Senát se rozhodl povýšit práva obcí v národních parcích. Zároveň odmítl uvolnit pravidla prodeje pozemků v zastavěných oblastech parků. Změny nyní bude muset posoudit sněmovna. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) s většinou senátních úprav nesouhlasil, podle něj mění koncepci předlohy.
Senátoři pozměnili pravidla pro národní parky. Schválili vyšší práva obcí
Novela mění pravidla pro všechny národní parky. Nově zavádí takzvaná klidová území, která budou například v době hnízdění ohrožených druhů nepřístupná. Změnit se má i rozdělení zón, což podle ministerstva přinese stabilitu. Podle senátorů je ale v materiálu řada chyb.
Senát chce proto nad rámec předlohy v zákoně zdůraznit, že účelem národních parků je také zajištění a podpora udržitelného rozvoje obcí na jejich území. Senátoři dále chtějí v zákoně ponechat povinnost dohodnout například stanovení jednotlivých zón parku s obcemi na jeho území, nejen s radou parku.
Tuto pravomoc mají v zákoně nyní, v novele ale obce z rozhodování vypadly. Rozhodující slovo ovšem senátoři nechávají ministerstvu životního prostředí.
Navrhovaný zákaz změn vodního režimu v národních parcích by podle Senátu neměl platit pro opatření na zlepšení retenční schopnosti krajiny. Horní komora chce také umožnit na území parku v případě potřeby regulaci počtu jakékoli přemnožené zvěře, což v ústavně-právním výboru horní komory prosadil senátor za ANO Jaroslav Větrovský.
Senátoři z jeho návrhů naopak odmítli pasáž, která by zrušila předkupní právo státu na pozemky v parcích. Senátor Václav Hampl z klubu KDU-ČSL zase neprosadil úplný zákaz chemického posypu, tedy i na silnicích prvních tříd.
Jeho kolegyně Jitka Seitlová naopak uspěla s ustanovením, které má uzákonit nárok na náhradu za omezení vlastnického práva na pozemcích i během dvouleté lhůty, v níž by se rozhodovalo o vyhlášení příslušného území za zvláště chráněné.
Pro zamítnutí novely hlasovali jen 4 senátoři
Vrácení novely s úpravami podpořilo 54 ze 72 přítomných senátorů, jednotně proti byli jen zástupci Strany zelených. Pro zamítnutí novely, které doporučovaly výbory pro životní prostředí a zemědělství, nakonec hlasovali jen čtyři ze 70 senátorů.
Předlohu od počátku kritizovali starostové šumavských obcí. Báli se, že by mohla uzavřít některé turisty vyhledávané lokality. Obce jako Kvilda pak měly strach i o zdroje pitné vody, které mají v lesích. V případě vyhlášení bezzásahovosti by je prý nezvládly udržovat.
Podle ředitele NP Šumava Pavla Hubeného ale „rozhodně nehrozí, že by správa parku vyhlásila divočinu na vodním zdroji pro obec“.
Zákon počítá s rozdělením parků do čtyř zón - na bezzásahovou zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny, kterou by tvořilo zastavěné území parku.
Ministr Brabec senátorům řekl, že v případě Šumavy by se první zóna měla rozšířit ze současných 13 procent na dvojnásobek, další zóny by pak měly zaujímat 24 procent, 40 procent a deset procent parku.