Šumavské obce nechtějí změny v národním parku. Žádají senátory, aby zákon odmítli

Do oblasti pramenů Vltavy míří ročně tisíce lidí, Kvilda tam má zdroje pitné vody. Teď se na většině území těžit může a obec chce, aby to tak zůstalo.

„K vodojemu je to zhruba dva kilometry lesem. A my máme velké obavy z toho, že pokud by celá tato oblast od Kvildy směrem k hranici byla bezzásahovou, tak nemáme šanci tento vodní zdroj udržet,“ tvrdí starosta Kvildy Václav Vostradovský (STAN).

Podle novely se má zcela změnit dosavadní zonace parku. Ministerstvo slibuje turistům přístup do všech oblastí i mimo cesty, nově ale vymezí klidové zóny – a tam bude vstup zakázán.

„Klidové území je jenom pro případy, že máme citlivý ekosystém nebo citlivé druhy a vysokou návštěvnost, která je může poškodit,“ vysvětluje ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Obce připravují ústavní stížnost

Obce se obávají, že vedení parku dostane spolu s novelou do ruky nástroj pro stále větší uzavírání území. A vyzvaly senátory, aby na lednovém jednání novelu odmítli. Zároveň připravují i ústavní stížnost.

„Vůbec nevíme, jestli bude Starobřeznická cesta, protože ta vede právě těmi budoucími bezzásahovými územími,“ říká předseda Svazu šumavských obcí Antonín Schubert. Cesta vede kolem Cikánské slati na Modravě a v současné době dělí oblast s možností těžby a bezzásahové území.

Podle parku jsou reakce obcí přehnané. „Ten nástroj už v zákoně existuje – paragraf 64. Takže kdyby ochranáři chtěli zavírat větší části území před návštěvníky, tak by to mohli dělat. Ale neděláme to,“ uvádí šéf parku.

Vytyčování klidových území bude muset park projednávat s obcemi a nevládními organizacemi. Pokud by se nedohodly, rozhodlo by ministerstvo životního prostředí a případně soud.

Sdružení šumavských obcí podpořil i Plzeňský kraj. Zastupitelé na posledním jednání vyzvali senátory, aby novelu odmítli.