Senát se rozhodl povýšit práva obcí v národních parcích. Zároveň odmítl uvolnit pravidla prodeje pozemků v zastavěných oblastech parků. Změny nyní bude muset posoudit sněmovna. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) s většinou senátních úprav nesouhlasil, podle něj mění koncepci předlohy.
Novela mění pravidla pro všechny národní parky. Nově zavádí takzvaná klidová území, která budou například v době hnízdění ohrožených druhů nepřístupná. Změnit se má i rozdělení zón, což podle ministerstva přinese stabilitu. Podle senátorů je ale v materiálu řada chyb.
Senát chce proto nad rámec předlohy v zákoně zdůraznit, že účelem národních parků je také zajištění a podpora udržitelného rozvoje obcí na jejich území. Senátoři dále chtějí v zákoně ponechat povinnost dohodnout například stanovení jednotlivých zón parku s obcemi na jeho území, nejen s radou parku.
Tuto pravomoc mají v zákoně nyní, v novele ale obce z rozhodování vypadly. Rozhodující slovo ovšem senátoři nechávají ministerstvu životního prostředí.
Navrhovaný zákaz změn vodního režimu v národních parcích by podle Senátu neměl platit pro opatření na zlepšení retenční schopnosti krajiny. Horní komora chce také umožnit na území parku v případě potřeby regulaci počtu jakékoli přemnožené zvěře, což v ústavně-právním výboru horní komory prosadil senátor za ANO Jaroslav Větrovský.
Senátoři z jeho návrhů naopak odmítli pasáž, která by zrušila předkupní právo státu na pozemky v parcích. Senátor Václav Hampl z klubu KDU-ČSL zase neprosadil úplný zákaz chemického posypu, tedy i na silnicích prvních tříd.
Jeho kolegyně Jitka Seitlová naopak uspěla s ustanovením, které má uzákonit nárok na náhradu za omezení vlastnického práva na pozemcích i během dvouleté lhůty, v níž by se rozhodovalo o vyhlášení příslušného území za zvláště chráněné.
Pro zamítnutí novely hlasovali jen 4 senátoři
Vrácení novely s úpravami podpořilo 54 ze 72 přítomných senátorů, jednotně proti byli jen zástupci Strany zelených. Pro zamítnutí novely, které doporučovaly výbory pro životní prostředí a zemědělství, nakonec hlasovali jen čtyři ze 70 senátorů.
Předlohu od počátku kritizovali starostové šumavských obcí. Báli se, že by mohla uzavřít některé turisty vyhledávané lokality. Obce jako Kvilda pak měly strach i o zdroje pitné vody, které mají v lesích. V případě vyhlášení bezzásahovosti by je prý nezvládly udržovat.
Podle ředitele NP Šumava Pavla Hubeného ale „rozhodně nehrozí, že by správa parku vyhlásila divočinu na vodním zdroji pro obec“.
Zákon počítá s rozdělením parků do čtyř zón - na bezzásahovou zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny, kterou by tvořilo zastavěné území parku.
Ministr Brabec senátorům řekl, že v případě Šumavy by se první zóna měla rozšířit ze současných 13 procent na dvojnásobek, další zóny by pak měly zaujímat 24 procent, 40 procent a deset procent parku.
