Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu pokračovala v jednáních se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po úterních schůzkách se sedmi ministry jednala s dalšími šéfy resortů. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že rozpočtový schodek by měl být výrazně nižší než 400 miliard korun.
Jako šestý v pořadí dorazil za ministryní financí po 21:00 ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). S jakými částkami by měl jeho resort příští rok hospodařit, nechtěl přiblížit. Uvedl pouze, že rozpočet počítá s penězi na boj se suchem a financování národních parků.
Stát by měl podle něj vydat více prostředků také na pokračování projektů po vyčerpání unijních dotací. Červený rovněž uvedl, že jeho úřad kvůli úsporám chystá další snižování počtu pracovních míst. Jak by měla tato systemizace vypadat, neupřesnil.
Zůna počítá se 191 miliardami
Zůna po schůzce se Schillerovou uvedl, že je s výsledkem spokojený. „Jednání bylo velmi věcné, vstřícné a rychlé“, sdělil ministr, podle něhož obě strany věděly velmi přesně, co obrana potřebuje k tomu, aby v příštím roce zajistila plnění svých úkolů. „Chtěl bych paní ministryni financí především poděkovat za součinnost v minulých měsících v rámci přípravy rozpočtu na rok 2027,“ doplnil šéf resortu obrany.
Nynější kabinet bude podle Zůny první vládou, která splní dvě procenta HDP tvrdých výdajů na obranu. „Jasně jsme deklarovali, že splníme naši zákonnou povinnost – to znamená vydávat na obranu dvě procenta HDP,“ zdůraznil s tím, že ministerstvo by příští rok mělo hospodařit s výdaji 191 miliard korun. Jeho úřad by tak měl mít k dispozici zhruba o 36,2 miliardy více než letos.
Ministr obrany dále dodal, že rozpočet pokrývá všechny priority, které resort má. „Počínaje rekrutací personálu a jeho zajištěním, přes pokračování projektu modernizace Armády České republiky a všech dalších projektů, které potřebujeme k tomu, abychom naplňovali schopnosti, cíle a především úkoly roku 2027,“ vyjmenoval.
Zůna rovněž podotkl, že k tomu se počítá i s dalším procentem a půl HDP na výdaje, které jsou spojené s obranou a bezpečností tuzemska v pokladnách dalších resortů. „Bereme obě dvě tyto položky rovnice velmi vážně,“ řekl ministr. Koncepci armády chce předložit v říjnu poté, co vláda do konce září svůj návrh rozpočtu pošle do sněmovny.
Bednárik: Výdaje na dopravní infrastrukturu budou příští rok vyšší než letos
Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) po jednání se Schillerovou sdělil, že jeho úkolem je investovat a zlepšit dopravní infrastrukturu, zatímco úkolem ministryně je „ustrážit“ veřejné finance. „Takže jsme museli najít nějakou shodu. Nemůžu konstatovat, že bychom ukončili debatu nějakým systémem win-win (výhra-výhra). Možná lepší přirovnání je, že to bylo lose-lose (prohra-prohra), protože i já musel volit nějakou ústupovou strategii,“ okomentoval schůzku.
Ministr dopravy se prý se Schillerovou shodl na tom, že národní zdroje do rozpočtu na dopravní infrastrukturu budou vyšší než v předešlém roce. „Ale celkové číslo vám neprozradím, protože souvisí s tím, jak bude vypadat rozpočet jako takový,“ sdělil Bednárik s tím, že páteřní dálniční síť je absolutní prioritou, v čemž prý se Schillerovou našel shodu velice rychle. Letos stát dá na dopravní stavby 169,3 miliardy korun.
V čem musel naopak ustoupit, Bednárik nespecifikoval. Podle něj se ale ukazují problémy s výdaji na stavby, které byly v minulosti vysoutěženy za vyšší ceny. „V současnosti už tyto výdaje snižujeme, ale v rozpočtu na příští rok se to ještě plně nepropisuje,“ podotkl.
Resort zdravotnictví získá dle Vojtěcha proti původnímu návrhu miliardy navíc
Šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po jednání sdělil, že jeho úřad získá proti původnímu návrhu ministerstva financí příští rok několik miliard navíc. „Je to někde kolem řádově částky jedna, dvě miliardy korun navíc,“ přiblížil. Konkrétní suma bude podle něj ještě upřesňována na pracovních jednáních. Podle ministra půjdou tyto prostředky hlavně na investice, například do fakultních nemocnic (FN) v Hradci Králové, Olomouci a moravskoslezského onkologického centra ve FN Ostrava a dětských psychiatrických nemocnic v Opařanech a Lounech.
Více podpořit chce Vojtěch také rezidenční místa, kde se vzdělávají lékaři v některých oborech, zejména praktici. Resort podle něj chce příští rok uspokojit všechny žádosti o tato místa. V letošním roce stála šest set milionů korun a byl převis zájemců.
Ministerstvo letos také převzalo od Úřadu vlády protidrogovou agendu. Podle Vojtěcha na ni bude mít příští rok v rozpočtu desítky milionů navíc. Letos šlo na dotace 415 milionů. Pokračovat bude také financování projektů elektronizace zdravotnictví, podle ministra se v příštím roce počítá zhruba se čtyřmi sty miliony korun.
Jednání se společně s ním účastnil i Babiš. Ten už před schůzkou řekl, že prioritou rozpočtu zdravotnictví budou investice. Při řešení žádostí o peníze na investice je ale podle premiéra nutné také prověřit, zda budou veškeré vyhrazené finance utraceny. Při jednání o zdravotnictví se podle něj zjistilo, že například nemocnice nestihnou utratit asi osm set milionů korun. „Pokud si ty instituce nejsou jisty, že to utratí, tak to zkrátka nemohou požadovat,“ dodal po schůzce. Letos ministerstvo zdravotnictví hospodaří s rozpočtem 12,7 miliardy korun, což je o pět miliard méně než v předchozím roce.
Na nový centrální stavební úřad půjde podle Mrázové 1,7 miliardy
Před Vojtěchem se Schillerovou jednala ministryně pro místní rozvoj (MMR) Zuzana Mrázová (ANO). „Velké téma, které jsme řešili, je nový úřad rozvoje území, který vychází z novely stavebního zákona. Je to centrální úřad. Chci poděkovat za velice konstruktivní jednání, podařilo se nám domluvit rozpočet úřadu pro příští rok ve výši 1,7 miliardy korun,“ sdělila Mrázová po schůzce. Na jeho provoz by 500 milionů mělo být přesměrováno z peněz MMR a dalších resortů, zbytek ze státního rozpočtu.
Zabývaly se také oblastí bydlení. „Paní ministryně uvítala, že se snažíme maximalizovat čerpání finančních prostředků z evropských zdrojů, kde se nám podařilo nalézt 5,87 miliardy korun na program Dostupné nájemní bydlení 2.0, který budeme spouštět na konci letošního roku,“ doplnila Mrázová.
Letos její ministerstvo hospodaří s 31,7 miliardy korun. Významná část jeho příjmů však nepocházela ze státního rozpočtu, ale z evropských peněz. Podle Mrázové i v příštím roce by největší část peněz z rozpočtu měla mířit na spolufinancování evropských fondů. Konkrétně by mohlo jít například o projekty v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP).
Konkrétní sumu, kolik ministerstvo na příští rok získá, Mrázová zatím neupřesnila. „Bude to přes 5,5 miliardy a ještě tam máme některé věci, které musíme dojednat. Ale je to už v podstatě v rámci drobných částek, takže předpokládáme 5,5 až 5,7 miliardy korun, se kterými MMR bude hospodařit,“ upřesnila ministryně.
Kultura rozhodně nebude bita, řekl Klempíř
Jako první ministr se Schillerovou ve středu jednal šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy). K požadavkům úřadu na státní rozpočet 2027 přistoupila ministryně podle Klempíře otevřeně. „Dojednali jsme všechno, co jsme potřebovali. Podpora kultury je pro nás základní prioritou. Dopadlo to velmi dobře,“ prohlásil s tím, že kultura „určitě nebude bita“.
Ministr před jednáním řekl, že bude usilovat o zvýšení výdajů resortu z letošních 17,6 miliardy korun. Nechtěl předjímat, zda se mu podaří dosáhnout na dvacet miliard korun, o kterých mluvil v červnu. A po schůzce nechtěl být konkrétní.
Prioritou jsou podle Klempíře živá kultura a ministerstvem přímo řízené organizace, mezi než patří Národní galerie, Národní divadlo, Národní muzeum, Česká filharmonie a další. Podle ministra se nebude zvyšovat vstupné nebo propouštět.
Veřejnoprávními médii se má zabývat koaliční rada
O financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) se Schillerovou podle Klempíře nemluvili. Má se tím podle něho zabývat i koaliční rada. Na dotaz, zda se má financování médií veřejné služby změnit od 1. ledna 2027, ministr řekl, že neumí nyní odpovědět.
„Jestli to bude od 1. ledna, jestli to stihneme, nebo nestihneme, jestli to bude posunuto, to vám teďka nedokážu říci,“ podotkl Klempíř. Dle něho je také podstatné vyjádření Schillerové, podle něhož by měl rozpočet v případě schválení změny financovat ČT a ČRo z kapitoly všeobecná pokladní správa. Nikoli tedy přes rozpočet resortu kultury. „Já si myslím, že by to tak klidně mohlo být,“ dodal Klempíř.
Vládní návrh zákona o financování veřejnoprávních médií, kterým ruší dosavadní poplatkový systém a převádí financování ČT a ČRo na státní rozpočet, koaliční kabinet schválil v polovině června. Návrh přiznává oběma médiím méně peněz, než se kterými hospodaří po loňském zvýšení poplatků. Podle ČT a ČRo to povede k omezení výroby pořadů a propouštění. Opozice varuje, že změna financování veřejnoprávních médií omezí jejich nezávislost.
Letos stát plánuje hospodařit s deficitem 310 miliard. Přes 400 miliard se schodek státního rozpočtu dostal pouze za pandemie nemoci covid-19 v roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun. Mezi 300 a 400 miliardami korun byl deficit zatím pouze v letech 2020 a 2022.
Schillerová uvedla, že hlavní prioritou rozpočtu budou investice do dopravní sítě, do energetické bezpečnosti, do dostupného zdravotnictví, do školství a bydlení. Rozpočet by dle ní měl podpořit hospodářský růst země. Babiš ve středu řekl, že zdravotnictví je na prvním místě a doprava na druhém. Vyjádřil se i k deficitu státního rozpočtu. „Schodek je (...) strukturální deficit 2,9 procenta schválený Evropskou komisí,“ sdělil. Strukturální schodek 2,9 procenta HDP odpovídá zhruba 350 až 370 miliardám korun.
Šéfka státní kasy už během úterý mluvila s polovinou ministrů. Většina z nich oproti loňsku požadovala více peněz. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie.
Otázka příjmové stránky podle politologa zapadá
Mezi priority současného kabinetu podle politologa Milana Školníka patří navyšovat prostředky, a to zejména na platy. „To samozřejmě s sebou ponese obrovské výdaje. Jestli je to narovnávání nějakého stavu, že platy ve veřejné sféře byly dlouhodobě podfinancovány, což asi byly, tak to samozřejmě nějakým způsobem narovnává, ale tady trochu chybí argument, dobře, budeme navyšovat výdaje, ale jakým způsobem budeme třeba řešit příjmovou stránku, což je otázka každého hospodáře, která tady zatím zapadá,“ míní politolog.
Předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář sdělil, že vůbec netuší, o kolik by platy měly od ledna růst. „Od dubna se snažíme pana premiéra přesvědčit, aby s námi jednal. Napsali jsme tři dopisy, na ten poslední konečně reagoval. Pořád nevíme, kdy dojde k jednání mezi vládou a odbory na téma valorizace platů na rok 2027,“ řekl. Signál od ministra Juchelky ohledně zvýšení platů vnímá pozitivně, na druhou stranu odbory stále na jednání čekají. O kolik procent by měly platy dle odborů růst, neřekl.
Svaz průmyslu a dopravy se obává vysokých schodků rozpočtu. „V posledních letech jsme pokaždé na tripartitě při diskuzích o státním rozpočtu, pakliže byl deficitní, poukazovali na to, že je potřeba, aby vláda měla opravdu solidní plán na snižování deficitu a vyrovnání veřejných financí, protože dluhy prostě něco stojí,“ upozornil viceprezident svazu Radek Špicar s tím, že vždycky to musí někdo zaplatit. Kdyby stát přestal mít schopnost získávat peníze, tak by například mohl ještě více zvyšovat daň z příjmu právnických osob, míní také Špicar.
