Nejcennější příroda se má více otevřít turistům, poslanci schválili nová pravidla pro národní parky

Nahrávám video

Pravidla pro všechny čtyři národní parky se zřejmě změní. Poslanci schválili novelu o ochraně přírody a krajiny, která podle ministerstva životního prostředí umožní více otevřít parky turistům. Vymezí se například klidová území, zóny ochrany přírody, cesty a trasy a místa pro táboření nebo pro splouvání řek. Jiné podmínky budou platit i pro developery.

Pro novelu hlasovalo 121 ze 167 přítomných poslanců. „To jsem opravdu nečekal,“ komentoval výsledek hlasování ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Proti bylo 22 poslanců hlavně z řad ODS, ale taky někteří komunisté a sociální demokraté. Předloha, kterou dolní komora výrazněji nezměnila, tak zamíří do Senátu.

V uplynulých měsících se ve sněmovně v souvislosti s novelou debatovalo zejména o Šumavě. Kritici předlohy tvrdí, že zasáhne tamní obyvatele, udělá z nich lidi nižší kategorie, případně dokonce donutí odstěhovat se. Zastánci naopak říkali, že norma je kompromisem. Není možné chtít národní park a zároveň neakceptovat určitá omezení pro obyvatele, uvedl už dřív Brabec.

Národní parky
Zdroj: ČT24

„V rámci zastavitelných území obcí jsou podmínky lepší pro ty, kteří tam chtějí stavět. Ve volné krajině se naopak podmínky upravily tak, aby nemohlo docházet k zastavování volných ploch. Je tam navíc předkupní právo státu u cenných území – to znamená, že vlastník je musí dříve nabídnout státu než developerům,“ vysvětlil poslanec Václav Zemek (ČSSD).

Nahrávám video

Uschnou tisíce stromů, tvrdí Zahradník

Mezi odpůrci byl nejvíc slyšet občanský demokrat Jan Zahradník, bývalý hejtman Jihočeského kraje. Podle něj je novela vítězstvím ekologů a kvůli ní utrpí šumavský národní park. Zahradník neúspěšně navrhl vypuštění pasáže, podle níž je dlouhodobým cílem ochrany národních parků i „zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů“.

Podle něj to v podstatě znamená bezzásahovost, a to Zahradník nepovažuje za správný přístup. Je přesvědčen, že bezzásahovost způsobila rozšíření kůrovcové kalamity po roce 2007. „Bude-li na většině území Šumavy bezzásahovost neboli divočina, uschne ještě dalších dvacet třicet tisíc stromů. Bude to suché území. Nikdo není schopen říct, jak se bude vyvíjet,“ uvedl Zahradník. Bez podpory zůstal i jeho další návrh, aby i v nejcennějších částech parků byly možné zásahy „za účelem ochrany, obnovy a podpory ekologické stability lesních ekosystémů“, což mohlo mířit na boj s kůrovcem. 

Je to důvod ke smutku pro šumavské obce, důvod k jásotu mají všechny možné ekologické organizace.
Jan Zahradník
poslanec ODS, bývalý hejtman Jihočeského kraje

Že by na Šumavě hrozilo kvůli novému zákonu velké sesychání, však v Událostech, komentářích odmítl náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana. „Šumava neuschne. To, co má uschnout a je staré, uschne a přijdou nové generace stromů a živočichů. Příroda má obrovskou sílu a člověk není pánem, aby určil, co má usychat a co ne,“ řekl.

Nespokojené hlasy ale znějí také přímo ze Šumavy. „Není jediná obec na Šumavě, která by to hodnotila kladně,“ řekl o zákonu starosta Kvildy Václav Vostradovský. Právě k šumavským obyvatelům se Jan Zahradník, který býval jihočeským hejtmanem, hlásí. „Na Šumavě žijí lidé tisíc let. Je to kulturní krajina, byla lidmi několikrát přetvořena. Lidé tam zanechali stopu své práce a my to dnes chceme přeměnit na divočinu. Je to chyba a doplatíme na to,“ řekl v Událostech, komentářích.

MŽP mezi dvěma kameny

V případě zákona o ochraně přírody a krajiny čelilo ministerstvo životního prostředí kritice z obou stran. Pro část kritiků je novela příliš přísná, jiní ji naopak považují za příliš měkkou. Například podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha by bylo potřeba zdesetinásobit území, které se rozvíjí bez lidských zásahů.

S návrhry na zpřísnění zákona však v dolní komoře neuspěl Jiří Junek (KDU-ČSL), podle kterého by přírodní zóna musela tvořit v různých časových horizontech více než polovinu rozlohy národních parků. Například u Šumavy by se tohoto stavu muselo dosáhnout do 18 let. Už při prvním vymezení zón by území zařazené do nejcennější části Šumavy muselo tvořit nejméně 29 procent rozlohy parku.

Junek neprosadil ani to, aby nejvíce chráněné přírodní zóny nebylo do budoucna možné přeřazovat do méně cenných zón. Předloha předpokládá čtyři. Neuspěl ani Jan Klán (KSČM), jenž žádal, aby pravidla pro národní parky upravily zvláštní zákony.

Zóny budou nejméně na 15 let

Novela přinese národním parkům podle ministerstva životního prostředí stabilitu, protože stanovené zóny by se nesměly nejméně 15 let měnit. Parky by se měly také více otevřít „šetrné turistice“, změna se týká především Šumavy. Vymezí se například klidová území, zóny ochrany přírody, cesty a trasy a místa pro táboření nebo pro splouvání řek. Zruší se zákazy rozdělávání ohňů v obcích nebo vjezdu mimo silnice.

  • přírodní
  • přírodě blízké
  • zóna soustředěné péče
  • kulturní krajina

Sněmovna do předlohy vložila Junkovu úpravu, podle které by stát nesměl v národních parcích prodávat žádné pozemky. Návrhy Jana Zahradníka a Petra Bendla (oba ODS) na další omezení předkupního práva státu k pozemkům v parcích neprošly.

Oproti vládnímu návrhu sněmovna posílila postavení rad národních parků. K členům patří i zástupci obcí a krajů a místních podnikatelů. Orgány ochrany přírody měly původně s radami pouze projednávat například návrh zón národního parku, klidových území, cest a tras. Na návrh výboru pro životní prostředí na tom bude muset být dohoda.

obrázek
Zdroj: ČT24

Dolní komora pozměnila i ustanovení o možnosti provádět v národních parcích preventivní protipožární opatření. Bude nutné jejich projednání s orgánem ochrany přírody a budou se muset zohlednit cíle ochrany národních parků. Poslanci také schválili, aby stát už nemusel platit státním organizacím odškodnění za to, že je při hospodaření omezuje ochrana přírody.

„Poslanci odhlasovali nová pravidla pro národní parky, podle nichž je jejich hlavním posláním ochrana nerušené divoké přírody na více než polovině území. Novela zákona ovšem neříká, do kdy se to má stát, a neobsahuje ani dostatečné podmínky pro ochranu území s dnešní divočinou,“ reagoval expert na ochranu přírody ekologického Hnutí Duha Martin Voráč.

obrázek
Zdroj: ČT24

Novelu teď musí ještě posoudit horní komora a pak podepsat prezident. Další legislativní proces přitom nebude jednoduchý, řada senátorů zákon kritizuje. Prezident Miloš Zeman dříve říkal, že předlohu vetuje, po schůzce s ministrem Brabcem loni v září ale slíbil, že tak neučiní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé protestovali u sněmovny proti záměru zrušit poplatky

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice kritizuje jednání o poplatcích. Mluví o „porušení všech principů“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoMasivní porušování jednacího řádu, říká Hřib k jednání o poplatcích. Vondráček o tom prý dopředu nevěděl

Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek nečekaně zařadila do projednávání předlohu, která ruší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, snižuje také příjem obou médií. V sobotu nad ránem ji poslala hlasy svých poslanců do druhého čtení. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že o projednávání bodu dopředu nevěděl. Poslanci prý připravovaný zákon „znají dost dobře a baví se o něm velice dlouho“, byť nebyl ani jednou načten na pořad jednání. Člen hospodářského výboru Zdeněk Hřib (Piráti) podotknul, že způsob projednávání není ani legitimní, ani legální. Podle něj dochází „k masivnímu porušování jednacího řádu“ – jak ze strany předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), tak i dalších členů koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 3 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu delší, končí letní čas

O víkendu skončí letní čas a začne platit standardní středoevropský čas (SEČ) označovaný jako zimní. V neděli ve 3:00 se hodiny posunou zpátky na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. S posunem času by měli počítat mimo jiné lidé, kteří budou v tu dobu cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž ve stanicích hodinu vyčkají. Dopravní experti upozorňují na rizika spojená se změnou, která mohou negativně ovlivnit chování řidičů. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle.
před 3 hhodinami

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 19 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.