Deficit státního rozpočtu

V Poslanecké sněmovně ve středu poprvé zasedal rozpočtový výbor, aby projednal návrh státního rozpočtu, který předložila končící koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Vláda v demisi navrhla schodek 286 miliard korun. Na návrh místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ale výbor projednávání přerušil do pondělí. Podle možné budoucí ministryně financí návrh nepokrývá povinné, zákonem předepsané a investiční výdaje v objemu 95,9 miliardy. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) tvrzení odmítá.

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.

Hnutí ANO nechce zvyšovat schodek státního rozpočtu na příští rok, řekl předseda hnutí a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš, očekávanou výši schodku ale neupřesnil. Končící vláda Petra Fialy (ODS) navrhla na příští rok rozpočet s deficitem 286 miliard korun, letos by měl stát hospodařit se schodkem 241 miliard korun.

Vláda Petra Fialy (ODS) na úterním zasedání jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí na konci srpna navrhlo rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Vláda oproti prvnímu návrhu zvýšila příjmy a výdaje o 28 miliard. Plánovaný schodek ale zůstal stejný. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočtové příjmy pro příští rok zvýšily díky dopadu jednotného hlášení zaměstnavatele a vyšším očekávaným příjmům z EU.

Země, která má dobré ekonomické ukazatele, by neměla mít deficit odpovídající krizovému stavu, vyjádřil se v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem k předběžnému navrhovanému schodku státního rozpočtu pro příští rok ve výši 280 miliard korun bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Když na něco nemáme, nemůžeme na to dát z kapsy,“ poukázal na některé vysoké výdaje státu a údajně nedostatečné příjmy k jejich pokrytí bývalý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.

„Jde o trvalý mandatorní výdaj, a proto by tomu každá vláda měla přizpůsobit své priority a nefinancovat ho jenom z dluhu,“ řekl ke schválení závazku pětiprocentních výdajů na obranu zeměmi NATO v Interview ČT24 exministr financí Miroslav Kalousek. Důležité je však i to, aby byly investice efektivní, což se podle něj ne vždy děje. „I bez vyšších výdajů na obranu bychom měli konsolidovat, a pokud k tomu máme ještě výdaje na obranu, tak tím spíše. Platit všechno z dluhu je sice aktuálně pohodlné, ale do budoucna tak mladé připravíte o perspektivu a hrozí to stejnou ztrátou suverenity jako nevyzbrojená armáda,“ prohlásil v pořadu moderovaném Danielem Takáčem.

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámil resort financí. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o třicet miliard kvůli dopadům zářijových povodní. Státní dluh ke konci roku 2024 vzrostl na 3,365 bilionu korun, o rok dřív byl 3,111 bilionu.

Schodek státního rozpočtu se před koncem roku přiblížil k plánované sumě 282 miliard korun. Hospodaření se k 20. prosinci dostalo do minusu více než 272 miliard. Číslo je o třináct miliard vyšší než na konci listopadu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) i další koaliční lídři ujišťují, že vláda plánovaný deficit dodrží.

Hostem pořadu Události, komentáře byl předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl, který označil návrh státního rozpočtu na rok 2025 za rozpočet na volební rok. Podle něj bude sestavení rozpočtu na rok 2026 ještě komplikovanější. Vládní návrh na příští rok počítá s příjmy ve výši dvou bilionů a 86 miliard korun a se schodkem 241 miliard. Rada upozornila, že se schodkem mohou zamíchat ještě dvě proměnné – cena emisních povolenek a odvody z firem s účastní státu.

Hospodaření Slovenska bylo loni horší, než předpokládal jarní odhad. Deficit veřejných financí dosáhl v přepočtu 5,21 procenta hrubého domácího produktu (HDP) oproti dosud vykazovaným 4,89 procenta HDP. Znamenalo to i výrazné meziroční zhoršení hospodaření, země totiž v roce 2022 zaznamenala veřejný schodek 1,67 procenta HDP. Informoval o tom slovenský statistický úřad.

Ministerstvo financí připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o třicet miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po prvním jednání vládní pracovní skupiny pro financování škod způsobených povodněmi.

Schodek státního rozpočtu na konci srpna klesl na 175,8 miliardy korun z červencových 192,3 miliardy. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za prvních osm měsíců roku je nejlepší za posledních pět let, zároveň je ale deficit pátý nejvyšší v historii Česka. Loni v srpnu byl schodek 194,6 miliardy korun. Podle analytiků má vláda šanci udržet naplánovaný celoroční deficit 252 miliard korun.

Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru, prostředky na zářijové zvednutí tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech, řekl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala (ODS). Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou podle něj od ledna. Uvedl také, že školství by mělo dostat proti letošku nejméně o deset miliard korun víc. Fiala rovněž hovořil o tom, že ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) má předpoklady, aby obstál ve výběrovém procesu na eurokomisaře.

Přestože inflace v červenci meziročně překvapivě vzrostla, zatím není důvod si myslet, že v tom bude i pokračovat, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Obavy zatím nemá ani místopředseda SPD Radim Fiala, ačkoli zároveň varoval před hrozícími proinflačními tlaky a dle něj pomalou konsolidací veřejných financí ze strany české vlády.

Evropská komise (EK) navrhuje zahájit řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené rozpočtové deficity. EK uvedla, že doporučí unijním orgánům zahájit disciplinární řízení s Belgií, Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Polskem a se Slovenskem. Nejzazší termíny, do kterých je nutné deficity snížit, ale Komise oznámí až v listopadu. V centru pozornosti je zejména Francie.

Členové vlády požadují pro příští rok do rozpočtů svých ministerstev o zhruba 250 miliard korun více, než mohou podle plánovaného schodku státního rozpočtu dostat. Informaci potvrdili nezávisle na sobě tři členové kabinetu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvá na dodržení plánovaného deficitu 235 miliard korun, s nímž návrh státního rozpočtu počítá.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.

Schodek rozpočtu ke konci května byl podle pondělního oznámení ministerstva financí 210,4 miliardy korun, tedy o 61 miliard nižší než loni. Ekonom David Marek to považuje za dobrý signál, ke skutečnému pokroku ohledně schodků je ale podle něj ještě třeba udělat hodně práce. V Interview ČT24 řekl, že je nutné přijmout další konsolidační balíček.

Schodek státního rozpočtu se v březnu oproti předchozímu měsíci mírně prohloubil na 105 miliard korun. Oproti konci loňského prvního čtvrtletí je zhruba o třetinu nižší, tehdy činil rozdíl mezi výdaji a příjmy státu 166,2 miliardy. Zároveň je to ale stále třetí nejhlubší čtvrtletní deficit v historii samostatného Česka.

Část ministrů chce pro své resorty víc peněz. Na mimořádné jednání vlády o změnách v letošním státním rozpočtu přišli s požadavky na přidání šéfové školství, vnitra i místního rozvoje. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že změny rozpočtu připadají v úvahu, avšak jeho strana i koaliční TOP 09 trvají na tom, že je nezbytné dodržet plánovaný schodek.

Způsob, kterým vláda Petra Fialy (ODS) přistoupila k podpoře občanů v rámci ekonomického, energetického či sociálního prostředí, byl nedostatečný, řekl místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) v Událostech, komentářích. To podle něj vygradovalo ve značnou nespokojenost veřejnosti a její část se tak obrátila proti uprchlíkům z Ruskem napadené Ukrajiny. „To je ryzí pokrytectví,“ reagoval ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vláda se podle něj dokázala vypořádat s vážnými energetickými hrozbami a pomohla tak i domácnostem.

Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Upozornila také, že návrh rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.

Prezident Petr Pavel se setká s kandidátem na ministra zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) v úterý 20. června. Potvrdil, že ho do funkce jmenuje 29. června. Pavel to řekl v rozhovoru CNN Prima News. Prezident také zmínil, že ho znepokojuje vývoj státního rozpočtu. Zkritizoval, jak byl sestaven letošní rozpočet, i způsob komunikace vlády.

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových dvou set miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard, uvedlo ministerstvo financí. Schválený rozpočet počítá za celý rok s deficitem 295 miliard korun.