Prezident republiky Miloš Zeman ve svém projevu v Poslanecké sněmovně varoval před rozšiřováním bezzásahových zón, jak to předpokládá původní vládní návrh novely známé jako zákon o národních parcích. Podobně jako senátoři, kteří navrhli rozsáhlé úpravy, se hlava státu obává, že novela tvrdě dopadne zejména na šumavské obce. Naopak ministr životního prostředí je přesvěčen, že kdyby prošly senátní úpravy, znamenalo by to faktický zánik národních parků jako míst, kde je ochrana přírody na prvním místě.
- Poslanci o budoucnosti národních parků v úterý nestihli rozhodnout. Před půl sedmou večer požádal klub ODS o přestávku, která se protáhla do 19:00. Sněmovna proto projednávání bodu přerušila nejméně do středy.
Že je potřeba zákonná úprava, která by stanovila základní pravidla pro Šumavu i další národní parky v Česku, je to jediné, na čem se všichni shodnou. Rozpory, které se týkají všeho ostatního, jdou napříč politickými stranami, vytvářejí neobvyklá spojenectví a neobvyklé spory.
Prezident: Šumavská divočina bude jako poušť
Miloš Zeman se v Poslanecké sněmovně pokusil zastavit novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která se týká národních parků. Hovořil přitom především o Šumavě, protože, jak poukázal, „prakticky sto procent diskuse o tomto zákoně se týká Národního parku Šumava“. Upozornil, že se situací v největším z českých národních parků zabývá deset let. „Prostudoval jsem ne desítky, ale stovky, za těch deset let už to budou tisíce stránek,“ zdůraznil.
Odkázal na tradici hospodářského využívání šumavských lesů a kritizoval vymezení bezzásahových zón, které podle něj měly rozhodující vliv na šíření lýkožrouta smrkového v posledních deseti letech. Do svého projevu opakovaně zařadil kritiku bývalého ministra životního prostředí z let 2007 až 2009 Martina Bursíka. Ten po orkánu Kyril v roce 2007 rozhodl, že se ze Šumavy nebudou odstraňovat padlé stromy z bezzásahových zón. „Když někdo vykácí alej, stává se předmětem kritiky. Když někdo zničí 60 tisíc stromů, tak se těm Bursíkům nic nestane,“ prohlásil prezident zvýšeným hlasem.
Hlava státu je přesvědčena, že výsledkem přísné ochrany šumavských lesů je „hnědý Mordor“, jak označil vyschlé lesy. Za další výsledek považuje vylidňování šumavských obcí. „Dámy a pánové, byli jsme svědky zločinu. Byla vytvořena fiktivní divočina, byla vytvořena poušť. Co byste řekli člověku, který v polovině Šumavy vytvoří poušť? Kdyby se hájil tím, že je potřeba dezertifikace, tedy rozšíření pouště, tak byste ho poslali do blázince. Proč jste neposlali do blázince Martina Bursíka?“ uvedl prezident. Při odchodu ze sněmovny Miloš Zeman nevyloučil, že zákon vetuje, pokud by poslanci setrvali na své verzi.
Ministr: Nemůžeme přírodě všude nařizovat, jak se má chovat
Na prezidentovo vystoupení reagoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který samotný fakt, že hlava státu přišla právě k jeho tématu, velice ocenil. „Kdo z vás to má?“ podotkl. Ihned však dodal, že se s Milošem Zemanem v tomto případě neshodne. „Hodně ne.“
Richard Brabec je přesvědčen, že nepředstavuje žádnou hrozbu vyhlášení bezzásahových zón tak, jak zákon předpokládá. „Když máme v naší krásné malé zemi jenom čtyři národní parky a jejich plocha je pouhých 1,5 procenta rozlohy celé ČR, tak si je musíme sakra chránit. První zóny tvoří z toho 1,5 procenta ještě menší kousíček. Proč i tady chceme přírodě nařizovat, jak se má chovat?“ řekl ministr životního prostředí. Připomněl přitom, že již ministr životního prostředí Zemanovy vlády Miloš Kužvart v plánu péče pro roky 2000 až 2010 hovořil o možnosti bezzásahového režimu na polovině území NP Šumava v roce 2030.
V rozhovoru pro Události zdůraznil Richard Brabec, že rozsah bezzásahové zóny, kterou navrhuje, není vyšší než v současnosti. „Navíc tam dáváme revoluční prvek moratoria,“ podotkl. Prezidentova slova o suché Šumavě zpochybnil. Pokud Šumava vysychá, je to podle ministra „nedostatkem sněhu nebo srážek“.
Ministr také odmítl obvinění, že nejednal se šumavskými obcemi. Naopak řekl, že starostové nebyli ochotni přistoupit na žádný kompromis. Přiznal však, že „před čtvrt stoletím při vzniku parku do něj bylo začleněno velké množství obcí a zazněly sliby, které později nebyly úplně naplněny“.
Přesto Richard Brabec vyzval poslance, aby nehlasovali pro senátní pozměňovací návrhy. Prohlásil je za „šumavský masakr motorovou pilou“. Již dříve dal najevo obavu, že by to degradovalo ochranu přírodu a umožnilo výstavbu v srdci národních parků. Poslance také odkázal na právní posudek senátního návrhu, který považuje ministr za zmatený. „Některý pojem Senát vyškrtává, ale pak se na něj odvolává,“ uvedl. Není přitom přesvědčen o tom, že by senátní návrh „zásadním způsobem zlepšoval postavení obcí“.
Proti senátní verzi protestovali ředitelé parků i demonstranti
Proti senátním změnám však nehoroval pouze ministr. V uplynulých týdnech vzniklo několik výzev poslancům. Dopisem vyjádřili ředitelé všech čtyř národních parků své obavy, že by senátní návrhy znemožnily řádnou ochranu přírody. „Národní park se dostává do kategorie ochrany nižší, než je chráněná krajinná oblast,“ míní ředitel Správy NP a CHKO Šumava Pavel Hubený.
Vznikla také výzva platformy Vědci pro Šumavu, ke které se podle organizátorů připojilo 45 tisíc lidí včetně stovek vědců, ředitelů národních parků i čtyř bývalých ministrů životního prostředí. Při demonstraci na Malostranském náměstí ji převzal předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD) a po vystoupení Richarda Brabce tlumočil její obsah poslancům.
Sněmovní verze: Klidové zóny i zákaz výstavby
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny v prosinci ve třetím čtení úspěšně prošla sněmovnou, ačkoli díky neobvyklému rozložení sil. Nejhlasitější kritici byli z ODS, ale například vládní lidovci se buď zdrželi, nebo hlasovali proti zákonu. Vládní návrh naopak jednoznačně podpořila TOP 09 a Úsvit.
Ve verzi, která odešla z dolní komory, se mimo jiné mění rozdělení zón ochrany přírody, jež by ovšem potom měly dlouho zůstat stabilní. Novela zavádí klidová území, která budou například v době hnízdění ohrožených druhů nepřístupná. Na druhé straně bude možné za určitých podmínek otevřít turistům místa, kam dosud nemohli. Novela také upravuje nakládání s pozemky a znemožňuje stavět mimo již zastavěná území a zakazuje změny vodního režimu v národních parcích.
- Novela znovu vymezuje všechny čtyři národní parky a stanoví pro ně společná pravidla.
- „Správy národních parků získávají možnost efektivnějšího uplatnění ochranných podmínek,“ stojí v důvodové zprávě navrhované novely.
- Například zakazují důlní činnost či těžbu nerostů, rašeliny nebo slatiny, stavbu průmyslových území nebo zavádět intenzivní chovy zvěře. Konkrétně na Šumavě zákon také omezí úpravy koryt vodních toků a odvodňování pozemků.
- Mimo zastavěná území a zastavitelné plochy také novela zakazuje mj. stavět „mimo staveb (…) určených pro účely ochrany přírody, (…) péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky…“
- V národních parcích by měly být čtyři zóny ochrany přírody od kulturní krajiny po přírodní zónu.
- Podle ministerstva je třeba zákon novelizovat, protože se v současnosti parky řídí podle „již nevyhovujících základních ochranných podmínek“.
Ministr životního prostředí Brabec přitom odmítá, že by jeho zákon mohl zhoršit životní podmínky v obcích v národních parcích. „Jsme přesvědčeni, že v národním parku je možno chránit přírodu a zároveň tam i velmi dobře žít,“ řekl. Vládní novela je podle něj přijatelným kompromisem mezi požadavky na ochranu přírody a na život v národních parcích.
V Senátu sice neprošel návrh na úplné zamítnutí zákona, nicméně do sněmovny se vrátil plný pozměňovacích návrhů, které jeho vyznění významně mění. Z různých důvodů podpořili vrácení téměř všichni přítomní senátoři včetně reprezentantů vládních stran.
- přírodní
- přírodě blízké
- zóna soustředěné péče
- kulturní krajina
Senátní verze: Méně ochrany, více práv obcím
Kritici vládního návrhu resp. verze, již schválili poslanci, se obávají, že významně znevýhodňuje obce. Stěžují si někteří šumavští starostové, kteří se jednak obávají, že zákon jejich obcím znemožní další rozvoj, další obavy se týkají plánovaného rozsahu bezzásahových zón a obavy, že lesy kvůli tomu uschnou.
„Jestli v historicky krátké době zařadíte 70 procent Šumavy do tak zvané divočiny, tak jednak všechny lesy na Šumavě budou sežrány kůrovcem a kůrovec se zcela jistě rozšíří do okolních lesů a způsobíte naprostou ekologickou katastrofu,“ shrnul senátor Tomáš Jirsa (ODS).
Poslanec Jan Zahradník (ODS) ovšem ve svém úterním projevu ve sněmovně uvedl, že senátní návrhy na ochraně přírody nic zásadního nemění. „Až na drobné změny senátní verze ponechává ustanovení o ochraně přírody v zákoně ve srovnání s verzí sněmovní beze změny. Senátní verze na ochraně přírody nic nemění. Zůstávají téměř nedotčeny ochranné podmínky národních parků obecně i bližší ochranné podmínky jednotlivých národních parků,“ řekl. Jediná změna tak podle něj je, že vzniká možnost vyznačovat nové turistické trasy.
Senátoři ve svých pozměňovacích návrzích chtějí mimo jiné posílit postavení obcí tím, že budou moci více mluvit do vymezení zón ochrany přírody, ale také doplněním ustanovení, že účelem národních parků je současně s ochranou přírody také zajištění „rozvoje územně samosprávných celků“. Senát by chtěl také zmírnit zákaz změn vodního režimu a navrhl vypustit ze zákona cíl ochrany přirozených ekosystémů a přírodních procesů. Pokud by poslanci na senátní požadavky přistoupili, padlo by i patnáctileté moratorium na rozdělení zón ochrany přírody.
- Navzdory tomu, že prezident ve sněmovně vystoupí na podporu senátních návrhů, poslanecké kluby mají předem jasno, jak k zákonu o národních parcích přistoupí.
- ANO v čele s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem bude hlasovat pro původní znění novely. Brabec v poslaneckém klubu prosadil usnesení, že ji poslanci ANO jednotně podpoří.
- ČSSD nemá k zákonu jednotný postoj a rozhodnutí ponechá na jednotlivých poslancích. Předseda poslaneckého klubu Roman Sklenák ale předpokládá, že většina z nich bude hlasovat pro původní sněmovní verzi.
- KDU-ČSL podpoří původní verzi schválenou v Poslanecké sněmovně. „Chceme, aby pro nás i naše děti byly zachovány takové kouty přírody, kde bude k vidění ještě divoká příroda bez silných zásahů člověka,“ řekl předseda lidoveckého poslaneckého klubu Jiří Mihola.
- KSČM nebude hlasovat ani pro jednu variantu. Současný stav je podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa lepší, než by přinesla jakákoli změna. Ve třetím čtení hlasovala většina komunistů pro zákon, nebo se zdržela.
- ODS bude jednotně hlasovat pro senátní verzi. Podle předsedy poslaneckého klubu strany Zbyňka Stanjury se tak strana rozhodla kvůli tomu, že senátní verze podle ní zachovává současná práva obcí a měst na území národního parku.
- TOP 09, která jednoznačně podpořila novelu již ve třetím čtení, bude znovu hlasovat pro původní verzi. „Neprávem se říká, že sněmovní verze omezuje šumavské obce. Není to pravda, přítomnost národního parku přináší regionu prosperitu,“ řekl poslanec TOP 09 Michal Kučera.
- Úsvit bude také podporovat variantu schválenou v Poslanecké sněmovně. „Názor bude stejný. Neděláme to proto, kdo nás oslovuje,“ zdůraznil předseda klubu Úsvitu Marek Černoch.
