O víkendu skončí letní čas a začne platit standardní středoevropský čas (SEČ) označovaný jako zimní. V neděli ve 3:00 se hodiny posunou zpátky na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. S posunem času by měli počítat mimo jiné lidé, kteří budou v tu dobu cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž ve stanicích hodinu vyčkají. Dopravní experti upozorňují na rizika spojená se změnou, která mohou negativně ovlivnit chování řidičů. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle.
Přechod z letního času na zimní ovlivní deset nočních spojů Českých drah, mimo jiné vlaky mezi Mnichovem a Varšavou nebo Prahou a Gdyní. Pokud by spoje nečekaly, jely by o hodinu napřed. Ranní spoje vyjedou už podle zimního času. Změna se dotkne i spojů dalších dopravců, u RegioJetu to budou čtyři noční vlakové spoje a šest nočních autobusových spojů.
Dopravní experti opakovaně upozorňují na rizika spojená s koncem letního času, především na dřívější stmívání a horší viditelnost, což zvyšuje riziko nehod.
Vláda Andreje Babiše (ANO) na začátku září schválila termíny, v nichž se čas bude střídat v následujících pěti letech. I nadále bude letní čas trvat od poslední březnové neděle do té poslední říjnové. Podle Babiše Česko nemá na časové posuny vliv, přebírá předpis EU. O ukončení střídání času přitom rozhodla sedmadvacítka v roce 2019, členské státy se ale nedohodly, který bude platit trvale. Proto se čas i nadále mění.
Shoda není
Také mezi lidmi podle průzkumů na střídání času nepanuje shoda. Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka příznivější pásmový čas, který platí v zimě.
Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. V českých zemích byl letní čas poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v tuzemsku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.
V elektronických přístrojích, například v telefonu nebo počítači, se čas většinou změní automaticky, některé náramkové či nástěnné hodiny si ale lidé stále musí nastavit sami. Napilno mají při změně času také správci věžních hodin, někteří ale využívají inteligentní systém, díky němuž se hodiny rovněž přenastaví samy.
