhají jednání s ostatními resorty. Určitě to jako první musí okomentovat ministryně financí,“ sdělil Havlíček.
Havlíček při příchodu na ministerstvo financí zmínil, že rozpočet jeho resortu je důležitý, aby se podařilo udržet podporu výzkumu, exportu a cen energií. Jednání jsou pro něj otázkou nejen úspěchu jeho resortu, ale i celé vlády a naplnění hospodářské strategie.
Máme variantu navýšení platů, sdělil Juchelka
Juchelka po jednání se Schillerovou řekl, že ministerstva práce a financí mají variantu navýšení platů ve veřejné sféře i dohodu na postupu k narovnání tarifů pod minimální mzdou. Debata podle něj směřuje k jednomu z největších lednových navýšení platů ve veřejné sféře za poslední roky.
Při příchodu na ministerstvo Juchelka mluvil především o důchodech. Uvedl, že má pokrytou jak řádnou valorizaci penzí o minimálně tři sta korun, tak penze věkově podmíněné. Zmiňoval částku 740 miliard korun na rok 2027, sdělila redaktorka ČT Alžběta Kabrdová.
„Mandatorní výdaje jsou pokryté, a to i nad rámec toho, co by mělo projít legislativou na podzim v Poslanecké sněmovně. Například důchody, které prošly jako věkově podmíněné valorizace, a tak dále,“ dodal. Zvýšení důchodů nad tento rámec je podle něj předmětem koaličního jednání.
Se Schillerovou mluvil i předseda Akademie věd Radomír Pánek. Požádal ji o navýšení rozpočtu jeho instituce o 900 milionů korun a rozhovory bere jako první kolo vyjednávání. „Zatím se trochu rozcházejí představy o rozpočtu AVČR na příští rok. Počítám s tím, že jednání budou pokračovat. Pevně věřím, že vláda bude považovat vědu, výzkum a inovace za svou prioritu, jako to uvádí v hospodářské strategii,“ dodal Pánek.
